Článek
Můj porod a mateřství začalo za covidu, v roce 2020. Byl podzim, nikam jsem nemohla, celou situaci umocňovala moje poporodní deprese (o které jsem nevěděla, že ji mám) a nepomohlo tomu ani vědomí, že na mateřské byli v tu dobu tak nějak všichni – na pivo nemohl nikdo. Nicméně i teď si myslím, že prostě existují věci, které vám mateřství v prvních měsících vezme a je fajn s tím počítat. Jaké to jsou?
1. Přátelé
Je prostě fakt, že kamarádi, se kterými jste chodili na pivo, na filmy, nebo na kafe, tam sice budou chodit dál, ale vy s nimi nebudete. Budete doma se svým dítětem a minimálně prvních pár měsíců si nedovolíte jít pryč na delší dobu, než dvě hodiny. Jak zpívá Mucha: „Nepojedeš nikam, budeš doma kojit!“
Dobrá zpráva: Je to jen dočasný stav. Moc toho neuteče a na případnou samotu mohou pomoci třeba konverzační podcasty. Mně se osvědčily např. „Buchty“ nebo „true crime“ podcasty, které člověku dají pocit, že sedí s přáteli u piva a povídá o všem možném.
2. Postava
Kdo v těhotenství moc jí, ten je prostě po porodu těžký, kdo nejí, stejně ztratí svaly, protože od určitého měsíce se silový trénink moc dělat nedá. Mně se stalo obojí. Vyrovnat se se změněnou postavou může být náročnější, než si člověk představoval a než se dá tělo do kupy, zahojí se jizvy vnitřní i vnější, zmizí diastáza, musí se s intenzivnějším cvičením čekat. Tomu nepřispívá ani nedostatek spánku – je prostě těžké začít se sebou něco dělat, když máte dlouhodobou spánkovou deprivaci.
Dobrá zpráva: Může to sice trvat déle, ale vaše postava po porodu může být ještě lepší, než před ním. I mně se to stalo. Jsem o dvacet kilo lehčí, než před porodem, a poprvé za život se mi povedlo udělat shyb. Stálo mě to disciplínu a trpělivost, správný jídelníček, správné cvičení i dostatek spánku, ale šlo to!
3. Sebevědomí
V pátém ročníku na právech jsem měla spolužačku, která pracovala v advokátní kanceláři, učila se na státnice, dobře vypadala a doma měla asi roční dítě. Říkala mi, že po porodu výrazně ztratila sebevědomí. Nechápala jsem, jak se to mohlo stát – v mých očích byla superhrdinka. Doteď nevím, co přesně se stane, ale fakt je ten, že žena nějakým způsobem sebevědomí skutečně ztratí. Možná za to může změna postavy, hormonů, společenského postavení nebo identity. Těžko říct. Je ale užitečné s tím počítat a najít si cesty, jak si ho zpátky získat.
Dobrá zpráva: Chtěla bych napsat něco průlomového, ale sama nevím. Pořád s tím ještě bojuju. 😊
4. Partner
Vždycky jsem měla jasno v tom, že partner je na prvním místě (ano, po Bohu a po vztahu k sobě, ok), pak teprve děti, práce, koníčky atd. Znala jsem to tak z rodiny a myslela jsem si, že jsem připravená. Nebyla jsem. Hormony člověku tak změní perspektivu, že i když racionálně ví, že partner je jednička, pudový vztah k dítěti může být silnější. Nehledě na to, že ze začátku se vše točí jen kolem naplňování potřeb dítěte.
Dobrá zpráva: Naštěstí láska není jen o emocích, ale i o rozhodnutí. Věřím, že rozhodnutí, která uděláme v době, kdy na ně máme energii, nám ji potom vrací v momentech, kdy už nemůžeme. To platí i o vztahu k partnerovi. Časem to vykrystalizuje a člověk bude mít srdce dost široké pro oba, dítě i partnera.
5. Práce
I kdyby člověk zůstával na mateřské jen chvíli, myslím, že ten skok z pracovního života, ze světa lhůt, výkonu, nestíhání, úkolů a přesčasů směrem do profesního nicnedělání může být docela silný šok. Práce člověku chybí, zvlášť, když byl zvyklý pracovat hlavou. Nastavit se na to, že štěrchat s plastovou barevnou hračkou je stejně tak hodnotné a smysluplné, jako práce na společensky důležitém projektu, může být oříšek.
Dobrá zpráva: Ono se to změní a neznamená to, že by člověk do konce života zhloupnul. A jak říkal jeden můj vysoce postavený kolega – ono to štěrchání s hračkou je spíš hodnotnější a smysluplnější než práce. Může to znít provokativně, jenže kdo z nás je v práci skutečně nenahraditelný? Vážně.
6. Sebe sama
Může se stát, že mateřství je tak silná hormonální nálož, že udělá kráter do naší psychiky a identity. Pláč, přecitlivělost, zranitelnost, hněvivost… To vše mohou být věci, které člověk předtím zažíval jen velmi zřídka. Dřív se dokázal kontrolovat, teď ne. Konstruktivně zvládal partnerské hádky, teď sám sobě připadá jako Furie.
Dobrá zpráva: Je to výzva. Je to další věc, na které se dá pracovat. Něco odezní s úbytkem hormonů, něco bude vyžadovat větší úsilí. Nejdůležitější je ale být laskavý k sobě i k ostatním.
Dalo by se toho napsat ještě mnohem víc: sport, koníčky, cestování, duchovní život a tak dále. Mateřství je skutečná bomba v tom nejkrásnějším i nejtěžším slova smyslu. Je ale důležité vědět, že v tom člověk není sám. Že to potom může být ne stejné, ale ještě mnohem lepší, že to za to určitě stojí, a že vztah, který má matka se svým dítětem, je tak unikátní, že se nedá ničím jiným nahradit.
