Článek
Čáry
Čáry máry…
Uplatním svou moc.
Každý den úsměv vykouzlím.
V čarovnou proměním noc.
Na filipojakubskou nebudu spoléhat.
Praskání ohně ke mně doléhá.
Světlo ve tmě.
Ke kouzlům veď mě.
Čáry máry…
Půda pod nohama pálí.
Změním povětří.
Nejspíš se dostanu do řečí.
Nebaví mě kmitat.
Skákat, jak kdo píská.
Knihu kouzel prověřím.
Za mnou žíznivá čára.
Před sebou se neschovávám.
Prásknu do bot.!
Dálek kouzlo.
Vydat se kamkoliv.
Být bosorkou si dovolit.
Řečem vale.
Neusmažit se ve vlastní šťávě.
Hranice nastolit.
Předsudky na úbytě zašly…
Čarodějky svou cestu našly.
„Co tomu řeknou lidé?“
„Na to kašli!“
Chtějí radit, poučovat, usměrňovat…
„Umím ticho přičarovat.“
O falešné triky se přestanou snažit.
„Na koštěti uletěli!“
Příliš daleko zašli…
Vše má své hranice.
Našly se dvě půlky měsíce.
Za úplňku, kdykoliv.
Kouzelnickou hůlku odložím.
Na májku uvažte mašli.
Veselé pentle.
Rádcové, věnujte se tomu radši.
„Vaše pravdy si nechte!“
Unesu zbytečných řečí ztráty.
Vymetu je pometly.
Svět zkrásní.
Dívky si copánky zapletly.
Bez kouzelnické hůlky…
Spojily se půlky.
Mládenci kmitají za svitu měsíce.
Postavit pro milou májku.
„Sahá až do oblak!“
To je zajímá nejvíce.
Ozdobená stuhami lásky.
V protějšcích zalíbení našli.
Kdo má Filipa, toho kouzla se nezříká.
Spálí předsudky, na prach.
Řeči dostanou na frak!
Zábranám odzvoněno.
Kouzlení povoleno.
Čáry máry…
Očistné ohně nocí září.
