Článek
Naproti tomu Rakousko by nemuselo draze udržovat zakonzervovanou jadernou elektrárnu, a naopak by mohlo mít zisk z jejího provozu a těžit z vytvořených kvalifikovaných pracovních míst. Samotný odpor vůči atomu by mohl zlomit argument, že budou mít za humny další jadernou elektrárnu v každém případě, tak proč ji nemít raději pod dohledem na svém území, než v primitivním Česku. Zní to logicky. Když můžeme mít pronajmutý plynový terminál v Nizozemí, proč si nepronajmout jadernou elektrárnu. Jenže nežijeme v logickém světě.
Hotová jaderná elektrárna, která nebyla nikdy spuštěna
Bavíme se o nikdy nezprovozněné jaderné elektrárně Zwentendorf v Rakousku poblíž města Zwentendorf an der Donau. Asi 30 km od Vídně a 45 km od našich hranic. Někdy je označována jako pomník jaderné energetiky v Rakousku. Měla mít jeden reaktor s výkonem 723 MW.
Výstavba jaderné elektrárny byla zahájena v roce 1972 s masivní informační podporou rakouské vlády. Celkově se mělo vystavět 6 jaderných elektráren, výstavba pěti z nich nebyla nikdy uskutečněna.
Když se stavba blížila ke zdárnému konci, zahájil ekologický aktivista Walter Soyka (jméno dává tušit české kořeny) ve sdělovacích prostředcích rozsáhlou diskusi, na základě které se rakouská vláda rozhodla v roce 1978 vyhlásit referendum o zprovoznění již hotové elektrárny. Přičemž kancléř Bruno Kreisky spojil výsledek referenda se svým setrváním ve funkci. Toho využila část obyvatel k protestnímu hlasu proti sociálnědemokratické vládě a v referendu poměrem hlasů 50,47 ku 49,53 % bylo spuštění elektrárny odmítnuto. Rozdíl činil necelé jedno procento, které dost možná vyjadřovalo spíše antipatie k tehdejšímu premiérovi.
Pro dvě stovky zdejších zaměstnanců, kteří se léta připravovali na svou práci v USA a Německu, to byl šok. Nicméně ještě několik let, do roku 1985, do elektrárny denně docházeli a plnili své úkoly, jako by reaktor fungoval.
Atom nahradilo neekologické uhlí
Využití areálu je dnes minimální. Jezdili tam zejména inženýři z Německa, aby sbírali zkušenosti, jak vyřadit z provozu svých vlastních 17 jaderných elektráren, případně je přestavět na jiné využití. A v hlavní administrativní budově probíhá výuka četnické akademie.
Aby Rakousko nahradilo chybějící energii z nespuštěné elektrárny, vybudovalo nedaleko další elektrárnu spalující polské uhlí a odpady. Paradoxem je, že okolí Vídně je dnes mnohem více „radioaktivní“, než kdyby zde stál atomový Zwentendorf. Spalované uhlí totiž uvolňuje i malé množství uranu. Samozřejmě kromě zatracovaného oxidu uhličitého, hlavního viníka globálního oteplování a oxidu siřičitého, kterému vděčíme za kyselé deště. A nebyla to jediná uhelná elektrárna. Následně jich Rakousko postavilo ještě 6, které vyráběly elektřinu více než 30 let, než byly některé z nich předělány na plynové. Cesty boje proti klimatickým změnám jsou holt nevyzpytatelné.
Nejdražší solární elektrárna na světě
V roce 2009 byl areál, včetně zdí budov, osazen solárními panely, které ročně vyprodukují 180 MWh elektrické energie. Stala se tak nejdražší solární elektrárnou na světě. Množství energie, kterou vyrobí solární panely za rok, by mohl atomový Zwentendorf vyrobit za 15 minut.
To není obhajoba jaderné energie. Černobyl, Three Mile Island nebo Fukušima jsou pádnými protiargumenty. Nemluvě o problematice ukládání vyhořelého paliva. Nicméně takto otázka nestojí. Otázka zní, proč stavět další jaderné elektrárny, když kousek za hranicemi se zánovní jaderné elektrárny uzavírají. Nejen v Rakousku.
Zároveň je to samozřejmě otázka naivní, hypotetická ale nikoli zcela nesmyslná. Musela by se vyřešit celá řada technických překážek. Nestačilo by jen vyměnit staré CRT obrazovky za LED displeje. Ale to není nic v porovnání s politickými překážkami. Tady by měla česká diplomacie nebo rovnou Evropská unie se svou snahou řešit věci celoevropsky a systémově šanci vyniknout. Pokud by se našlo řešení výhodné pro všechny zúčastněné, nemusel by být odpor až tak nepřekonatelný. Ale jak bylo zmíněno v úvodu, nežijeme v logické době.
------------
Aktualizace 7. 2. 22:30: Když jsem si přečetl pár příspěvků v diskusi, za které přesto děkuji, dopisuji raději tuto poznámku. Měl jsem za to, že už nadpis sám o sobě je tak ujetý, že blog nebude nikdo brát doslovně vážně. Příště použiji ještě mrkající smajlíky. Tento námět vznikl původně jako kreslený vtip. Nicméně mi příběh elektrárny Zwentendorf ve všech jeho rovinách (pojetí referenda, náhrada uhelnou elektrárnou, …) přišel natolik zajímavý a v ČR neznámý, že jsem pointu rozvinul právě kolem ní. A právě proto, že si jsem vědom co obnáší stavba jaderné elektrárny (třeba Hinkley Point C) a jaké to má souvislosti, je absurdně nekoncepční na jedné straně hranic jaderné elektrárny předčasně uzavírat a na druhé se pokoušet o jejich stavbu. Omlouvám se, pokud nadpis vzbudil očekávání, že vymyslím skutečné řešení energetické koncepce ČR.
Zdroje:
