Místo, kde nacisté zinscenovali útok. Obrovský vysílač v Gliwicích můžete navštívit zdarma

Na první pohled působí jako obyčejná historická technická památka. Obrovská dřevěná věž se ale stala svědkem jedné z nejznámějších nacistických provokací, která měla pomoci ospravedlnit útok na Polsko. Radiostacja Gliwice dnes stojí téměř uprostřed města a ukrývá malé muzeum s původním technickým vybavením.

A pokud máte cestu přes Gliwice, její návštěva může být překvapivě zajímavou zastávkou – v sobotu je vstup do muzea zdarma.

Radiostacja Gliwice na ulici Tarnogórska byla dokončena v roce 1935. Německá radiostanice měla především zlepšit pokrytí rozhlasovým signálem v oblasti Horního Slezska.

Součástí komplexu byla nová vysílací technika a především 111 metrů vysoká dřevěná věž, která nesla vertikální anténu. Vysílač měl výkon 8 kW a byl určen především k retransmisi programu německého rozhlasu z Vratislavi.

Věž byla postavena z modřínového dřeva a spojena tisíci mosaznými šrouby. Dodnes je považována za nejvyšší dřevěnou stavbu v Evropě.

A právě díky své výšce je nepřehlédnutelnou dominantou Gliwic.

Gliwice, tehdy německé Gleiwitz, ležely před druhou světovou válkou jen několik kilometrů od hranice s Polskem.

Rozhlas měl v tehdejším Německu obrovský význam. Nebyl pouze prostředkem zábavy a informací, ale také důležitým nástrojem propagandy. Výkonnější vysílač v Gliwicích umožňoval šířit německé vysílání do širokého okolí.

Samotné studio ale nebylo přímo u věže. Původní rozhlasové studio se nacházelo asi čtyři kilometry odsud v dnešní ulici Radiowa. Objekt na Tarnogórské sloužil především jako vysílací stanice.

Do světových dějin se ale Radiostacja Gliwice zapsala z úplně jiného důvodu.

Večer 31. srpna 1939, jen několik hodin před německým útokem na Polsko, vtrhla do vysílací budovy skupina německých mužů převlečených za polské povstalce.

Operaci vedl Alfred Helmut Naujocks, důstojník SS a pracovník německé bezpečnostní služby. Útočníci měli vytvořit dojem, že radiostanici napadli Poláci. Součástí plánu bylo také odvysílat v polštině výzvu, která měla dokazovat údajnou polskou agresi.

Jenže plán se úplně nepodařil.

Útočníci například zjistili, že přímo v budově vysílače není klasické rozhlasové studio. To se nacházelo jinde. Nakonec použili takzvaný bouřkový mikrofon, který nebyl pro podobné vysílání určen.

Výsledkem bylo jen velmi krátké hlášení, které bylo slyšet pouze v bezprostředním okolí.

Přesto měla akce svůj hlavní propagandistický účel.

Německá propaganda následně prezentovala incident jako důkaz polské agrese proti Německu. Berlín se snažil vytvořit dojem, že Německo je pouze obětí polských útoků a že vojenská akce proti Polsku je reakcí na ně.

O několik hodin později, 1. září 1939, německá armáda napadla Polsko.

Gliwická provokace se tak stala jednou z událostí, které měly pomoci vytvořit propagandistické zdůvodnění německého útoku. Skutečný průběh události se později podařilo objasnit mimo jiné díky výpovědi samotného Naujockse během norimberského procesu.

Po skončení druhé světové války radiostanice nezmizela.

Ještě několik prvních poválečných let sloužila k retransmisi programu Polského rozhlasu. V letech 1950 až 1956 pak byla využívána jako takzvaná „zagłuszarka“ – rušička, která měla ztížit poslech vysílání Rádia Svobodná Evropa.

Později už vysílač klasické rozhlasové programy nevysílal.

Věž ale neztratila svůj význam úplně. Dodnes na ní najdete desítky různých antén a zařízení sloužících ke komunikaci.

Dnes je celý komplex součástí Muzea v Gliwicích.

V původní budově si můžete prohlédnout historické radiotechnické vybavení včetně původního středovlnného vysílače.

Je to možná ještě zajímavější než samotný pohled na obrovskou věž zvenčí. Najednou člověk vidí, jak technika, která zde fungovala před téměř sto lety, skutečně vypadala.

Radiostacja Gliwice byla v roce 2017 zařazena na seznam polských Pomników Historii, tedy mezi nejvýznamnější památky Polska. Zároveň je součástí Szlaku Zabytków Techniki Województwa Śląskiego.

Možná vás napadne, jestli se dá vystoupat až na vrchol 111 metrů vysoké věže.

Bohužel ne.

Horní plošina je určena pouze pro technické pracovníky. I tak ale stojí za to projít se kolem celé konstrukce. Zblízka teprve vynikne její velikost a především neobvyklá dřevěná konstrukce.

Večer je věž navíc nasvícena a patří k výrazným dominantám Gliwic.

Pokud budete mít cestu přes Gliwice, Radiostacja Gliwice rozhodně stojí za krátkou zastávku.

Muzeum najdete na adrese:

Radiostacja Gliwice
ul. Tarnogórska 129
44–100 Gliwice

Aktuálně je otevřeno v úterý 11–16 hodin, ve středu a ve čtvrtek 11–18 hodin, v pátek 11–16 hodin a o víkendu 10–17 hodin. V sobotu je vstup do Radiostacji zdarma pro všechny návštěvníky. Park kolem radiostanice je bezplatně přístupný.

Běžné vstupné je jinak 20 zlotých pro dospělého, 10 zlotých zlevněné a 30 zlotých za rodinnou vstupenku.

Takže pokud plánujete výlet do Gliwic, sobota je ideální příležitostí spojit prohlídku města s návštěvou místa, kde se psala historie těsně před vypuknutím druhé světové války.

Až budete stát pod 111 metrů vysokou dřevěnou věží, možná si uvědomíte, že se nedíváte jen na technickou památku. Stojíte na místě, které se před 87 lety stalo součástí jedné z nejznámějších válečných provokací 20. století.

Vysílač:

Zdroj: https://muzeum.gliwice.pl/pl/zwiedzaj/radiostacja-gliwice

https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99epaden%C3%AD_vys%C3%ADla%C4%8Dky_v_Gliwic%C3%ADch

https://armadnizpravodaj.cz/historie/falesny-utok-nemcu-zacatek-druhe-svetove-valky/