Článek
Tak jsem si zvykla , že doprovází mě, sluníčko…
Před ním neunikla, vedlo mě uličkou.
Od rána, každý den.
Moc ráda, že se mnou jde.
Jako samozřejmost, to brala.
Vyběhla za ním, ani jsem nesnídala.
Laskavých paprsků hostina.
Konejší, vřele objímá.
Od samého rána, do večera.
Na mého společníka, chvála padá.
S ním jsem se smála, i si pobrečela.
Je tady, mohu se spolehnout.
Udílí rady, když stíny, dolehnou.
Obejme, ukáže cestičku.
Blízké vztahy, vzájemné.
Nastavím tvář, sluníčku.
Věrný společník, od rána.
Koná, zbytečně neřeční.
S díky, ho k spánku ukládám.
