Tudy pochodovali vojáci na smrt. Dnes láká italská cesta 52 tunelů tisíce turistů

V severoitalském regionu Benátsko se nachází horský masiv Pasubio. Během první světové války se stal jedním z důležitých bojišť italské fronty, na níž proti sobě stály italské a rakousko-uherské jednotky.

Horské boje přinášely vojákům mimořádně náročné podmínky. Jednotky působily v obtížně přístupném terénu, ve vysokých nadmořských výškách a v prostředí, kde zásobování komplikovaly prudké svahy, sníh, mráz i nepřátelské dělostřelectvo.

Bez pravidelného přísunu potravin, munice a dalšího materiálu nebylo možné udržet horské pozice. Italská armáda proto potřebovala vybudovat novou cestu, která by umožnila dopravovat zásoby k jednotkám na masivu Pasubio a zároveň omezila jejich vystavení nepřátelské palbě.

Tak vznikla Strada delle 52 Gallerie, známá také jako Strada della Prima Armata nebo Strada della 1ª Armata. Její název odkazuje na italskou První armádu, v jejíž operační oblasti se cesta nacházela.

Na rozdíl od běžných horských komunikací musela být velká část trasy vybudována přímo ve skalních stěnách. Výsledkem se stala cesta, která dodnes dokumentuje technické a stavební úsilí vynaložené na zásobování fronty.

Výstavba začala 6. února 1917. Na pracích se podílela především 33. ženijní hornická rota italské armády a další vojenské pracovní jednotky. Mezi důstojníky spojené se stavbou patřili poručík Giuseppe Zappa a kapitán Corrado Picone.

Vojáci a ženisté museli prorážet cestu tvrdou horninou, upravovat skalní stěny a budovat tunely v místech, kde nebylo možné vést trasu po povrchu. Pracovali s ručním nářadím, vrtačkami a výbušninami. Na otevřených úsecích se pohybovali na úzkých římsách vysoko nad údolím.

Cesta byla navržena tak, aby vedla po jižním svahu masivu a byla co nejméně vystavena pozorování a palbě rakousko-uherských jednotek. Její vedení proto sleduje terénní zlomy, obchází skalní výběžky a na mnoha místech prochází přímo horou.

Práce pokračovaly po většinu roku 1917. Cesta byla dokončována v podmínkách, které určovalo počasí, členitý terén a potřeby fronty. Její hlavní funkcí bylo zásobování italských pozic, nikoliv přeprava běžných silničních vozidel.

Vojenská komunikace byla určena především pro pěší a soumary nesoucí náklad. Právě schopnost dopravit zásoby do obtížně přístupných poloh byla důvodem, proč se stavba stala pro italskou armádu tak důležitou.

Strada delle 52 Gallerie měří přibližně 6,3 kilometru. Její součástí je 52 tunelů, jejichž celková délka dosahuje přibližně 2,3 kilometru.

Jednotlivé tunely se liší délkou, tvarem i způsobem, jakým překonávají skalní útvary. Některé jsou krátké a vedou přímo skrz skalní výběžky, jiné se uvnitř hory stáčejí nebo překonávají výrazné výškové rozdíly.

Pozornost přitahuje zejména 19. tunel, který je dlouhý přibližně 320 metrů a vede několika zatáčkami uvnitř skalního masivu. Podobná řešení umožňovala stavitelům pokračovat v trase i tam, kde by vedení cesty po povrchu bylo příliš obtížné nebo nebezpečné.

Tunely jsou očíslované a některé nesou vlastní jména. Na jejich podobě je patrné, že se stavitelé museli přizpůsobovat konkrétním geologickým podmínkám. Nešlo o jednotný systém rovných chodeb, ale o soubor různě dlouhých průchodů, které dohromady vytvořily souvislou zásobovací cestu.

Uvnitř tunelů se střídají tmavé úseky s místy, kam proniká denní světlo. Otvory ve skalních stěnách zároveň umožňují pohled na okolní hory a hluboká údolí. V otevřených částech cesty je zase možné sledovat, jak byla trasa vedena podél strmých skalních stěn.

Každý tunel je součástí jednoho technického celku, jehož cílem bylo umožnit pohyb vojáků a zásob v jinak těžko přístupném terénu.

Výchozím místem túry je Bocchetta Campiglia, která leží přibližně 1 216 metrů nad mořem. Nachází se zde parkoviště a vstup na historickou cestu označuje monumentální portál.

K výchozímu bodu se přijíždí z oblasti Valli del Pasubio přes Passo Xomo. V turistické sezoně může být parkoviště vytížené, proto je vhodné vyrazit brzy ráno.

Od vstupu začíná cesta stoupat po jižním svahu masivu Pasubio. Postupně se objevují první tunely, skalní římsy a otevřené úseky s výhledy do okolní krajiny. Trasa se přizpůsobuje tvaru hory a místy vede přímo nad prudkými srázy.

Základní údaje o výletu:

Uvedené parametry se vztahují k výstupu po Cestě 52 tunelů. Nejde o uzavřený okruh. Pokud se chcete vrátit jinou trasou, například po Strada degli Scarubbi, je třeba počítat s delší vzdáleností a dalšími změnami převýšení.

Přestože je Strada delle 52 Gallerie vyhledávaným turistickým cílem, nejde o nenáročnou procházku. Cesta vede horským terénem, některé její úseky jsou úzké a na několika místech se pohybujete v blízkosti strmých srázů.

V tunelech je místy téměř úplná tma. Proto je důležité mít vlastní čelovku nebo spolehlivou svítilnu. Telefon sice může posloužit jako nouzový zdroj světla, pro delší tmavé úseky však není ideálním řešením.

Základem výbavy je pevná turistická obuv s dobrou podrážkou, dostatek vody, svačina a oblečení odpovídající počasí ve vysokých horách. Teplota uvnitř tunelů může být výrazně nižší než na osluněných místech a mokrá skála bývá kluzká.

Pozornost je potřeba věnovat také ostatním turistům. Na úzkých úsecích není vždy možné pohodlně se vyhnout, a proto je vhodné postupovat ohleduplně a bezpečně.

Cesta je určena pěším turistům. Na kole se po ní jezdit nesmí.

Po průchodu 52 tunely se dostanete do oblasti Porte del Pasubio, kde stojí horská chata Rifugio Achille Papa. Leží přibližně 1 928 metrů nad mořem a slouží jako zázemí pro turisty i jako výchozí místo pro další výpravy po masivu.

Odtud se otevírá možnost poznat další části někdejšího bojiště. V okolí se nacházejí pozůstatky vojenských postavení a místa spojená s boji italských a rakousko-uherských jednotek.

Pro někoho může být příchod k chatě cílem celého výletu, jiný bude chtít pokračovat po horských stezkách k dalším historickým místům. V takovém případě je důležité počítat s dalším převýšením, délkou trasy a časem potřebným k návratu.

Jedním z cílů, který stojí za pozornost, je Dente Italiano, vrchol spojený s dramatickou historií bojů na Pasubiu.

Dente Italiano, označovaný německy také jako Italienische Platte, je vedlejší vrchol na hlavním hřebeni masivu Pasubio. Dosahuje nadmořské výšky 2 220 metrů a patří k místům, která připomínají strategický význam zdejšího horského terénu během první světové války.

Název v překladu znamená Italský zub. Na protější straně historicky významného prostoru se nachází Dente Austriaco, tedy Rakouský zub. Tyto skalnaté vrcholy byly součástí bojové linie, o jejíž kontrolu soupeřily italské a rakousko-uherské jednotky.

Vojenský význam Pasubia vyplýval z jeho polohy a přehledu nad okolní krajinou. Držení horských hřebenů umožňovalo kontrolovat přístupy a podporovat další pozice. Zároveň ale znamenalo, že vojáci museli působit v prostředí, kde se zásobování a pohyb stávaly mimořádně náročnými.

Boje se neodehrávaly pouze na povrchu. Obě strany budovaly zákopy, opevnění a podzemní chodby. Snažily se dostat pod nepřátelská postavení, narušit jejich obranu a získat výhodu na úzkém horském hřebeni. Podzemní válka na Pasubiu patří k charakteristickým kapitolám zdejších bojů.

Při návštěvě Dente Italiano se tak člověk dostává do prostoru, kde lze historii vojenské cesty vnímat v širších souvislostech. Strada delle 52 Gallerie připomíná, jak se Italové snažili dopravovat zásoby k horským pozicím, zatímco okolní vrcholy ukazují, o jaká místa se na frontě bojovalo.

Výstup k Dente Italiano je třeba chápat jako rozšíření základní túry, nikoliv jako automatickou součást cesty přes 52 tunelů. Je nutné předem ověřit aktuální přístupové trasy, jejich průchodnost a potřebný čas. Ve vysokohorském terénu se mohou podmínky rychle měnit a některé historické objekty či podzemní prostory nejsou bezpečně přístupné.

Při plánování je také důležité nezaměňovat samotnou výšku vrcholu s výškovým rozdílem od chaty. Dente Italiano leží výše než Rifugio Achille Papa a jeho návštěva znamená další stoupání a náročnější program.

Oblast masivu Pasubio je dnes spojena nejen s horskou turistikou, ale také s připomínáním vojáků, kteří zde během první světové války bojovali a umírali. Kromě Cesty 52 tunelů se v okolí nacházejí další historické stezky, pozůstatky opevnění a pietní místa.

Jedním z důležitých témat zdejší historie je takzvaná Zona Sacra, tedy posvátná oblast spojená s válečnými událostmi. Krajina uchovává stopy po někdejších obranných postaveních a podzemních pracích, které byly součástí bojů o horský hřeben.

Návštěva této oblasti umožňuje spojit pěší túru s poznáváním historie. Nejde jen o technickou památku v podobě tunelů, ale o rozsáhlejší prostor, v němž se dochovaly stopy vojenského využití hor.

Při pohybu v okolí historických objektů je nutné respektovat značení, bezpečnostní omezení a případné zákazy vstupu. Pozůstatky opevnění a podzemní chodby mohou být po více než sto letech nestabilní.

Nejvhodnější období pro výlet bývá letní turistická sezona, přesto však nelze automaticky předpokládat, že bude celá cesta průchozí. Ve vyšších polohách se mohou sníh a led udržet i v době, kdy jsou nižší části hor bez sněhové pokrývky.

Před cestou si ověřte aktuální stav trasy u místních turistických informačních zdrojů a správců oblasti. Zkontrolujte také počasí, protože mlha, déšť a bouřky mohou pohyb po skalních římsách výrazně zkomplikovat.

Na základní výstup si vyhraďte dostatek času. Pokud chcete pokračovat až k Dente Italiano, je potřeba plánovat delší vysokohorskou túru a zohlednit návratovou trasu. Při nejistém počasí nebo nedostatku času je rozumné zůstat u původního cíle u Rifugio Achille Papa.

Strada delle 52 Gallerie nabízí neobvyklé spojení horské krajiny, technického díla a historie první světové války. Cesta vznikla z naléhavé potřeby zásobovat vojáky v obtížně přístupném prostoru. Dnes po ní kráčejí turisté a mohou pokračovat do míst, kde se na hlavním hřebeni Pasubia odehrávaly jedny z nejtěžších horských bojů italské fronty.

Padesát dva tunelů, skalní římsy a vrchol Dente Italiano ve výšce 2 220 metrů připomínají, že zdejší hory nejsou pouze kulisou pro pěší výlet. Jsou také svědectvím událostí, které před více než stoletím zásadně změnily životy tisíců lidí.

Trasa:

Zdroj: https://www.stradadelle52gallerie.it/la-strada/

https://www.visitvallidelpasubio.com/percorsi/escursioni/pasubio/strada-delle-52-gallerie/

https://www.museialtovicentino.it/itinerario/monte-pasubio-la-zona-sacra/

https://www.visitvallarsa.it/grande-guerra/parte-sommitale-del-pasubio/