Článek
Milion měsíčně ve veřejném sektoru? Ano, ale často jen na papíře. Žebříček Hlídače státu budí šok oprávněně, jenže bez otevření detailu směšuje běžný plat, mimořádnou odměnu i přepočet, který z ročního údaje vyrobí opticky ještě vyšší částku.
Rekord nevypadá jako běžná výplata
Rekord míří přes 1,27 milionu. Jenže u detailu Hlídače státu pro Plat Ředitel 1 v Povodí Odry za rok 2025 nejde o standardní měsíční výplatu.
Detail uvádí celkový roční hrubý příjem 5 117 849 Kč, tedy součet hrubých peněz za rok před zdaněním, při pouhých čtyřech odpracovaných měsících. Z toho 4 193 946 Kč tvořily odměny, tedy mimořádná složka nad běžný plat, a záznam přidává i peněžité vyrovnání z konkurenční doložky, tedy kompenzaci za to, že po odchodu nesmí určitou dobu ke konkurenci.
Klíč leží v metodice. Když jsem otevřel detail Povodí Odry, bylo jasné, že Hlídač nejdřív skládá roční hrubý příjem, odměny i případné odchodové peníze a teprve pak počítá přepočtený průměrný měsíční plat na plný úvazek, tedy částku, jako by člověk pracoval celý rok na sto procent.
Sám Hlídač státu upozorňuje, že výsledek mohou ovlivnit kratší funkční období, nestandardní úvazek nebo odstupné, tedy peníze vyplacené při konci funkce. Proto 1 279 462 Kč nepopisuje čistou ani běžnou měsíční výplatu, ale přepočtený roční mix.
A nejde o jediný výstřelek. U platu ředitele 1 v Povodí Moravy svítí 867 478 Kč, jenže detail zároveň ukazuje čtyři odpracované měsíce a 3 094 200 Kč odměn z celkových 3 469 911 Kč, tedy 89,2 % příjmu. Vzorec se opakuje skoro učebnicově. A právě v tu chvíli dává smysl položit důležitější otázku: kdo zůstává vysoko i po odfiltrování krátkých odchodů?
Po odfiltrování odchodů zůstávají vysoké částky
Tady už vstupují Lesy ČR. U platu generálního ředitele či ředitelky LČR v podniku Lesy České republiky, s.p., dosáhl roční hrubý příjem 8 376 051 Kč a přepočtený měsíční údaj 698 004 Kč při 12 odpracovaných měsících. Odměny dělaly 4,5 milionu, tedy 53,7 % příjmu. Vysoká suma tak nestojí jen na krátkém odchodu z funkce, a právě tím mění čtení celé tabulky.
Právě tady se láme čtenářský reflex. U Povodí Moravy si většina lidí zapamatuje 867 478 Kč a přeskočí čtyři odpracované měsíce, přestože právě ten detail rozhoduje o smyslu čísla.
Když jsem procházel databázi dál, znovu se ukázalo, že veřejný sektor, tedy instituce placené z veřejných peněz, a státní podnik, tedy firma vlastněná státem, neukazují jeden typ příběhu. Některé částky vytahuje nahoru přepočet, jiné drží i celoroční výkon.
Opatrnost proto není alibismus. V detailu Univerzity Palackého v Olomouci Hlídač uvádí, že 30. března dorazila oprava příjmů a úvazků u dvou prorektorských pozic a databáze čísla opravila.
Hlavní osu proto podle mě drží případy, kde detail rovnou ukazuje roční příjem, odměny i odpracované měsíce: Povodí Odry, Povodí Moravy, Lesy ČR, ale také Správa železnic a Česká pošta. Teprve po tomhle filtru má smysl říct nahlas, jak extrémně ta čísla působí v českém měřítku.
Český průměr ukazuje, proč tabulka tak dráždí
Detail vrací věc na zem. Když jsem se ještě jednou vrátil k Platu Ředitel 1 v Povodí Odry, seděly čtyři odpracované měsíce, 81,9 % příjmu z odměn i zmínka o konkurenční doložce. Právě tenhle ověřovací moment brzdí nejsnazší zkratku: že někdo ve státním podniku běžně pobíral 1,27 milionu každý měsíc. Nenajdeme tu vymyšlenou senzaci, ale špatně čitelný rekord.
České měřítko přesto zůstává drsné. Podle ČSÚ činila průměrná hrubá mzda za rok 2025 celkem 49 215 Kč. Rekord z Povodí Odry tak vychází asi na 26násobek průměru, Povodí Moravy na 17,6násobek a Lesy ČR na 14,2násobek.
Srovnání ale pořád stojí hrubá ku hrubé a proti sobě staví běžnou mzdu s přepočteným hrubým údajem databáze, ne s normální měsíční výplatou konkrétního člověka.
Verdikt proto musí znít dvojmo. Extrémní částky ve veřejném sektoru skutečně existují a některé drží vysoko i při celoročním výkonu, jenže nejvyšší rekordy bez otevřeného detailu matou víc, než odhalují. Největší problém tak možná neleží v samotném milionu, ale v okamžiku, kdy z přepočtu uděláme v hlavě obyčejnou výplatní pásku.
