Hlavní obsah

Kočičí dny – Zastavit se a jen tak být

Znáte ten pocit, když se vám pečlivě naplánovaný den sesype jako domeček z karet? Ujede vám vlak, uvíznete v cizím městě a v kalendáři najednou zeje prázdné místo, se kterým si nevíte rady.

Článek

Přesně taková neplánovaná zastávka dokáže někdy změnit víc, než roky pečlivého plánování. Nakladatelství Host přineslo na předvánoční pult novelu německého spisovatele Ewalda Arenze Kočičí dny – knihu, která je sice útlá rozsahem, ale hloubkou a atmosférou vydá za celý román.

Arenz píše o obyčejných lidech tak citlivě, že v jejich příbězích můžeme poznat sami sebe. Hlavními hrdiny jsou dva kolegové na služební cestě, Peter a Paula. Jejich návrat domů se díky stávce na železnici zadrhne v malebném, kopcovitém, vinařském městečku Würzburgu. Namísto návratu do zaběhnutých kolejí se ocitnou v situaci, kterou neplánovali. Zprvu panuje nervozita, ticho a bezradnost, co s volným časem. Jenže pak se do hry dostane zvláštní atmosféra místa, vůně deště, krása podzimu, starobylé uličky a toulavá kočka.

„Lékařka? Právník? Děti! V téhle strhující směsici hraní a chytání, houpání a padání nebylo ani stopy po erotice. Tak jako se předtím přetahovali slovy, dělali to teď s plným nasazením těly. Jak dlouho už neseděli na houpačce? Nešplhali na strom? Zadýchaní, rozpálení a rozesmátí se nakonec svalili do trávy. Kolem nich letní vůně vlhké trávy a nad nimi jemná trpkost povadlých listí.“(str. 57)

Kočka zde funguje jako nenápadná průvodkyně a katalyzátorka lidských duší. Otevírá dveře k rozhovorům, které by spolu ti dva v kanceláři nikdy nevedli. Ukazuje jim, jaké to je zpomalit, přestat se zběsile hnát za termíny a prostě jen být.

„Našli si svá místa, uložili kufry a zasunuli dveře. Kočka seskočila z Paulina náručí na polstrování a uvelebila se. Vlak se s trhnutím rozjel. Mlčky stáli u okna. V mlze mohli vidět obrysy vzdalující se pevnosti a vinice.“(str. 101)

Kniha je i velkým svátkem pro oči. Nádherné ilustrace Floriana Bayera podtrhují melancholický a přesto nesmírně hřejivý ráz celého příběhu. Je to čtení, které voní horkým čajem, starým dřevem a tichem domova.

Kočičí dny jsou ideální knihou pro chvíle, kdy si potřebujeme odpočinout od shonu a připomenout si, že ty nejcennější momenty v životě se často rodí z neplánovaných zdržení. Arenz nám vzkazuje, že zbloudit z cesty vlastně nemusí být chyba. Někdy je to naopak to nejlepší, co nás může potkat.

Ewald Arenz: Kočičí dny přeložila Michaela Dermauw, ilustroval Florian Bayer. Vydalo Nakladatelství Host, Brno 2026

Publikováno na iDnes.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám