Článek
Pozorovatelna zázraků…
Někdy jdu ven, jindy vyhlížím z okna.
Baví mě moc, hledět, do mraků.
Jdou s dobou, tisíce podob.
Občas ležérně, jindy oděni, do fraků.
Znám je, důvěrně.
Průvodci svítání i soumraků.
Společníci na mých cestách…
Věrnější neznám.
Přitahují zraky, odloží fraky.
Pohybují se uvolněně, ležérně.
Nadýchané, plují.
Volnost, si zamilují.
Seskupení, nádherné.
Pozoruji zázraky.
Světlo, vidím, za mraky.
