Článek
Víkendové ruské útoky na Ukrajinu přiměly Donalda Trumpa prohlásit, že se Putin „absolutně zbláznil“. Editorial deníku The Telegraph ale konstatuje, že Putin je sice vypočítavý a bezohledný autokrat, avšak bláznivého na něm není vůbec nic. Ví přesně, co dělá, a to hlavní, co dělá, je, že využívá toho, jak strašně moc si Trump přeje, aby vešel do učebnic coby někdo, kdo zařídil mír na Ukrajině. Americký prezident se diví (citujeme metodu cukru a biče – pozn. aut.), že Putin nehraje podle jeho not, když už mu pod nohy složil cukru tolik.
Trump přislíbil znovupřijetí Ruska do rodiny civilizovaných národů, zrušení sankcí a znovuotevření obchodních vztahů. Jeví se mu to jako skvělý deal – a vůbec nechápe, proč něco takového Putin odmítá. „Vždycky jsem měl výborné vztahy s Vladimirem Putinem z Ruska, ale něco se s ním stalo,“ vzkázal udiveně.
Trump ale pořád zůstává u toho, že obě strany konfliktu činí zodpovědnými stejnou měrou a ostřejší kritiku si rezervuje pro Volodymyra Zelenského, který prý „nepomáhá své zemi tím, jak mluví“. Přitom Zelenskyj souhlasil s Trumpovým návrhem na 30denní příměří. (Ve skutečnosti je to dokonce tak, že když, slovy konzervativního amerického komentátora Bena Shapira, řekne Trump Zelenskému „skoč“, tak se Zelenský jen zeptá „jak vysoko“. Možná by se dalo říct, že Zelenskyj bere Trumpovy pokyny až příliš doslova.)
Reakce Moskvy na Trumpovu kritiku byla relativně tichá, Kreml zatím nechce amerického prezidenta příliš antagonizovat, mluvčí Peskov pouze vzkázal, že je Trump „emočně přetížen“.
Dojde konečně Trumpovi, že si s ním Putin pohrává jako s hlupákem? Ruský lídr nemá žádný zájem na urovnání konfliktu, pokud to nebude zcela jednoznačně výhodné pro Moskvu. Žádná Nobelova cena míru Trumpa na konci procesu nečeká.
Mezitím se ve Washingtonu tvoří nadstranická supermajorita 81 senátorů, kteří chtějí uvrhnout na Rusko drakonické sankce. Navrhuje se dokonce 500procetní clo na země, které s Ruskem obchodují nebo od něj kupují ropu. Senátoři konstatují, že je stále jasnější, že si Putin z Ameriky dělá blázny.
Otázkou je, kdy a zda vůbec to dojde Trumpovi.
…
Trochu jinak to vidí ve stejném listě Hamish de Bretton-Gordon. Podle něj už Trump pochopil, že si o něm Rusové myslí, že je idiot. Už mu prý došlo, že špatní chlápci jsou v Rusku, a ne v evropských hlavních městech. Velká chyba Moskvy je, že podcenila Trumpovu ješitnost. Této chyby bude Putin litovat. Moskva Trumpovi neprokazuje kýžený respekt a ten možná zbaví Rusko příjmů z ropy a konečně zmáčkne pořádný sankční knoflík.
Editorial deníku WSJ cituje všechny poslední Trumpovy posty na síti Truth Social, tedy například že „Putin zabíjí mnoho lidí“ a „vůbec nechápu, co se, k čertu, s Putinem stalo“.
Trump je ale podle WSJ možná jediný člověk na světě, který je Putinovým chováním překvapený. Putin se chová stejně už celé dvě dekády. Chce ze sovětského impéria rekonstituovat tolik, kolik se mu jen povede, a je posedlý tím, zbavit se Ukrajiny. Svoje ambice nehodlá jakkoli modifikovat jenom proto, že Trump žadoní o mír nebo vybuchuje na sociálních sítích.
Trump a jeho poradci se ve věcech zahraniční politiky rádi prezentují jako oceloví realisté. Žádný „idealismus neoconů“. Ohledně Putina se ale chovají jako idealisté s jiskrou v oku, pořád mluví o míru, jako by ho dokázali zařídit jenom proto, že si ho přejí. Trumpova naivita pomáhá Putinovi pokračovat v zabíjení, jak libo.
Co se iniciativy amerických senátorů týče, prodeje energií drží Rusko nad vodou. Pokud by Trump podpořil iniciativu Lindseye Grahama a přislíbil Ukrajině více zbraní, tak to, jedině to, může změnit Putinovy výpočty toho, kolik válka stojí a bude stát. Ale senátoři mohou jednat bez ohledu na to, co si myslí Trump. Prezident už musí pochopit, jaké jsou Putinovy ambice, a přestat se konečně vyhýbat realitě.
...
Tolik výpisky z četby. Ještě to bude složité, nahoru a dolů. V Trumpově okolí je mnoho zastánců Ruska, kteří jen tak nezmlknou. Podporu Ukrajiny v polarizované Americe si bohužel leckdo spojuje s progresivismem a agendou Demokratické strany. A Trump si bohužel tak trochu libuje v obdivu k velkým a silným a v ponižování slabých a závislých. Aby se to změnilo, musela by v jeho hlavě proběhnout tak trochu revoluce.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
Zdroje:
Time for a GOP Senate Revolt on Sanctions Against Putin - www.wsj.com
