Na kole přes tři státy až na Třístoličník: Šumavské dobrodružství s výhledy na Alpy

Cyklovýlet z Českých Žlebů vede po starých stezkách podél šumavských potoků, kolem Schwarzenberského kanálu až na skalnatý vrchol Třístoličníku. Závěr patří sjezdu do Německa, kuriózní železnici a návratu místy, kde ještě nedávno hlídala hranici pohraniční stráž.

Výlet začínáme v Českých Žlebech v nadmořské výšce přibližně 1030 metrů. Vyrážíme směrem k rozcestí Stožecká luka a pokračujeme po Zlaté stezce podél Mlýnského potoka. Historická stezka připomíná dobu, kdy Šumavou procházely obchodní cesty spojující české země se sousedními oblastmi.

Přes Stožec a rozcestí Oslí cesta se dostáváme k Schwarzenberskému plavebnímu kanálu. Tato technická památka vznikla na přelomu 18. a 19. století pro dopravu dřeva ze šumavských lesů směrem k rakouskému Dunaji. Její trasa dodnes připomíná rozsah tehdejšího lesního hospodářství a důmyslnost vodního díla.

Od kanálu pokračujeme po Ježové cestě k rozcestí Hučina. U Stříšky odbočujeme doleva na cestu 1028 a po silnici přes oblast Travnatá míříme dál do horského terénu. Cestou míjíme také nouzové nocoviště Pod Plešným jezerem.

Na rozcestí Rakouská cesta–Říjiště se nachází sezonní kiosek s občerstvením. Je to vhodné místo k zastávce před dalším stoupáním. Odtud odbočujeme doprava na Rakouskou cestu.

Následuje krátký, ale prudký výjezd. Přibližně po dvaceti kilometrech od startu přijíždíme do horského sedla, které je zároveň přechodem státní hranice do Rakouska.

Tady se mění nejen stát, ale také charakter další části trasy. Cesta číslo 806 pokračuje vzhůru ještě asi 3,5 kilometru, až do nadmořské výšky přibližně 1240 metrů pod šumavským vrcholem Plechý.

Horská cesta vede odlehlou krajinou, kde je potřeba počítat s nerovným povrchem a proměnlivou sjízdností. Při jízdě na elektrokole je vhodné šetřit baterii i na další část výletu.

Státní hranici s Německem překonáváme krátkým, hůře sjízdným úsekem. Cesta vede přes potok a v bezprostřední blízkosti hranice je nutné věnovat pozornost průjezdu. Zajímavostí je, že rakouská i německá cesta zde končí přibližně deset metrů od hraniční čáry.

Na německé straně pokračujeme po trase označené jako Drei-Länder-Radweg, tedy cyklotrase tří zemí. Ta nás přivádí k odbočce na Bierstrasse, odkud míříme k parkovišti pod Třístoličníkem.

Třístoličník, německy Dreisesselberg, patří k výrazným vrcholům německé části Šumavy. Z parkoviště nás čeká další výjezd směrem k horské chatě a skalním útvarům v nejvyšší části hory.

Vrcholové partie tvoří přibližně 500 metrů dlouhý, od severu k jihu protažený hřbet s četnými žulovými skalami, věžemi a balvanitými útvary. Ty vznikaly dlouhodobým zvětráváním žuly. Nejvyšší body dosahují nadmořské výšky 1333 metrů.

Na jižní straně hřebene se nachází skalní skupina Dreisesselfels, zatímco na severní straně leží vrchol Hochstein. Pod ním stojí kaple biskupa Neumanna, zasvěcená Janu Nepomuku Neumannovi, českému rodákovi, který působil jako misionář v USA a stal se prvním světcem narozeným na území dnešního Česka, jenž byl svatořečen v Severní Americe. Kaple pochází z roku 1980.

Nedaleko skal se nachází horská chata Berggasthof Dreisessel s restaurací. U ní stávala také hraniční bouda, která v roce 2016 vyhořela.

Třístoličník je známý kruhovým rozhledem do Bavorska i na okolní šumavské vrcholy. Za dobré viditelnosti lze spatřit také vzdálené Alpy, v mimořádně příznivých podmínkách dokonce masiv Grossglockneru, vzdálený vzdušnou čarou přibližně 206 kilometrů. O dalekých výhledech z této oblasti psal už v roce 1867 spisovatel Adalbert Stifter ve svém díle Aus dem bayrischen Walde.

U chaty se nachází také nabíječka elektrokol, což se může hodit při delším pobytu na vrcholu. Po prohlídce skal a výhledech nás čeká sjezd do údolí.

Z Třístoličníku sjíždíme po asfaltové silnici přes parkoviště směrem k německé obci Haidmühle. Po horském výjezdu přichází dlouhé klesání, při kterém je potřeba počítat s provozem i rychlostí odpovídající stavu vozovky.

V oblasti Haidmühle se dostáváme zpět k hranici s Českem. Hraniční potok Údolský překonáváme po můstku a zastavujeme se u dalších zajímavostí zdejšího regionu.

Jednou z nich je historický československý hraniční sloup.

Další zastávkou je nejkratší mezinárodní železnice na světě, kterou vybudovali nadšenci sdružení ve spolku Pošumavská jižní dráha.

Koleje o délce pouhých 105 metrů vedou po původním železničním náspu. V turistické sezoně se zde návštěvníci mohou svézt replikou parní lokomotivy nebo šlapací drezínou a získat pamětní jízdenku. Jde o neobvyklou připomínku někdejších železničních plánů i současného nadšení pro technické památky.

Od Haidmühle pokračujeme přes Studenou Vltavu po cyklotrase číslo 33, označované jako Šumavská. Řeka zde protéká krajinou, která se postupně vrací do českého pohraničí.

Přes rozcestí V Podkově a Krásná hora míříme k bývalé osadě Mlaka. Ta připomíná proměny šumavského pohraničí, kde řada sídel po druhé světové válce zanikla nebo se výrazně změnila.

Na trase míjíme také areál bývalých kasáren Pohraniční stráže. Vojenské objekty připomínají dobu, kdy byla tato část hranice přísně střeženým prostorem a pohyb v krajině podléhal zvláštním pravidlům.

Závěrečná část výletu vede zpět do Českých Žlebů. Na místním hřbitově je pohřben Bohumil Hasil, bratr legendárního Krále Šumavy Josefa Hasila. Jejich příběhy jsou spojeny s nebezpečnými přechody přes státní hranici v období po únoru 1948.

Tady náš okruh končí. Během 62 kilometrů jsme projeli třemi státy, vystoupali k žulovým skalám Třístoličníku, projeli historické stezky a navštívili místa spojená s obchodem, lesním hospodářstvím i ochranou státní hranice.

Trasa je vhodná především pro horské kolo nebo elektrokolo s plášti do terénu. Kvůli převýšení 1686 metrů je potřeba počítat s náročným výjezdem, zejména v horských úsecích. Před cestou je vhodné ověřit sjízdnost cest a sezonní provoz občerstvení na Třístoličníku i u Říjiště.

Výlet nabízí spojení horské cyklistiky, přeshraničního putování a poznávání historie Šumavy. Od starých stezek a plavebního kanálu přes skalnatý Třístoličník až po pozůstatky pohraničního opevnění vede krajinou, jejíž dnešní podoba odráží staletí obchodu, života v horách i proměn státních hranic.

Trasa:

Zdroj: https://www.noveudoli.eu/co-u-nas-najdete/drezina/

https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADstoli%C4%8Dn%C3%ADk

https://www.pametnimista.usd.cas.cz/ceske-zleby-pametni-deska-bohumilu-hasilovi/