Článek
Jan Macháček
Americký deník The Wall Street Journal přináší rozhovor se Stephenem Kotkinem, který je jedním z největších amerických specialistů na Rusko, fellow na Hooverově institutu na Stanfordově univerzitě a profesorem na Princetonu. Právě přepisuje třetí díl biografie J. V. Stalina.
O summitu na Aljašce Kotkin prohlásil, že to byl Trumpův „rezignační photo op“. „Putin evidentně řekl Trumpovi, že válku vyhraje tak jako tak, a když se Rusku odevzdají dané čtyři oblasti, ušetří se životy. Trump se ale nemůže vzdát za Ukrajinu. Ukrajinci na to nepřistoupí – a Trump nemůže Putinovi odevzdat sféru vlivu v ruském sousedství, protože o ten vliv se Putin nadobro připravil sám.
Pondělní summit ve Washingtonu byl zase „záchranný photo op“ pro Evropu. Evropští lídři mluví „o poskytování bezpečnostních garancí Ukrajině“. „Když je mohou poskytnout, tak na co potřebují létat za Trumpem, aby jim to dovolil nebo je snad přiměl to dělat?“ diví se Kotkin. Žadonili prý u amerického prezidenta, aby dodal bezpečnost. „Bylo to velké divadlo, melodrama, ale hlavně se Trumpovi dostalo pozornosti, což je to hlavní, po čem touží.“ Kotkin ale nechápe, co se vlastně stalo či domluvilo ohledně obrany Ukrajiny.
Místo toho doporučuje pohled z větší perspektivy. Všimněme si tří věcí.
Ukrajina je mnohem menší než Rusko a vleklou opotřebovávací válku prohrává. Putin ale udělal obrovskou strategickou chybu a dlouhodobě Rusko strategicky poškodil. „Všichni sousedi ho nenávidí, či se ho rovnou bojí.“ Dokonce i diktátor Lukašenko v bratrském Bělorusku „hledá určitý odstup, aby se ubránil uškrcení ze strany Ruska“. Putin kromě toho „hodil přes palubu ruskou civilní ekonomiku“.
Ukrajinu bychom měli z pohledu Západu chápat jako aktivum, nikoli jako závazek. „Nejsme schopni ocenit, v čem je Ukrajina aktivum a proč. Ukrajina má například armádu, a to na rozdíl třeba od Německa dosti seriózní. Byli jsme schopni do země poslat hodně zbraní, ale testovali jsme je na bojišti, v horkých bojových podmínkách – díky ukrajinské statečnosti a vynalézavosti.“ Výsledkem je, že jsme podle Kotkina měli možnost vidět, jak vypadá válka 21. století, a byli jsme díky tomu schopni změnit priority našeho obranného průmyslu. Na vojenské pomoci Ukrajině americký obranný průmysl vydělává.
Zatřetí prý Trump postupuje správně, když chce ukončit válku. „Tleskám, když si vynucuje mírový proces.“ Jenže Trump nedokončuje, co začal, nemá trpělivost a je nekonzistentní. „To je těžký problém. Slíbil vše vyřešit do 24 hodin, a přitom se to celé vleče od roku 1783, kdy Kateřina Veliká anektovala Krymský chanát. Trumpovy instinkty jsou správné. Ukrajina potřebuje válku ukončit víc než Rusko.“
Kotkin varuje před posedlostí vyhráváním. Pořád mluvíme o tom, kdo válku vyhraje. Důležité ale je, kdo vyhraje mír. V Afghánistánu Amerika vyhrála válku, ale prohrála mír. Ve Vietnamu to bylo naopak: prohrála válku, ale vyhrála mír.
Co to znamená pro Ukrajinu? „Rusko je velký soused, vyzbrojený jadernými zbraněmi, ochotný a schopný financovat svůj válečný stroj daleko za možnosti vlastní ekonomiky a necitlivý ke ztrátám vlastních životů.“ Není snadné vyhrát mír proti takovému nepříteli.
Leckdo na Ukrajině a mezi přáteli Ukrajiny si myslí, že vítězství znamená navrácení Krymu. Který Rusko dobylo v roce 2014. „Odvoláváme se na porušení mezinárodního práva. Jenže Krym se vrátí Ukrajině den poté, co se Texas vrátí Mexiku.“ Opravdu to chceme? Představme si stát se dvěma miliony etnických Rusů uvnitř ukrajinského státu. Neustálá povstání a sabotáže – a Rusko v neustálém pokušení znovu zaútočit. Západ musí pochopit, že to, co má smysl podle mezinárodního práva, nemusí dávat smysl z pohledu podpory Ukrajiny, kterou také obhajuje.
Jak může tedy Ukrajina vyhrát mír? Členství v NATO nepřipadá v úvahu, Amerika je prostě proti. Alternativou je spojit se se Západem skrze přístupový proces členství v Evropské unii. „K tomu jsou třeba masivní domácí reformy. Ale je to skvělý proces, protože pomůže budovat ústavní pořádek, otevřenou společnost a instituce sloužící tržní ekonomice.“
Mluví se o bezpečnostních garancích, o vytvoření ocelového dikobraza, který bude nestravitelný pro invazivní síly. Ukrajině musíme podle Kotkina pomáhat vybudovat obranný establishment, domácí vojenskou produkci a získat stabilní financování od evropských partnerů.
Putin prý usiluje o to, aby se vzdala Ukrajina a aby se vzdaly i Spojené státy. Chce si podřídit Ukrajinu a zničit ji jako samostatný a nezávislý stát. Ovšem jde mu ještě o víc, chce zničit Reaganovo a Bushovo vítězství ve studené válce.
Putin má výhodu. Nepotřebuje maximalistickou výhru, tedy obnovení sovětského impéria. Vyhrát může zničením Ukrajiny – pokračující válkou. „Putin nepotřebuje Ukrajinu, už má Rusko. Ukrajinu ale potřebují Ukrajinci – ti žádný jiný stát nemají. A Putin jako by říkal, když nemůžu mít Ukrajinu já, ať ji tedy nemá nikdo, a už vůbec ne Ukrajinci.“ Ukončit válku je proto správná cesta.
Dále Kotkin kritizuje Bidena, že sice podporoval Ukrajinu, aby měla silnější pozici při jednání, ale k ničemu takovému se vůbec nesměřovalo. Trumpa pak Kotkin kritizuje za to, že vyvíjí tlak pouze na Ukrajinu, a prakticky vůbec na Rusko. To už jsme na tomto místě ale konstatovali vícekrát.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
