Článek
Je lidstvo jako celek inteligentní? A stačí to na jeho přežití? Takové otázky si položilo mnoho lidí. Přispěchali mnozí a nabídli odpovědi. Většinou spočívaly na výsledcích testů a statistice. A tak jsme se dozvěděli, že mezinárodní výzkum inteligence došel k závěru, že lidstvo rychle hloupne.
Podobného názoru je Thilo Sarrazin (německý politik, bývalý ministr financí spolkové země Berlín), který napsal: „Německo přirozenou cestou hloupne, protože imigranti z Turecka, východní Evropy a Blízkého východu mají většinou jen nízké vzdělání, a navíc mívají více dětí než sami Němci.“
Genetik Gerald Crabtree ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii přišel s hypotézou, že lidé dosáhli vrcholu inteligence před 2000 lety, od té doby hloupnou.
Můžeme mít tedy zato, že inteligence lidí upadá? Jistěže ne. Jen je třeba odlišit inteligenci jednotlivců od inteligence veškeré populace na zemi. Vždyť inteligence je schopnost správně reagovat na vnější podmínky tak, aby to pro organismus bylo co nejprospěšnější. A vnější podmínky se v současné době prudce mění tak, jak rychle jde dopředu vědeckotechnický rozvoj. Prostě - dnes většina lidí vyspělého světa nepotřebuje denně reagovat na vnější ohrožení, nemusí umět orat s koněm, vyrábět předměty denního užitku svépomocí - život po nás chce ovládat počítač a mobil, komunikovat s umělou inteligencí, vyznat se v médiích, zvládnout řízení auta apod. A tak jsme u svých schopností přehodili výhybku, adaptovali se na změněný svět. Naše mládež sice často nezvládne trojčlenku či počet pravděpodobnosti a píše s chybami, zato umí hrát hry či neuvěřitelné kousky na skejtu a v případě nouze by mohla z fleku dělat operátora bojového dronu.
Naše osobní inteligence neupadla, jen přehodila výhybku. A pro šťouraly, co nám odporují a poukazují na naše ubohé verbální schopnosti, špatnou orientaci v psaném textu a slabou matiku, jsme vymysleli mnoho druhů inteligence, takže kde kdo může tvrdit, že je aspoň v něčem inteligentní. A tak např. slyšíme: Neumím zlomky a nevím, co je Ohmův zákon, ale jsem mimořádně interpersonálně a jazykově inteligentní.
Ale vraťme se k tématu a zamysleme se nad vývojem lidstva v komplexu - chovalo se lidstvo v minulosti inteligentně (připomínám, že inteligence je správná reakce na vnější podmínky) nebo jako hlupák? Poučilo se lidstvo z chyb a začalo žít jinak, lépe? A najednou se před námi rozprostře obrázek lidstva jako amorálního debila (nebo podle aktuální stupnice mentální retardace jako někoho s lehkou mentální retardací, tedy s IQ 50 - 69).
Vždyť dějiny lidstva jsou plné dobyvačných válek a bojů o kořist. Např. úpadek Říma začal ve chvíli, kdy už nebylo co dobývat, takže tok kořisti ustal a veškerá dobytá půda už byla rozdělena mezi legionáře. Vikingové jako kasta si z kořistění jednu dobu udělali živnost. Asie dobývala Evropu a pak Evropa Asii (viz Persie x Řecko), o Čingischánovi nemluvě.
Pojďme dále. Zvlášť odporné bylo zabíjení lidí z náboženských důvodů (i když připouštím, že např. španělští conquistadoři vraždili i kvůli území a kořisti). Zvlášť tragické bylo řádění katolické inkvizice, upalování čarodějnic, vyvražďování hugenotů a zabíjení lidí husitskou chátrou, vraždění zajatců krvelačnými Aztéky.
Dějiny lidstva skutečně nesvědčí tomu, že by lidstvo bylo schopno chovat se inteligentně. Jistě, útočníci jako jedinci i jako národ měli z napadání sousedů prospěch, ale lidstvo jako celek ne – vždyť kvůli válkám zanikaly celé civilizace a velké oblasti se vracely do primitivních časů.
No ale prvoplánoví myslitelé spláchnout tuto kritiku slovy: Co bylo, to bylo, dnes už je to jiné.
Není to jiné, vůbec to není jiné. Je to naopak daleko horší. Protože v novodobých dějinách jsme např. měli dvě světové války a zažili řezníky jako byl Stalin, Mao, Pol-Pot, nepřetržitý seznam válek se táhne až do dneška.
Někdo řekne: Dobrá, dobrá, lidé spolu bojovali a bojují. Ale ve vědě a technice jsme dosáhli neuvěřitelných úspěchů, a to je známka vysoké inteligence. Dostali jsme se na Měsíc, díky umělým hnojivům a postřikům uživíme osm miliard lidí, objevili jsme záhady kvantového světa, lidstvo se globalizovalo a každý se může za pár hodin dostat na opačný konec zeměkoule…
Ano, i tak můžeme popisovat současnost, a budeme mít pravdu. Když ale opustíme prvoplán a podíváme se i na to záporné, co nám věda a technika daly, vidíme pole každoročně zdevastované tunami chemických hnojiv a postřiků, planetu zamořenou plasty a znečištěnou jiným odpadem, klimatické změny vyvolané i lidskou civilizací atd. V Evropě toto znečištění není tak patrné, ale v Indonésii jsou řeky ucpané plastem, v Tichém oceánu pluje plastový ostrov o velikosti Francie, v Rusku a Číně existují chemií promořená území, kde žijí a pracují milióny lidí, Jakarta v Indonésii klesá pod úroveň moře, protože obyvatelstvo odčerpalo z podzemí většinu podzemní vody apod.
Devastace planety má společného jmenovatele, a sice přemnožení lidí. V rozvojových zemích je to její hlavní příčina. Nezdá se mi přitom inteligentní, když lidé mají více dětí, než dokáží uživit a řádně vychovat. Např. počet obyvatel Nigérie vzrostl ze 45 miliónů v roce 1960 na dnešních 200 mil.
Při bližším pohledu vidíme, že i když vědci už v době šíření plastů po světě věděli o jejich špatné rozložitelnosti (např. rozložitelnost igelitového pytlíku je tisíc let), jejich šíření to nezabránilo. Že množství chemie na poli škodí zdraví, se ví také, ale přemnožení lidstva je takové, že platí dilema: Buď chemie v potravinách, nebo hladomor.
Takový smutný konec nedokladuje zrovna příliš velkou inteligenci lidstva.
A pak jsou tady drobnosti, které zná každý z nás - socialistické meliorační tažení, vysušování bažin drenážemi, smrkové plantáže, založené za Rakouska-Uherska, mantra, že máslo a žloutky jsou kvůli cholesterolu špatné, což dnes už neplatí, olovnatý benzín, který v minulosti zamořil krajinu, azbest ve starších budovách atd. Inteligenci v tom nevidím, jen snahu mít ze všeho okamžitý prospěch bez ohledu na pozdější důsledky.
Bohužel se na mnohých chybných rozhodnutí vlád podepsala demokracie. Ano, já vím, ze všech možností je demokracie ta nejlepší. Ale nepřehlížejme, že za demokracii platíme horším řízením státu.
Nechci nudit, ale jen si připomeňme, že její podstatou je vláda lidu prostřednictvím zvolených zástupců. Jenže pokud chce být poslanec znovu zvolen, nemůže vždy rozhodovat podle svého vědomí a svědomí (jak mu předepisuje ústava, čl. 23), ale jak chtějí voliči. A voliči jsou masa, která preferuje okamžitý prospěch, nezajímá ji, že to odnesou jejich potomci. Jednak proto, že mnoho lidí se chce mít lépe ihned za jakoukoliv cenu, jednak proto, že běžný volič není odborník na ekonomii, politiku, na sociologii, a nemá čas studovat problém, o kterém poslanci mají hlasovat, a dělá si názor střelbou od boku.
Že paušalizuji? Cha! Skoro každé hlasování o státním rozpočtu, lépe řečeno o výši jeho schodku, dokazuje záhadné snížení inteligence voličů a poslanců, když jde o vlastní okamžitý prospěch - stamiliardové schodky u nás jsou už běžná věc. I pokles hodnoty koruny (socialistický obyčejný rohlík stál dvacet haléřů, karlovarský dvacet pět) dokazuje, že hospodaříme od desíti k pěti.
Bavíme se o inteligenci lidstva a tak právě zde by bylo místo obsáhle pojednat o inteligenci bruselské administrativy, o jejím sociálním inženýringu s imigrací, nařízené elektromobilitě, huráekologii atd. Vypustím, protože to máme všichni z první ruky.
-----------------
Teď se konečně dostáváme k podstatě věci, a tou je nejen, že lidstvo není inteligentní, ale že na svou hloupost dojede.
Protože Zemi hrozí mnohá nebezpečí. Mnoho z nich číhá ve vesmíru, a ta mohou zcela zničit život na Zemi - výbuch supernovy v její blízkosti, dopad planetky (vždyť jedna vyhubila dinosaury), vir z nějaké komety, gama záblesk.
A pak jsou tady pozemské přírodní katastrofy jako super tsunami, výbuch některého supervulkánu, nebo lidmi zaviněné možné katastrofy jako únik viru z laboratoře, jaderná válka, vytvoření černé díry v tokamaku, umělá inteligence, nanoroboty, které zcela zničit život mohou, ale také nemusí.
Civilizace na Zemi se rodí a zanikají. Proč by to ve vesmírném měřítku u vesmírných civilizací mělo být jinak? A jedinou inteligentní odpovědí na většinu nebezpečí, které hrozí lidstvu, je stát se vesmírnou civilizací, jež žije na více planetách. Ovšem při nízké inteligenci lidstva je šance osídlit vesmír hodně vzdálená. Přitom čas se nám krátí, protože se zvyšuje pravděpodobnost naší zkázy.
Jistě, jako lidstvo můžeme přežít tsunami i jadernou válku a další pohromy, ale obnova civilizace nám vezme drahocenný čas. A to zvýší pravděpodobnost naší definitivní zkázy z vesmíru.
Jinak řečeno: Vzato z pohledu nedávného vývoje lidé nemají tah na bránu a ovládnout vesmír se příliš nesnaží. Vždyť poslední člověk na Měsíci byl Cernan v roce 1972! Mají příliš mnoho problémů na Zemi a bohužel - většinu z nich si sami vytvořili.
Ne, této civilizaci bych nedal ani dvacet procent, že se dožije roku 3000.
