Článek
Tchyně šla s horečkou do práce a já jí řekla, že se chová jako nezodpovědná kráva
Kdyby šlo jen o její vlastní zdraví, možná bych mlčela. Ale když mi tchyně oznámila, že jde do práce s horečkou přes 38 °C, neschopná stát déle než pár minut, přiznám se, praskly mi nervy. V době, kdy se v kancelářích šíří viry rychleji než drby a kdy se od nás všech čeká určité minimum ohleduplnosti, mi to přišlo jako čisté šílenství.
Samozřejmě jsem nechtěla být hrubá. Jenže má slova vyletěla dřív, než jsem je stihla zadržet. Řekla jsem jí, že se chová jako „nezodpovědná kráva“. Ne proto, že bych ji neměla ráda. Naopak – právě proto, že ji mám ráda. Ale hlavně proto, že svým chováním mohla ohrozit nejen sebe, ale i své kolegy, klienty a kohokoli dalšího, kdo by s ní přišel do kontaktu.
Tchyně patří mezi lidi, kteří mají zažitý starý vzorec: do práce se chodí za každé situace. „Nejsem přece žádná padavka,“ prohlásila hrdě, když jsem ji prosila, aby zůstala doma. Jenže mezi odvahou a bezohledností existuje tenká hranice. A člověk ji překročí rychleji, než si uvědomí.
Potom přišla hádka. Tchyně byla dotčená, manžel stál mezi námi jako mezi dvěma minovými poli a já jsem se ptala sama sebe, jestli jsem to nepřehnala. Jenže čím víc jsem o tom přemýšlela, tím jistější jsem si byla, že někdy je pravda nepříjemná a je potřeba ji říct nahlas – i když to bolí.
V naší společnosti je stále zakořeněné přesvědčení, že nemoc je slabost a že člověk musí fungovat za každou cenu. Ale nemoc není selhání. Selhání je spíš to, když ignorujeme vlastní příznaky a ohrožujeme lidi kolem sebe. Nikdo nechce být ten, kdo nakazí kolegu nebo klienta jen proto, že „nechtěl chybět“.
Nakonec tchyně opravdu zůstala doma. Ne proto, že bych ji urazila – ale protože se její stav ještě zhoršil. Dnes už sama říká, že příště bude raději dva dny ležet, než aby riskovala týden nemocné kanceláře. A já jsem si uvědomila, že i když forma mých slov nebyla ideální, podstata byla správná.
Tahle situace mi připomněla, že někdy je důležité stát si za zdravým rozumem, i když to znamená konflikt. Upřímnost může bolet, ale přehnaná ohleduplnost často bolí ještě víc.
