Článek
Historický Thunovský palác je honosnou kulturní památkou a sídlem Poslanecké sněmovny.
Moto, zobrazené ve štítě od vzniku republiky v roce 1918, je nadčasové. „BLAHO STÁTU BUDIŽ NEJVYŠŠÍM ZÁKONEM.“ Pro Marii Terezii zde roku 1754 sehráli ochotníci z řad aristokracie představení. Jedné z rolí se zhostil sám hrabě Lotrinský, její manžel.
Předvánoční čas a genius loci tohoto místa mají asi tak silný vliv, že jsme moli i my všichni sdílet jednu z pohádek. Hlavní postava v tomto kuse má mnoho tváří. Pracovitý a nadmíru schopný multifunkční člověk. Oligarcha v luxusním obalu, ale sláma v botách je přesto patrná. Pravděpodobně budoucí předseda vlády země. A bezesporu vysoké hodnocení si zaslouží i těžká role, profifňukna. V tomto časově náročném a pestrém představení bylo zastoupeno melodrama, tragédie ale z největší části komedie. Snůška nesourodých vět, hesel a blábolů, co nedávají mnohdy ucelený smysl. Nekonečná sebelítost hlavní postavy, která o sobě velmi často a ráda hovoří ve třetí osobě. Pro všechny oddané jistě velmi přínosné, pro ty co nemohli odejít vyčerpávající.
S úctou k významné historii tohoto paláce se nabízí mnohem šetrnější řešení. Vzhledem k úrovni a trapnostem, které se na jeho půdě odehrávají stále častěji, by si naše elita mohla pronajímat párty stan. V bufetu mohou podávat koblihy a hotdog. Bude to stylovější.
Podotýkám, že průměrné náklady na provoz jednoho promarněného dne Poslanecké sněmovny jdou do částek sedmimístných. A jako mnoho podobných elitních nákladů, tak i tento jde na vrub daňových poplatníků.
