Článek
Kávová sedlina, která zbyde po uvaření kávy a poté většinou končí v odpadu, skrývá ohromný potenciál. Nový výzkum odhalil, že může chránit mozkové buňky před poškozením způsobeným neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba.
Vědci z Texaské univerzity v El Pasu zjistili, že tím, co lidskému mozku může poskytnou neviditelný štít, jsou uhlíkové kvantové tečky na bázi kyseliny kávové, které lze snadno získat právě z kávové sedliny. Autoři studie, která byla zveřejněna v časopise Environmental Research, uvedli, že převratná léčba by jednou mohla být nabízena ve formě tablet.
V současné době lék neexistuje
Současná léčba neurodegenerativních onemocnění slouží pouze k tomu, aby pomohla nemocným zvládat příznaky, nikoliv k jejich vyléčení nebo prevenci. Když tato onemocnění dosáhnou klinického stadia, je obvykle již příliš pozdě na to, aby se tento stav dal zastavit, či dokonce zvrátit, což vede k postupné degeneraci nebo odumírání nervových buněk. Nemoc pak přináší problémy s pohybem nebo s duševními schopnostmi, přičemž demence představuje největší zátěž.
Proto vědci pracují na tom, aby identifikovali příčiny neurodegenerativních onemocnění a přišli na způsoby, jak je léčit za rozumnou cenu.
Za vším hledej volné radikály
Pokud jsou neurodegenerativní onemocnění v počátečním stádiu a jsou způsobena stářím, životním stylem nebo životními faktory, například vlivem pesticidů a dalších toxických chemických látek v životním prostředí, mají několik společných rysů. Patří mezi ně zvýšená hladina volných radikálů v mozku. Ty, jak známo, přispívají také k jiným onemocněním, např. rakovině, srdečním chorobám i ztrátě zraku. V případě neurodegenerativních poruch mají volné radikály na svědomí shlukování bílkovin, což vede k tvorbě patologických usazenin v mozku.
Zázrak zvaný kyselina kávová
Při svých pokusech tým z Texaské univerzity pozoroval, že uhlíkové kvantové tečky na bázi kyseliny kávové dokázaly odstranit volné radikály nebo blokovat jejich vliv a inhibovaly agregaci fragmentů amyloidních proteinů. Navíc bez vedlejších účinků!
Pokud by se tento přínos mohl promítnout do preventivní léčby, mohl by pacienty uchránit před zlomovým bodem progrese onemocnění.
Kyselina kávová patří do skupiny sloučenin nazývaných polyfenoly; jde o sloučeniny rostlinného původu, které jsou známé svými antioxidačními vlastnostmi nebo vlastnostmi zachycujícími volné radikály. Je jedinečná tím, že dokáže proniknout přes hematoencefalickou bariérou, a proto je schopna působit na buňky uvnitř mozku.
Jedná se o druhou studii za posledních pár měsíců, kdy vědci odhalili překvapivý přínos kávy pro zdraví mozku. V září vědci identifikovali v zelených kávových zrnech sloučeninu trigonelin, která slibně pomáhá udržovat paměť a kognitivní funkce stárnoucího mozku.
Jak uvařit správný lógr
Za účelem extrakce uhlíkových kvantových teček tým „vařil“ kávovou sedlinu při teplotě 200 stupňů po dobu čtyř hodin. Tento postup vědci označují za „zelenou chemii“, protože je šetrný k životnímu prostředí, a vzhledem k hojné dostupnosti kávové sedliny jej lze rovněž považovat za ekonomický. Ročně se na světě při vaření kávy vyprodukuje více než 15 milionů tun kávové sedliny.
Vědci vědí, že stojí teprve na začátku své cesty a cíl je ještě daleko. Ve svém výzkumu pokračují a věří, že je nakonec dovede k léku, možná pilulce, jež by mohla zabránit naprosté většině neurodegenerativních poruch způsobených jinými faktory než genetikou.
Nemocí bude přibývat
Neurodegenerativní onemocnění se vyznačují postupnou ztrátou struktury či funkce neuronů, včetně jejich odumírání. Patří mezi ně amyotrofická laterální skleróza, roztroušená skleróza, Alzheimerova choroba, Huntingtonova choroba či Parkinsonova nemoc.
Alzheimerova choroba je nejčastější formou demence, neboť tvoří přibližně dvě třetiny (cca 60 až 80 %) případů. Každé tři sekundy někdo na světě onemocní demencí. V současné době jí trpí kolem 50 milionů lidí na celém světě a tento počet se každých 20 let zdvojnásobí. Většina tohoto nárůstu se bude týkat rozvojových zemí.
Zdroj: sciencedaily.com, alzint.org, www.who.int