Článek
Jan Macháček
S dovolením si tak trochu půjčuju název básnické sbírky Jáchyma Topola V úterý bude válka. (Jáchyme, díky!) Válku máme doslova za humny už pár let a válka na Blízkém východě ještě úplně neutichla, přičemž hned poté, co se v USA uzavřou volební místnosti (tedy ve středu nad ránem), lze s velkou pravděpodobností očekávat další masivní americko-izraelské útoky na íránské cíle. A spolu s nimi i masivní íránskou odvetu.
Proč si to myslím? Protože to všichni vlastně docela otevřeně říkají. Říká to americký prezident Donald Trump i izraelský premiér a reálné kroky to podtrhují. Oficiálně se říká, že nová vlna úderů bude mít za cíl posadit Íránce k jednacímu stolu. Deník The Wall Street Journal ve zpravodajském textu přináší sumář toho, co víme.
USA otevřeně varují arabské země v Perském zálivu. Mají se připravit na krátkou, ale velmi intenzivní bombardovací kampaň, a to hned po amerických volbách.
Diplomatická komunikace i vojenské kanály jsou podle WSJ velmi intenzivní. Je tu sice snaha degradovat íránskou sílu a deklarovaná snaha silou zařídit diplomatické řešení, riziko velké eskalace je ale vysoké.
Amerika posílá z Texasu do Izraele dodatečné systémy Patriot, aby Izraelci mohli posílit svoji protivzdušnou obranu. Američané rovněž stáhli vojáky ze základen na Blízkém východě, tedy z většiny míst, kde by mohli být zranitelní.
Americké jednotky v regionu doplňují zásoby munice. Bombardéry a stíhačky se připravují na útoky. Další flotila kolem další letadlové lodi se do oblasti blíží a stejně tak jsou přesunovány expediční jednotky americké námořní pěchoty. Američané stahují diplomaty z oblasti apod.
Válka už USA stála 47,1 miliardy dolarů, přičemž v tom nejsou započteny zničené americké základny. Asi 29 miliard dolarů stála jenom munice, především střely Tomahawk a Patriot.
Trump prý ještě není rozhodnutý, ale k povolebním útokům se přiklání. Alternativou je diplomacie, ale nikdo žádný průlom nehlásí ani nenaznačuje. Trump minulý týden na předvolebním mítinku pronesl: „Asi uděláme další malou operaci Epická zuřivost.“ Oficiálně Bílý dům „citlivé vojenské informace nekomentuje“, pouze říká, že Trump je rozhodnut zajistit, že Írán nikdy nebude mít jadernou zbraň.
Izrael také dlouho připravuje nový útok – a Benjamin Netanjahu za jejich obnovu lobuje. Trumpova administrativa už dlouho provádí ekonomickou blokádu, která je podle mnohých analytiků docela úspěšná, íránskou ekonomiku drtí a Trump by v ní měl pokračovat.
Podle mnohých analytiků není pravděpodobné, že by v důsledku nových útoků Irán kapituloval či se uchýlil k diplomacii. Na Írán dosud dopadlo 20 000 raket, ale pořád útočí na lodi v Perském zálivu, pořád cílí na americké jednotky a pořád má u jednacího stolu velmi tvrdé požadavky.
...
Tolik zpravodajství WSJ. Dodejme, že pokud budou obnoveny útoky a Írán zahájí odvetná opatření, bude to znamenat další růst cen ropy, plynu a nafty na světových trzích – a v důsledku toho i veškerých energií včetně elektřiny. A další růst cen energií pochopitelně hraje do karet Rusku a Putinovi.
Zvláštní je také zveřejnění záměru útočit. Určitou logiku to ale má. Írán má dostatek dronů a tisíce balistických střel. Nemá ale protivzdušnou obranu a nemá radarové systémy. Takže je svým způsobem obnažený a moment překvapení útočníkům moc nepomůže.
Jak Trump, tak Netanjahu budou mít doma napjatou povolební situaci. Nové útoky tak mohou taky odstínit mediální pozornost od komplikované domácí politické problematiky. Trump je ale možná opravdu přesvědčen, že součást jeho dědictví má být to, že připraví Írán o možnost mít jadernou zbraň, a věří, že toho lze docílit takto.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
