Článek
Už jste letos byli na zámku, který si tak zamilovali filmaři? Jen namátkou – bydlela tady Zlatovláska v podání Jorgy Kotrbové. Odehrávaly se tu části obou filmů o Petru Vokovi, ať už s Milošem Kopeckým, nebo Martinem Růžkem. Z nádvoří zámku vzlétl balón s panem Tau… Že Červená Lhota za návštěvu prostě stojí, vědí i v nedalekém Rakousku – není to tak dávno, co jsem v loukách nad Lodhéřovem potkal muže a ženu na kolech, kteří se mě s přízvukem zeptali: „Kudy na tu RED LHOOOOUUTA?“
Pro mě osobně Červená Lhota nikdy nebyla pohádkovým zámkem z turistických prospektů. Mám ji skoro za domem a beru ji tedy jako všední součást svého života. Poprvé jsem se sem dostal jako kluk se sousedem na ryby. Měl jsem čerstvě svůj první rybářský lístek a podařilo se mi chytit prvního kapra v životě. Jenže soused takové štěstí neměl a neměl jsem ho mít ani já – ryba podle něj byla pod míru a můj první úlovek se tak po chvíli ocitl zpátky ve vodě. Ryby už dávno nechytám, ale dětská „křivda“ mi v paměti uvízla natrvalo.
Stejně jako vzpomínka na první romantické výlety s dívkou, která se za mne nakonec provdala a je už 26 let mojí ženou. Při prohlídce zámku se v sále, kde se konají svatební obřady, průvodkyně zeptala: „Na tento klavír se hraje při svatbách, schválně, nemáme tady někoho, kdo umí zahrát něco svatebního?“ Asi nečekala, že někdo zvedne ruku. Nečekal jsem to ani já – něco ve mně zvedlo mou ruku samo a já pak zahrál pár taktů z Bachova Preludia č. 1 C dur BWV 846, které při svatebních obřadech slyšely už tisíce snoubenců.
V zámeckém parku narazíte na Poesiomat.
Červená Lhota se stala častým cílem našich rodinných výletů i pak, když se nám narodily děti. Naproti zámku měl a dodnes má své divadlo pro dětské diváky kumštýř Václav Koubek. Za Koubkem jezdíme i dneska. Ale už ne na Červenou Lhotu, na Pohádkové léto, ale do nedalekých Chotěmic, kde má na statku legendární Vesnický hudební klub, kde přes léto hrají Tata Bojs, Mňága a Žďorp a další.
Dnes na Červenou Lhotu jezdím s foťákem, za historií i na procházky s panem Akitou, kterého znáte z jiných mých článků – zámek výjimečný „vizáží“ i příběhem mě nepřestává bavit, pokaždé tu objevím něco nového. Například Poesiomat. Stojí v parku kousek od kaple Nejsvětější Trojice, vypadá jako roura zaražená do země a umí velké věci – stačí zatočit klikou, tím dobít baterii, vybrat příběh či skladbu… a poslouchat. V nabídce jsou místní pověsti, legendární píseň z filmové Zlatovlásky a další nahrávky z okolí.
Mimochodem, Poesiomat není jediný „-mat“ v okolí. V okolí jsou i další. Ze sousedních Samosol, kde bývala přepřahací stanice císařské pošty, si odvezete památku, která se jinak vozí jen z pouti – na návsi tu stojí perníkomat. V Tučapech, přes které se na Lhotu jezdí nejčastěji od Tábora, je u silnice na Soběslav medomat, originální vzhledem (nepřehlédnutelná dřevěná socha) i obsahem – kromě domácího medu v něm najdete i domácí vejce. My si pro ně jezdíme pravidelně.
Ale vraťme se ještě jednou zpátky na Červenou Lhotu. Už několik let tu zápasí s poškozením hráze zámeckého rybníka a tento stav trvá i v roce 2026. Rybník je napuštěný jen zčásti, lodičky, které si návštěvníci tak oblíbili, ani letos nevyjedou.
V nedalekých Samosolech mají na návsi perníkomat.
To je ale asi to jediné, co může člověku při návštěvě Červené Lhoty chybět. V zámeckém parku je nádherně a v okolí je přehršel dalších turistických cílů pro dospělé i děti. My rádi jezdíme do Leteckého muzea v Deštné – mimochodem, přímo naproti mají výbornou zmrzlinu. Kousek je to z Červené Lhoty i na jednu z nejpůsobivějších zřícenin jižních Čech – hrad Choustník. Blízko je i zámek v Brandlíně, který zrenovoval a kde žije legendární automobilový jezdec v závodech do vrchu Petr Vojáček. A samozřejmě, kousek je to i do města, ve kterém žiji – ano, řeč je o rožmberské Soběslavi.
Jezdíte na kole, tak jako rakouští cykloturisté, které jsem zmínil na začátku? Červenou Lhotu si zamilujete – leží totiž mezi Třeboňskem a Českou Kanadou, jejichž síť cyklotras patří k nejlepším v republice. Návštěvu zámku tak snadno spojíte s celodenním výletem po okolí. A ať už zamíříte směrem na Deštnou, Jindřichův Hradec nebo třeba přes Kardašovu Řečici do krajiny rybníků Třeboňska, vždy budete mít co objevovat.
