Na kole za tajemstvím Rokycanska. Čekají vás pravěké mohyly, mořské útesy i krásné výhledy

Na dnešní cyklistický výlet vyrážíme z náměstí v Chrástu u Plzně. Čeká nás okruh dlouhý 56 kilometrů s celkovým převýšením 642 metrů. Trasa kombinuje asfaltové silničky, cyklostezky, lesní a polní cesty, takže je vhodná především pro horská, trekingová a samozřejmě také elektrokola.

Z chrásteckého náměstí zamíříme Uhelnou ulicí podél železničních kolejí směrem k Nové Huti. Pokračujeme přes Horomyslice a projedeme golfovým areálem. Pod obcí Kyšice se napojíme na dálkovou cyklotrasu číslo 3, která nás přivede k Ejpovickému kempu.

Tady doporučuji malou odbočku k Ejpovickému jezeru. Nejen kvůli pohledu na vodní hladinu, ale především na zajímavé skalní útvary na protějším břehu.

Ejpovické útesy jsou pozůstatkem dávného mořského pobřeží. Zdejší buližníkové skály tvořily útesy ve spodnoordovickém moři před přibližně 480 miliony let. Jedná se o významnou geologickou a paleontologickou lokalitu, kde se dochovaly doklady činnosti tehdejších mořských organismů.

Dnešní jezero vzniklo zatopením bývalého železnorudného dolu. Jeho okolí tak spojuje dvě zcela odlišné kapitoly historie – prvohorní moře a novodobou těžbu železné rudy.

Od Ejpovického jezera pokračujeme do Klabavy a následně přejedeme po hrázi vodní nádrže Klabava.

Přehrada na řece Klabavě byla dokončena v roce 1957 a jejím původním úkolem byla ochrana tehdejšího ejpovického dolu před povodněmi. Po ukončení těžby a zatopení důlního prostoru v roce 1975 tento účel zanikl.

Vodní nádrž dnes slouží především k regulaci průtoků, protipovodňové ochraně, rekreaci a rybolovu. Samotná hráz měří 403,6 metru a dosahuje výšky 12,6 metru. Celkový objem nádrže činí přibližně 5,66 milionu metrů krychlových vody. Od roku 2018 zde pracuje také malá vodní elektrárna s výkonem 200 kW.

Zajímavá je rovněž zdejší příroda. V okolí nádrže se vyskytuje bobr evropský a pozorováni zde byli také orel mořský nebo orlovec říční. Ve vodě žijí kapři, štiky, sumci či boleni.

Za hrází pokračujeme po zelené turistické značce kolem přírodní památky Rokycanská stráň. Následuje podjezd dálnice D5 a příjezd k okraji Rokycan.

Překřížíme Litohlavskou ulici a pěšinou podél spodního okraje Husových sadů pokračujeme kolem sportovního areálu. Odbočíme doprava do Osecké ulice, u gymnázia doleva do ulice Mládežníků a následně Luční ulicí a ulicí K Borku opouštíme Rokycany.

Po modré turistické značce přijíždíme do Borku, kde nás čeká další zajímavá zastávka.

U hráze Boreckého rybníka se nachází pěkný vodopád, který stojí za krátké zastavení. Především při dostatku vody vytváří přepad přes hráz zajímavou podívanou.

Pokračujeme ulicí K Huti podél Boreckého rybníka, stále po modré turistické značce. U svojkovického hřbitova se napojíme na cyklotrasy 2157 a 2158 a projedeme Svojkovicemi.

Po žluté turistické značce zamíříme k železniční stanici. Odtud nás cesta podél železničního koridoru přivede až do Holoubkova.

V Holoubkově projíždíme kolem Holoubkovského rybníka, který patří k charakteristickým místům obce.

Vodní plocha je obklopena zástavbou a zelení a tvoří příjemnou zastávku před další částí výletu.

Z Holoubkova pokračujeme po modré turistické značce směrem k Medovému Újezdu.

První písemná zmínka o této malé obci pochází z roku 1336. Nachází se v nadmořské výšce přibližně 451 metrů a žije zde kolem dvou stovek obyvatel.

Čeká nás mírné stoupání lesem kolem místního hřbitova. Poté odbočíme doleva a pokračujeme po okraji lesa ke stavení Samota.

Právě tady se před námi otevírá výhled na Mýto a okolní krajinu.

Následuje příjemný sjezd do města, jehož historie sahá až do středověku.

První písemná zmínka o Mýtě pochází z roku 1296. Město leží v nadmořské výšce přibližně 443 metrů, nedaleko přírodního parku Trhoň.

Napojíme se na cyklotrasu 2153 a zamíříme na náměstí.

Jeho významnou památkou je kostel svatého Jana Křtitele. Původně gotický kostel byl postaven kolem roku 1350 a původně byl zasvěcen svatému Janu Evangelistovi. V 18. století prošel barokními úpravami.

Z náměstí pokračujeme přes hlavní silnici číslo 605 do Vojtěšské ulice. Po modré turistické značce podjedeme dálnici D5 a začneme stoupat ke kapli svatého Vojtěcha.

Kaple svatého Vojtěcha stojí na vyvýšeném místě nad Mýtem a patří k příjemným zastávkám celé trasy.

Její vznik se pravděpodobně datuje do konce 18. století, současná podoba je výsledkem pozdějších stavebních úprav. Kaple má obdélný půdorys s menším lichoběžníkovým kněžištěm. Valbovou střechu doplňuje šestiboká zvonička zakončená křížem.

U kaple se nachází lavička, odkud je pěkný výhled do okolního údolí. Při zastávce si zde můžeme na chvíli odpočinout a vychutnat si krajinu. Jediným rušivým prvkem je vzdálený hluk z dálnice D5.

Od kaple pokračujeme lesní cestou, až se napojíme na žlutou turistickou značku. Odbočíme doleva a čeká nás rovinka směrem k Těškovu.

Po výjezdu z lesa se dostáváme k těškovskému hřbitovu.

Právě zde dosahujeme nejvyššího bodu dnešního výletu, přibližně 537 metrů nad mořem. Od hřbitova se otevírá další výhled do okolní krajiny Rokycanska.

Následně sjedeme do Těškova, obce s první písemnou zmínkou z roku 1343.

Na místní návsi stojí pozoruhodná roubená polygonální kaplička z druhé poloviny 19. století. Tato drobná lidová sakrální stavba je památkově chráněna a patří k nejzajímavějším historickým objektům v obci.

Po krátké zastávce se napojíme na cyklotrasu 2153 a pokračujeme směrem k lesům nad Volduchy.

Z Těškova zamíříme po modré turistické značce do lesa. Následuje sjezd k rozcestí Habr–rybník a poté cesta přes hráz Trnovského rybníka.

Tato část výletu patří k příjemným lesním úsekům. Rybník obklopený lesy nabízí možnost odpočinku a v sezoně zde bývá také možnost občerstvení.

Od Trnovského rybníka nás čeká táhlé klesání po cyklotrase 2153 do Volduch.

Obec Volduchy patří mezi stará sídla Rokycanska. První písemná zmínka o ní pochází již z roku 1289.

Volduchy projedeme a pokračujeme po stejné cyklotrase směrem do Oseka.

V Oseku stojí za pozornost zřícenina barokního letohrádku Kamýk, která se nachází na kamenitém návrší nad obcí.

Letohrádek nechal pravděpodobně kolem roku 1750 vybudovat Jan ze Šternberka. Stavba měla obdélníkový půdorys a sloužila jako místo odpočinku a pobytu v přírodě.

Již v polovině 19. století byl letohrádek opuštěný a postupně chátral. Do dnešní doby se dochovaly především dvě obvodové zdi, které jsou dobře viditelné i z okolí.

Zřícenina se nachází v upraveném a volně přístupném parku. Nedaleko leží také historický židovský hřbitov, další připomínka minulosti této oblasti.

Z Oseka pokračujeme kolem rybníka Karásek.

Po modré turistické značce míříme do osady Hudlice a následně znovu vjíždíme do lesa.

Z Hudlic pokračujeme lesními cestami směrem na Kokotsko. Čeká nás další stoupání, tentokrát do nadmořské výšky přibližně 501 metrů.

Zdejší rozsáhlé lesy tvoří významnou rekreační oblast mezi Rokycany a Plzní. Lesní cesty se střídají s mírnými stoupáními a sjezdy a provoz automobilů nás zde téměř neruší.

Z polesí vyjedeme po cyklotrase 2153 a před námi se postupně otevře výhled do krajiny.

V dálce rozeznáváme Bušovice, Smědčice, Chrást a Dýšinu. Na obzoru už vidíme také Plzeň.

Právě tento úsek nabízí jeden z nejhezčích rozhledů celé trasy. Po předchozích kilometrech strávených převážně v lesích se před námi znovu otevírá široká krajina.

Ve sjezdu opustíme asfaltovou silnici a odbočíme na neznačenou polní cestu. Pokračujeme stále z kopce směrem k dalšímu historicky zajímavému místu.

Naším posledním významnějším zastavením je mohylové pohřebiště z doby bronzové.

Mohylová pohřebiště patří k nejstarším dochovaným stopám lidského osídlení zdejší krajiny. Mohyly vznikaly navršením zeminy a kamení nad hroby zemřelých a některé z nich se v terénu zachovaly po tisíce let.

Zdejší pohřebiště je zajímavé především tím, že jednotlivé mohyly lze při pozorném pohledu rozeznat přímo v krajině.

Stačí na chvíli zastavit u okraje lesa a podívat se na nenápadné vyvýšeniny v terénu. To, co na první pohled vypadá jako obyčejné nerovnosti lesní půdy, jsou ve skutečnosti pozůstatky dávného pohřebiště.

Při prohlídce je samozřejmě vhodné pohybovat se ohleduplně a do mohyl nijak nezasahovat.

Od mohylového pohřebiště pokračujeme po cyklotrase 2159. Čeká nás přejezd mostu přes řeku Klabavu a průjezd osadou Kouřim.

Do cíle už zbývá jen několik posledních kilometrů.

Po krátkém závěrečném stoupání se znovu dostáváme do Uhelné ulice, kterou jsme ráno z Chrástu vyjížděli.

Stejnou ulicí se vracíme na chrástecké náměstí, kde náš okružní výlet po 56 kilometrech končí.

Délka trasy

Celkové převýšení

Nejvyšší bod

537 m n. m.

Start a cíl

Chrást u Plzně

Charakter trasy: Okružní cyklovýlet po asfaltových silnicích, cyklostezkách, lesních a polních cestách.

Vhodné kolo: Horské, trekingové nebo elektrokolo. Na některých nezpevněných úsecích je vhodné počítat s horším povrchem.

Náročnost: Střední, především kvůli délce a několika stoupáním.

Časová náročnost: Přibližně 4–6 hodin samotné jízdy podle kondice a typu kola, s prohlídkami a občerstvením počítejte s větší částí dne.

Občerstvení: Možnosti najdeme například v Rokycanech, Holoubkově, Mýtě nebo v sezoně u Trnovského rybníka.

Trasa je zajímavá svou rozmanitostí. Během jediného dne navštívíme geologickou památku připomínající prvohorní moře, přejedeme hráz přehrady, projedeme historickými obcemi, zastavíme se u barokního letohrádku a nakonec objevíme také stopy pravěkého osídlení.

A přestože se po většinu cesty pohybujeme jen několik desítek kilometrů od Plzně, velká část výletu vede klidnými lesy a po vedlejších cestách mimo hlavní automobilový provoz.

Pro cyklisty, kteří hledají delší okružní výlet s přírodními a historickými zajímavostmi, je tato trasa příležitostí poznat další místa Rokycanska a okolí Chrástu.

Trasa:

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Přírodní památka Ejpovické útesy. Geologická a paleontologická charakteristika lokality.