Nepodceňujme křečové žíly. Mohou vést k vážným problémům

Někdy mi přijde, že naše nohy táhnou náš život dopředu, zatímco my si hovíme v kabině řidiče. Bez reptání nás nosí tam, kam potřebujeme, a my jim za to vše oplácíme… no, řekněme, že „péče“ není to správné slovo. Zacházíme s nimi podobně jako s kytkou na parapetu, které si všimneme, až když začne usychat.

Stojíme celé hodiny nebo zase sedíme bez hnutí u počítače a pak kilometry běžíme po asfaltu, abychom to rychle vykompenzovali. Přes den své dolní končetiny vězníme v přiléhavých džínách a botách, které sice vypadají božsky, ale pocitově mají blíž k mučicím nástrojům než k obuvi. A večer? Večer nabýváme dojmu, že místo nohou vláčíme dva betonové pilíře. Zdají se těžké, pálí či brní, začnou nám otékat a v noci je chytá křeč.

Takhle se hlásí křečové žíly – civilizační choroba, kterou v různé míře trpí až 20–30 % populace. A ano, bohužel i dvacátníci.

Když se pak na lýtku objeví jemné metličky či vystouplá modrá žíla, většinou ji vnímáme jen jako estetický problém, který se dá schovat pod kalhoty — a ne jako varování.

Jenže křečové žíly (varixy) nejsou pouhá povrchová nedokonalost. Jsou to projevy chronického onemocnění žilního systému, které může bez léčby tiše postupovat až k vážným komplikacím: bolestivým zánětům žil, kožním změnám, bércovým vředům nebo dokonce hluboké žilní trombóze, a ta už nás může ohrozit na životě.

Čím víc se tématu věnuju, tím víc mě fascinuje, jak chytré a zároveň zranitelné naše žíly jsou. V nohách bojují s gravitací jako o život – doslova. Jejich úkolem je dopravit krev zpátky k srdci. Aby tuto náročnou práci zvládly, spoléhají na dva klíčové mechanismy. Prvním jsou žilní chlopně – malé, ale naprosto zásadní jednosměrné ventilky, které umožňují krvi proudit směrem nahoru a brání jejímu návratu dolů. Druhým je svalová pumpa, zejména lýtkové svaly, které při každém kroku „mačkají“ žíly a pomáhají krev posouvat vzhůru.

Je to dokonalé, elegantní a hlavně funkční. Tedy… dokud to funkční je.

Varixy vznikají ve chvíli, kdy tahle jemná rovnováha dostane trhlinu. Nejčastěji selžou žilní chlopně — přestanou těsnit, krev začne proudit špatným směrem a vrací se zpět. Tomu se říká žilní reflux.

Krev v žilách stagnuje, hromadí se, zvyšuje se tlak, žíly se začínají rozšiřovat a deformovat. Postupně se kroutí, vystupují na povrch a mění barvu. A my si těchto modrých ornamentů všimneme jako spíše takové vady na kráse. Ale pozor, ne vždy jsou vidět.

Někdy zůstávají „uvnitř“, okem postřehnutelné, a hlásí se jen tíhou, pálením, otoky a nočními křečemi.

Dlouho se mluvilo hlavně o rodinné predispozici. A je pravda, že genetika zde vystupuje jako silný hráč. Pokud má varixy jeden rodič, pravděpodobnost jejich vzniku u dětí může vystoupat až k 80 %. Je to dáno vrozenou méněcenností žilní stěny, která prostě nedisponuje takovou pevností, jakou by potřebovala.

Moderní výzkumy ale odkrývají složitější příběh. Nejde jen o geny. Do hry vstupují i další, méně známé faktory.

Když krev kvůli poškozeným chlopním proudí pomaleji, vzniká stáza – hromadění krve. To vede k hypoxii, tedy nedostatku kyslíku ve stěně žíly. Aktivují se buněčné faktory (HIFs), spouští se zánět a začíná degradace elastinu a kolagenu. Pro žílu je to něco jako vleklý vztah plný neshod. Nakonec povolí.

V těle nastává stav nerovnováhy, označovaný jako oxidační stres, který vše jen zhoršuje. Působí totiž jako akcelerátor všech zánětlivých a degenerativních procesů. Normálně tělo zvládá likvidovat toxické volné radikály – „jedovatý odpad“ vznikající při metabolismu – díky svým antioxidačním systémům. Jenže u oslabených žil se těchto škodlivin začne hromadit tolik, že obrana nestačí. Výsledkem je, že toxiny poškozují žilní stěny, zhoršují zánět a postupně oslabují strukturu cév, čímž se nemoc rozvíjí dál, téměř nepozorovaně, ale neúprosně.

A aby toho nebylo málo, do hry vstupují i další „sabotátoři“ našich žil. Hormonální výkyvy, těhotenství s rostoucí dělohou, dlouhé hodiny strávené stáním nebo sezením – to vše zatěžuje žilní systém. Stejně tak nadváha, těsné džíny, vysoké podpatky, horko nebo silové sporty, které zvyšují nitrobřišní tlak, působí na žíly jako další stresový faktor. Poruchy se sčítají, poškození se prohlubuje a naše nohy nám to jednoho dne dne dají patřičně najevo.

Jedním z hlavních rizik tohoto degenerativního procesu je zpomalený průtok krve v žilách. Když krev stagnuje, může dojít k zánětu žil, odborně nazývanému tromboflebitida. Pokud žíla zčervená, začne hřát a ztvrdne, je to jasný signál, že je potřeba okamžitě jednat.

Mnohem horší scénář představuje hluboká žilní trombóza – stav, kdy se krevní sraženina vytvoří v hlubokých žilách. Pacienti s varixy mají riziko až čtyřikrát vyšší než ostatní. A pokud se sraženina uvolní a zamíří do plic, může dojít k plicní embolii, což je okamžitě život ohrožující situace. I když se tak stává jen ve velmi malém počtu případů – méně než u jednoho procenta pacientů – nelze toto nebezpečí podceňovat a prevenci hodit za hlavu.

Dlouhodobý tlak a stagnace krve se časem podepíší i na kůži a většina lidí si toho všimne až ve chvíli, kdy už je to nepříjemně znát. Jakmile se totiž v žilách začne dlouhodobě usazovat toxický „balast“ a přidá se zánět, kůže to odnese jako první. Zanedbané křečové žíly pak dávají o sobě vědět hnědavými skvrnami, ekzémy i zatvrdnutím. To vše jsou signály, že žíly nefungují, jak mají, a tělo se brání po svém.

Nejzávažnější stádium nastává ve chvíli, kdy se tato chronická zátěž přetaví v bércové vředy – největší strašák chronické žilní nedostatečnosti. Vznikají jako kombinace žilního refluxu, dlouhodobého městnání krve, zvýšeného tlaku v žilách a zánětu. Jsou to rány, které se hojí jen velmi obtížně, často měsíce, někdy roky, a pacientům zásadně snižují kvalitu života. Ačkoliv nejsou běžné – objevují se přibližně u 5 % lidí s chronickým žilním onemocněním – jsou ukázkovým příkladem toho, kam může vést dlouhodobě zanedbaná péče o žíly. Proto má smysl řešit varixy dřív, než kůže začne psát vlastní, mnohem bolestivější kapitolu.

Křečové žíly často znamenají víc než jen estetický problém – dokáží výrazně ovlivnit vaši pohyblivost a každodenní pohodlí. Tíha, pocit napětí a otoky nohou ztěžují chůzi, stání nebo sezení a mnohdy vedou k únavě, která přetrvává i po odpočinku. Bolestivé křeče v noci narušují spánek a mohou způsobit, že se ráno budíte vyčerpaní.

U mnoha lidí se k fyzickým obtížím přidává i psychická zátěž spojená s viditelnými žilami. Jak se stav nohou zhoršuje, postupně klesá sebevědomí – a mnozí začínají volit dlouhé kalhoty nebo sukni i v parném létě nebo se vyhýbat situacím, kde by je museli odhalit, třeba na plovárně. Toto vše ubírá radost ze života a snižuje jeho kvalitu.

A moderní medicína? Ta mezitím prodělala tichou revoluci. Zatímco my jsme předpokládali bolestivé operace a dlouhé klidové režimy, svět pokročil. A to výrazně. Ale než vyhledáme pomoc, zkusme si nejprve pomoci sami.

Nalijme si čistého vína: křečové žíly nejsou plně vyléčitelné. Genetika tu hraje první housle  – díky ní má žilní stěna vrozenou zranitelnost, kterou nelze odstranit žádným krémem nebo zázračnou kúrou. Můžeme ji chránit, posilovat a zpomalit její opotřebení, ale ne přetavit do dokonale nové podoby.

Co ale ovlivnit můžeme, je tempo, s jakým se potíže rozvíjejí. A tady se otevírá prostor pro prevenci. Správný životní styl, komprese a vhodná podpora dokážou průběh nemoci výrazně zpomalit, někdy ji dokonce na čas zastavit a často i citelně ulehčit v každodenním životě.

Pokud existuje jediná rada, kterou má smysl tesat do kamene, pak zní takto: hýbejte se. Chůze, plavání, běh na lyžích nebo jízda na kole fungují jako přirozená pumpa, která žene krev vzhůru a nedovolí jí lenošit v žilách. Naopak celodenní sezení, stání bez pohybu a silové sporty zvyšující nitrobřišní tlak žilám vůbec nesvědčí.

Naštěstí stačí málo: kroužit chodidly, protahovat kotníky nebo střídavě stoupat na špičky a paty – tyhle jednoduché cviky dokážou nohám ulevit rychleji než většina sofistikovaných pomůcek. Pokud tedy dlouho sedíte, ať už v dopravním prostředku nebo v kanceláři, pravidelně si dopřejte krátkou přestávku, kdy se projdete a protáhnete. A jakmile je to možné, zvedněte nohy nad úroveň srdce. Tohle je zázračná poloha, která dělá pro žilní návrat hotové divy. Na závěr dne si pak nezapomeňte nohy střídavě osprchovat studenou a teplou vodou, protože tím povzbudíte cirkulaci krve i lymfy v nohou.

Kompresní punčochy jsou malý zázrak pro naše nohy. Jemně stlačují kotníky a postupně uvolňují tlak směrem nahoru, podporují žilní chlopně a udržují krev v pohybu zpět k srdci. Nepřekonají genetickou predispozici, ale zpomalují rozvoj křečových žil, zmírňují otoky a tíhu a chrání žíly před přetížením. Ideální je nasazovat je ráno, s nohama nahoře – fungují jako jemná pumpa, která udržuje nohy lehké a zdravé.

Volbu kompresní třídy je vždy vhodné konzultovat s lékařem – tlak punčoch se liší podle závažnosti a typu žilního onemocnění. U rizikových osob jsou téměř nezbytné a navíc často částečně hrazené pojišťovnou, což je vítané plus.

Je dobré si na rovinu říct, že žádné tablety ani masti křečové žíly nevyléčí a ani jim preventivně nezabrání. Jejich úkol je jasný: zmírnit příznaky a zlepšit komfort. Představte si je jako vnitřní opěrný rám – zpevní žilní stěnu, podpoří návrat krve a trochu zkrotí zánět. Tuhle oporu pomáhají budovat účinné látky, jako jsou flavonoidy, oxerutin, diosmin nebo extrakt z jírovce, které najdeme jak ve volně prodejných doplňcích, tak i v silnějších lécích na předpis. Některé z nich mohou být za určitých podmínek dokonce částečně hrazené pojišťovnou. Doplňky stravy sice mohou tělu prospět, ale samy o sobě nestačí.

Chronické žilní onemocnění se nevyřeší přes noc, vyžaduje trpělivost a dlouhodobou péči. Ideálně kombinovanou – pohyb, kompresní punčochy a právě již zmíněné léky na žíly, takzvaná venofarmaka. Jejich užívání je nutno vždy konzultovat s lékařem či lékárníkem.

Když konzervativní péče nestačí a člověk má pocit, že jeho nohy jedou „na nouzový režim“, přichází chvíle zvážit radikálnější řešení. Nejde o dramatický zlom, spíš o logický krok ve chvíli, kdy žilní systém dává stále hlasitější signály, že už to sám nezvládá. Moderní medicína má totiž v rukávu metody, které problém řeší přesně, šetrně a s elegancí, jakou by staré operativní metody jen tiše záviděly.

A spolu s nimi padají i dávné představy o velkém operačním sále, celkové anestezii a rekonvalescenci delší než zimní semestr. Léčba už dávno neznamená jen „vytrhnout žílu“. Dnešní zákroky jsou minimálně invazivní, téměř bezbolestné a většinou ambulantní. Většina se provádí v lokálním znecitlivění. Často trvají méně než hodinu, obejdou se bez dramatických řezů a domů odcházíte po svých. Místo „trhání žíly“ se žíla jednoduše uzavře a tělo si s ní pak poradí samo.

Volba konkrétní metody už záleží na mapě vašeho žilního systému, kterou lékař získá z duplexního ultrazvuku. Odtud se pak odvíjí výběr:

Cenu léčby určuje hlavně to, jestli ji zaplatí pojišťovna, nebo si člověk vybere modernější metodu, která už spadá do režimu nadstandardu. Klasická operace (stripping) je stále jedinou radikální metodou plně hrazenou, a to včetně kompresních pomůcek. Stejně tak se ze zdravotního pojištění hradí další klasické chirurgické zákroky jako flebektomie s pomocí malých řezů a vpichů a její jemnější varianta miniflebektomie.

Jakmile ale přijde řeč na laser nebo radiofrekvenci, platí jednoduché pravidlo: pojišťovna je uhradí jen tehdy, když jsou splněny konkrétní zdravotní důvody (zjednodušeně řečeno: žíly už jsou v tak špatném stavu, že je to medicínsky nezbytné). Pokud tyto podmínky nenastanou nebo si pacient zvolí šetrnější, komfortnější či rychlejší postup, jde o nadstandard a výkon si hradí sám.

U moderních metod se ceny pohybují zhruba od několika tisíc po desítky tisíc korun za jednu nohu. VenaSeal startuje kolem 59 900 Kč. RFA vychází na 20–30 tisíc (pojišťovna pokryje jen část odpovídající běžné operaci a zbytek se doplácí). EVLA se pohybuje mezi 15–30 tisíci, Clarivein obvykle kolem 20–30 tisíc. Doplňková miniflebektomie stojí přibližně 5–15 tisíc a za echoterapii SONOVEIN® zaplatíte mezi 20 až 40 tisíci.

Cena se liší podle rozsahu ošetření a konkrétní kliniky. Pro přesné informace je vždy nejlepší kontaktovat cévní centrum nebo zdravotní pojišťovnu.

Nečekejte na okamžik, kdy vás žíla začne prosit o pozornost bolestí. Ten přichází až v pokročilé fázi, kdy už jde víc o zdraví než o vzhled. Čím dřív přijdete, tím šetrnější řešení se nabízí.

K lékaři je vhodné jít, pokud:

Okamžitou lékařskou péči vyžadují situace jako:

Správným krokem je obrátit se na praktického lékaře, internistu nebo dermatovenerologa, který vás podle potřeby doporučí na specializované pracoviště, například flebologii či cévní chirurgii. Dnešní medicína si s křečovými žilami poradí překvapivě rychle a šetrně — jen je potřeba je včas odhalit a zjistit, jak daleko už pokročily.

Čím dál častěji se s křečovými žilami potýkají lidé kolem třiceti, někdy i mladší. Sedavý životní styl, málo pohybu, práce v open space kancelářích, kde se střídání klidu a aktivity vytrácí – to všechno nahrává vzniku varixů. Nejde tedy o „problém, který přichází se stářím“. Může začít klidně mnohem dřív, zprvu plíživě a nenápadně.

Právě včasná péče, pozorné vnímání prvních signálů a chytré využití moderních metod rozhodují o tom, zda nám naše nohy budou stále spolehlivě sloužit, s lehkostí, krásou a jistotou. A ruku na srdce – není lepší jim věnovat péči hned, než čekat, až nás začnou bolet? Tihle tiší tahouni a služebníci, co nás celým životem věrně nesou, se nám za každodenní péči odmění prostou radostí z chůze. A to rozhodně není málo.

Česká angiologická společnost. (2023). Doporučený postup: Léčba chronických žilních chorob. Angiology.cz. https://www.angiology.cz/Angiology/media/system/odborn%C3%A9%20info/CAS_CVD_Guidelines_2023.pdf

Gwozdzinski, L., Pieniazek, A., & Gwozdzinski, K. (2024). The roles of oxidative stress and red blood cells in the pathology of the varicose vein. International Journal of Molecular Sciences, 25, 13400. https://doi.org/10.3390/ijms252413400

Křečové-zily.cz. (n.d.). Léčbu křečových žil můžete sami významně podpořit. Vyzkoušejte 6 jednoduchých rad. https://www.krecove-zily.cz/novinky/lecbu-krecovych-zil-muzete-sami-vyznamne-podporit-vyzkousejte-6-jednoduchych-rad-541

Marušiak, J., Ph.D. (2010). Miniinvazivní metody léčení křečových žil – nové trendy. Dermatologie pro praxi, 4(1), 11. https://www.dermatologiepropraxi.cz/pdfs/der/2010/01/11.pdf

Ministerstvo zdravotnictví ČR & Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. (2025). Křečové žíly: diagnóza a léčba. Národní zdravotnický informační portál (NZIP). https://www.nzip.cz/clanek/947-krecove-zily-diagnoza-a-lecba

Peňázová, V. (2008). Chronická žilní insuficience, varixy. Praktické lékárenství (Farmacie pro praxi), 4, 134–139. https://farmaciepropraxi.cz/artkey/lek-200803-0008_Chronicka_zilni_insuficience_varixy.php

Svaz cévní lékařů ČR. (2021). Doporučené postupy: Chronická žilní onemocnění. https://www.svl.cz/svl-docs/doporucene-postupy/37/chronicka-zilni-onemocneni-2021.pdf

Svaz cévní lékařů ČR. (n.d.). Moderní terapie křečových žil – varixů, ambulantní radikální léčba – operace a prevence žilní insuficience. Tribune.cz. https://www.tribune.cz/archiv/moderni-terapie-krecovych-zil-varixu-ambulantni-radikalni-lecba-operace-a-prevence-zilni-insuficience/

Žilní-poradna.cz. (n.d.). Jaké způsoby léčby křečových žil hradí zdravotní pojišťovna a jak je to s úhradou léků a kompresivních punčoch. https://www.zilni-poradna.cz/odborne-clanky/10-jake-zpusoby-lecby-krecovych-zil-hradi-zdravotni-pojistovna-a-jak-je-to-s-uhradou-leku-a-kompresivnich-puncoch.html