Článek
Kandidátní listiny dokonale zrcadlí, jestli to s rovností myslí politické strany, hnutí nebo koalice vážně. Ale pojďme pěkně popořadě – úvodem rychlá rekupitalce několika faktických: Česká republika volí přímou tajnou volbou 21 europoslankyň nebo europoslanců na období 5 let, Evropský parlament má celkem 705 křesel rozdělených mezi 27 členských států.
V následujícím statistickém okénku porovnáváme data z posledních evropských voleb a voleb letošních. První zásadní změnou je úbytek kandidátních listin – zatímco v roce 2019 se do boje o hlasy voliček a voličů pustilo 40 kandidátních listin s 841 kandidujícími, letos jich máme pouze 30 s 675 kandidujícími. Výrazně přibylo koaličních kandidátek. Na jedné kandidátce může být maximálně 28 kandidujících osob.
Poměrné zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách bylo v roce 2019 propastné, z 841 kandidujících bylo jen 201 žen. Směrem k letošním volbám je ale patrná pozitivní křivka vývoje, v roce 2019 kandidovalo 23,9 % žen, letos je to 36,44 % žen, v absolutních číslech mluvíme o 264 ženách. Můžeme se radovat, magická 30% hranice zastoupení žen na kandidátkách konečně překročena. Tady ale pozitivní trend končí.
Před pěti lety vedlo kandidátky do voleb 5 žen, letos máme 6 lídryň. Co se týče zipovaných kandidátek, jedinou takovou nabízí v roce 2024 Zelení. Stejně žen, a to 50 %, má na kandidátce Liberální aliance nezávislých občanů (LANO). Více žen má na kandidátce už jen Koalice SEN21 a Volt Česko, a to 54 % žen, 14 z 26 kandidujících.
Analýza zastoupení žen na kandidátních listinách do EP 2024, vlastní zpracování, zdroj dat volby.cz
Poslední zmíněné kandidátky také mají své lídryně. Strana Zelených vysílá Johannu Nejedlovou a Koalice SEN21 a Volt Lenku Koenigsmark. Před pěti lety měla zipovanou první desítku alespoň ČSSD, dnes kandidující pod názvem SOCDEM. Žádná z kandidátek ale nebyla striktně paritní, tedy poměrná s 50 % žen a s 50 % mužů.
Dramaticky se veškeré analýze vymykají ženy z kandidátky Demokratické strany zelených - Za práva zvířat. Ženy na kandidátce v roce 2019 figurovaly na prvních sedmi místech a na 28člennou kandidátku pustily jen 6 mužů. Letos za tuto stranu kandiduje dokonce 25 žen z 28 celkem. To je slušné zastoupení žen, ale v případě, že ve volbách uspějí strany, pro které není rovnost žen na volitelných místech tématem, nelze čekat výrazné zlepšení současného stavu.
V rozmezí 40 až 50 % žen na kandidátce se v průzkumech z favorizovaných stran objevují už jen Piráti. U neparlamentních stran, které mají poměrně nízkou pravděpodobnost, že by překročily potřebnou pětiprocentní hranici, má slušné zastoupení žen například Referendum o vstupu do EU v r. 2003 bylo zmanipulováno státem placenou kampaní, která obč. sdělila pouze výhody členství, Česká republika na 1. místě!, Mourek – politická strana nebo Nový směr.
Obecně lze říct, že i u evropských voleb platí princip skleněného útesu – pokud má politická strana menší pravděpodobnost úspěchu ve volbách, dochází v ní ke změně politického klimatu, který přeje většímu zastoupení žen. Muži, kteří touží po moci a vnímají politické angažmá jako výtah do vlivových pozic, pragmaticky odejdou nebo přestanou být aktivní. Politická strana, která dlouhodobě není úspěšná, se tak vnitřním prostředím začne více blížit spíše atmosféře neziskové organizace či občanského spolku, kde je jednodušší udržovat zdravé vztahy.
Průzkum Kantaru, 19. května 2024, zdroj dat: Programy do voleb
Stoupající tendenci má snad zájem Čechů o Eurovolby, vyhoupl se dokonce o 22 % výše, než tomu bylo před pěti lety. Další nárůst podpory členství v Evropské unii vidíme i u středoškoláků, kladně ho nyní hodnotí 79 % z nich. V roce 2019 se přitom ke kladnému hodnocení přikláněla menšina studentů, pouze 43 %. Tehdy byla mimo jiné volební účast jen 28,7 %. V porovnání s ostatními volbami jde o suverénně nejhorší volební účast. Že by voličstvo nemělo na výběr z dostatku atraktivních kandidátů, kteří by hájili jejich zájmy, témata a názory? Změní to kampaně cílené na mladé a na prvovoličstvo? Sází na ně plno favorizovaných stran nebo koalic.
Zastoupení žen v Evropském parlamentu
Rovnost žen a mužů je jednou ze základních hodnot Evropského společenství – ta je zakotvena už v Římské smlouvě z roku 1957. V roce 1975 byla přijata zásada stejného odměňování žen za stejnou práci. První předsedkyní Evropského parlamentu po prvních přímých volbách byla žena, francouzka Simone Veil.
Od prvních přímých voleb se zastoupení žen v Evropském parlamentu více než zdvojnásobilo, v roce 1979 ženy tvořily 15,93 %, v roce 2019 ženy dosáhly historicky nejvyššího zastoupení, dokonce 40,9 %. To je daleko nad světovým průměrem i průměrem zastoupení žen v národních parlamentech.
Podíl žen zvolených do Evropského parlamentu 1979–2024, zdroj dat: https://www.europarl.europa.eu/
A kdo má na zastoupení žen největší podíl? Finsko, Španělsko, Švédsko – v těchto státech bylo zvoleno do evropských voleb v roce 2019 dokonce více žen, než mužů. Francie, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Rakousko a Slovinsko si zvolili zastoupení 50 % mužů a 50 % žen. Češi si zvolili 33 % žen, nejhorší výsledky mělo Slovensko s 15 % a Kypr nezvolil žádnou zástupkyni. Zde je ovšem nutné podotknout, že výše uvedené státy s nejlepším zastoupením žen uplatňovaly ve výrazné míře kvóty pro složení evropských kandidátek, což vedlo k nárůstu zvolených žen.
Česká republika má své nejvýraznější tváře na půdě evropských institucí v eurokomisařce Věře Jourové, v ředitelce zodpovědné za politiky Evropské unie v oblasti rovnosti a občanství Ireně Moozové, ve vedoucí stálého zastoupení Evropské komise Monice Ladmanové, a také v končících europoslankyních Ditě Charanzové nebo Martině Dlabajové – Dita Charanzová se v žebříčku EUMatrix umistíla za rok 2023 mezi nejvlivnějšími europoslankyněmi a europoslanci dokonce na šestém místě.
Ženy jsou voleny nejen do evropských lavic, ale také do vedoucích pozic – příkladem může být třeba předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, prezidentka Evropské měnové banky Christine Lagarde – výrazná jména na výrazných postech. Skvělé příklady, které táhnou a otevírají dveře dalším ženám. Jak proto, že jsou lídryněmi, tak proto, že je za nimi kus velké a viditelné práce. Oproti tomu máme v osmnáctičlenné vládě Petra Fialy jedinou ženu. V Poslanecké sněmovně slavíme, když je zastoupená (už!) čtvrtina žen. Podzastoupení žen potom logicky vede k odlišným prioritám u politických rozhodnutí. Daňové zatížení menstruačních potřeb v konsolidačním balíčku je toho smutným ilustrativním příkladem.
Ženy ve vedoucích pozicích v Evropském parlamentu, zdroj dat: https://www.europarl.europa.eu/
7. a 8. června 2024 bude na vás, jestli vykroužkujete do Bruselu více žen, které se postaví i za naše ženská témata. A co jsou ta ženská témata?
PřistiŽENY ve vedoucích pozicích?
Mezi taková jednoznačně patří klimatická krize, která dopadá na všechny, ale průzkumy jasně deklarují, že 23 % žen se v roce 2018 cítilo odpovědných za klimatickou krizi, 41 % volilo v roce 2022 nízkoemisní způsob dopravy namísto osobního auta – v témže roce ale jen 20 % žen pracovalo v energetice, jen 24 % žen pracovalo v odvětví dopravy a pouze 26 % bylo ve vedoucích administrativních pozicích na vnitrostátních ministerstvech zabývajících se životním prostředím a změnou klimatu. To je šokující zpráva o zastoupení poloviny společnosti jen na pětině zásadních míst.
Obrovským tématem je také násilí, raději si nebudeme zvedat tlak neratifikovanou Istanbulskou úmluvou v českém Senátu a debatou, která kolem ní proběhla, ale za zmínku rozhodně stojí Směrnice proti násilí na ženách a prevenci obchodování s lidmi. Tu přijal Europarlament v roce 2014. Nebo Opatření proti sexuálnímu obtěžování na pracovišti, na veřejnosti, v politice a online z roku 2018. Letos má vyjít průzkum EIGE pro Česko s použitím jednotné metodiky porovnávající data o genderově podmíněném násilí a dalších formách mezilidského násilí, data o násilí ze strany intimních partnerů a data o sexuálním obtěžování v práci. Pamatuji si, že jsem uplynulý rok v zaměstnání ve firmě spadající pod nadnárodní korporát vypracovávala testy, které se obtěžování na pracovišti týkaly – šlo o prevenci, jak se zachovat v té které dané situaci.
Brusel pro nás dělá hodně, ale případ Istanbulské úmluvy ukazuje, že nezájem nejen o bezpečí žen, nebo snad dokonce lhostejnost části české společnosti, která nás navíc reprezentuje, jsou obrovské. Když osobní antipatie brání většině udělat krok dopředu, nepohneme se. Tady můžeme čekat jen na generační obměnu a doufat, že se téma rovnosti příležitostí stane důležitým i pro progresivní muže v politice. Za několik let snad tohle všechno tématem už nebude. Z naší pozice pro to děláme maximum.
A jaké mám jako česká žena vyhlídky? Značně podhodnocené oproti mužům. I to je snad dostatečný důvod proto kroužkovat první červnový víkend ženy. Jejich hlas potřebujeme v Evropském parlamentu slyšet. Držme si palce.
Gender Equality Index: What does your life look like? zdroj: https://eige.europa.eu/gender-equality-index/game/CZ/W
Proč téma rovného zastoupení řešíme? Hlas žen ztělesňuje zkušenosti a názory poloviny společnosti, a to jak české, tak celosvětové. Rovnější, ale ideálně rovné zastoupení, v rozhodujících orgánech vede k férové reflexi světa, ve kterém dnes žijeme. Proto jsme založily Ženy v politice, iniciativu, která dává hlas političkám, ale i politikům, abychom o pozici a podpoře žen v politice mluvily nahlas a tématem společnost zasáhly.
Markéta Červinková je krajská zastupitelka Libereckého kraje, zastupitelka města Česká Lípa, kterou živí social media marketing. Pracuje jako OSVČ a do iniciativy se zapojila hned u jejího zrodu společně s Jitkou Černou, která pracuje v kabinetu ministra školství a právničkou Eliškou Vetýškovou, která pracuje v Poslanecké sněmovně. Tým Žen v politice tvoří ještě studentka marketingu Alice Janáčková a studentka práv Tamara Schmidtová.
