Článek
Sarajevo je město, kde se historie potkává prakticky na každém kilometru. A na kole je to vidět možná ještě lépe než při procházce.
Na tomto výletě nás čeká 60 kilometrů a 1120 metrů převýšení. Začneme v sarajevské čtvrti Otoka, vystoupáme prudkým stoupáním na hřeben nad městem, odkud bylo během války Sarajevo ostřelováno, a následně sjedeme zpět do centra.
Potom už nás čeká něco úplně jiného.
Bývalá železniční trať, která se v létě 2026 proměnila v cyklostezku, nás provede hlubokým kaňonem řeky Miljacky až do Pale.
Nad Sarajevem, odkud město dostávalo zásahy
Startujeme v Otoce. První kilometry ale rozhodně nebudou zadarmo.
Čeká nás prudké stoupání sarajevskými ulicemi směrem k hřebeni nad městem. Projíždíme ulicemi Novopazarska, Teočačka a Petra Kočića a postupně necháváme město pod sebou.
Výhledy se otevírají stále více.

Výhled na Sarajevo
Pod námi je Sarajevo, nad námi kopce, které během války hrály tragickou roli. Právě z okolních výšin bylo město v letech 1992–1995 ostřelováno.
Je zvláštní stát dnes na stejném místě s kolem vedle sebe a dívat se dolů na město, které se mezitím změnilo k nepoznání.
Silnice nás přivádí na cyklotrasu Miljevići a následně na silnici Zlatna Dolina.
A pak přichází zasloužená pauza.
Káva a výhled v Sunnylandu
Ve výšce kolem 800 metrů nad mořem dorazíme k Sunnylandu.
Je to ideální místo na občerstvení a hlavně na výhled.
Sarajevo máme hluboko pod sebou a po prudkém výjezdu je právě tady chvíle, kdy si člověk může říct, že nejhorší máme za sebou.
Jenže nás čeká ještě několik zajímavých kilometrů.
A hlavně pořádný sjezd.
Prudce dolů do Bistriku
Z výšin nad městem se spouštíme úzkými ulicemi zpět do Sarajeva.
Projíždíme čtvrtí Bistrik a dostáváme se k řece Miljacka. Tentokrát už jedeme proti jejímu proudu.
Nad námi se objevuje Bijela tabija, jedna z historických pevností nad Sarajevem.
A potom přijíždíme k místu, kde se historie města začíná měnit v historii železnice.
Kozija ćuprija a začátek nové cyklostezky
Po proudu Miljacky pokračujeme až ke starému kamennému mostu Kozija ćuprija.

Kozija ćuprija
Most s charakteristickým klenutým obloukem patří k nejznámějším historickým mostům v okolí Sarajeva.
Přejedeme na druhý břeh a čeká nás krátké stoupání.
A potom se před námi objeví železniční násep.
Právě tady začíná jedna z nejzajímavějších částí celého výletu.
Bývalá železniční trať, která od léta 2026 slouží jako cyklostezka.

Cyklostezka Sarajevo-Pale
Po železnici do Pale
Krátký úsek ještě vede po asfaltu, ale potom už se povrch změní.
Až do Pale nás čeká převážně jemný štěrk. A k tomu devět tunelů.

Tunel
A to je dobrá zpráva i pro majitele gravelů.
Trasa je výrazně klidnější než městské ulice, provoz téměř zmizí a najednou jsme v úplně jiné Bosně.

Cyklostezka Sarajevo-Pale
Po levé straně se hluboko pod námi zařezává kaňon řeky Miljacky.
Jedeme po trase bývalé železnice, která kdysi spojovala Sarajevo s dalšími místy v regionu. Dnes po ní místo vlaků projíždějí cyklisté.

Cyklostezka Sarajevo-Pale
A právě to je na této části výletu možná nejhezčí.
To, co kdysi sloužilo železnici, dnes spojuje krajinu pro cyklisty.
Pale – město, které stojí za zastávku
Po několika desítkách kilometrů přijíždíme do Pale.
Hned u cyklostezky stojí za návštěvu bývalé nádraží. Připomíná dobu, kdy tudy ještě projížděly vlaky.
Pokračujeme také na náměstí, kde se nachází Chrám Sabora Svetog Arhangela Gavrila.

Chrám
Pale je ale pro nás pouze zastávka.
Chceme ještě dál.
K prameni Miljacky
Z Pale pokračujeme několik kilometrů proti proudu řeky až k jejímu prameni – Vrelo Miljacke.
Tady už je krajina úplně jiná než v Sarajevu.
Prameniště je poměrně suché a zarostlé, takže nečekejte žádný mohutný vývěr vody.

Prameniště
Mnohem zajímavější je ale okolí.
Nachází se zde několik malých restaurací a právě tady si můžete dát jednu z nejlepších odměn celého výletu:
čerstvého pstruha.
Po třiceti kilometrech bychom samozřejmě mohli pokračovat dál.
Ale proč?
Sednout si, dát si pstruha na grilu a chvíli se dívat do hor je možná nejlepší způsob, jak tento výlet zakončit.
Jenže ještě musíme zpátky.
Z Pale zpět do Sarajeva
Vracíme se stejnou cestou.
Z Pale opět najedeme na bývalý železniční násep a čeká nás dlouhý, příjemný návrat hlubokým údolím Miljacky.
Tentokrát už bez zbytečného stoupání.
Jakmile se dostaneme zpět k Sarajevu, mění se charakter výletu.
Opouštíme hory a vracíme se do města.
Po nábřeží Miljacky míříme zpět do Otoky.
Jenže Sarajevo si pro nás připravilo ještě několik zastávek.
Radnice, která přežila válku
Projíždíme kolem sarajevské radnice – Vijećnice.

Radnice
Její historie je jedním z nejsilnějších připomenutí toho, co město během války zažilo.
V roce 1992 byla budova ostřelována a následný požár zničil prakticky celou knihovní sbírku. V budově bylo uloženo přibližně 2 miliony knih a dalších dokumentů.
Dnes už ale Vijećnica opět stojí v plné kráse a je přístupná návštěvníkům.
Je to jeden z těch okamžiků, kdy si při jízdě na kole uvědomíte, jak rychle se může město změnit.
Latinský most a začátek první světové války
Další zastávkou je Latinský most.

Latinský most
Právě v jeho bezprostřední blízkosti byl 28. června 1914 spáchán atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželku Žofii.
Událost v Sarajevu se stala jedním z klíčových momentů vedoucích k první světové válce.
A jen o několik kilometrů dál připomíná další most úplně jinou tragédii.
Most Suade a Olgy
Projíždíme také kolem mostu Suade a Olgy, pojmenovaného po Suadě Dilberović a Olze Sučić.

Most
Obě ženy zde byly v dubnu 1992 zastřeleny a jsou připomínány jako první oběti války v Sarajevu.
Je to zvláštní pocit.
Během jediného cyklovýletu projedeme místy, která připomínají první světovou válku, obléhání Sarajeva i dnešní život města.
A přitom máme pod sebou kola.
60 kilometrů, které nejsou jen o kilometrech
Celkem nás čeká přibližně 60 kilometrů a 1120 metrů převýšení.
Ale čísla tentokrát nejsou to nejdůležitější.
Tenhle výlet je především o kontrastech.
Ráno stoupáme prudkými ulicemi nad Sarajevo, kde se před více než třiceti lety rozhodovalo o osudu města. Potom sjíždíme k Miljacke, přejíždíme starý kamenný most a po několika kilometrech se ocitáme na bývalé železnici.
Z vojenské historie se stává cyklostezka.
Z železničního náspu je místo pro cyklisty.
Z válečné krajiny se stává turistická trasa.
A nakonec se vracíme do Sarajeva, kde během jediného odpoledne projedeme kolem Vijećnice, Latinského mostu i mostu Suade a Olgy.
Pokud chcete poznat Sarajevo trochu jinak než z turistického autobusu, tahle šedesátikilometrová trasa je skvělou volbou.
Ať už vyrazíte na horském kole, nebo si pomůžete elektrokolem, čeká vás výlet, na kterém se krajina, historie a cyklistika spojí v jeden příběh.
Trasa:

Trasa
Zdroj: vlastní zkušenosti již od roku 1984, poslední návštěva v září 2026
https://www.visitsarajevo.ba/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pale
https://mtbevo.org/en/giro-di-ciro-sarajevo-cycling-route-pale/
https://medium.seznam.cz/clanek/marcelberan-22-vrbanjsky-most-romeo-a-julie-ze-sarajeva-a-bitva-v-niz-zautocili-francouzsti-vojaci-osn-319734






