Článek
Než změníte zálohu, ověřte si jediné slovo: návrh. Titulek slibuje úsporu, ale dnešní realita zůstává přísnější. Sněmovna sice změnu posunula dál, jenže mezi schválením a účinností je rozdíl, který rozhoduje o tom, kolik odejde z účtu už teď.
Schváleno ještě neznamená účinné
Háček leží hned na startu. Když jsem prošel přehled tisku 11 v Poslanecké sněmovně a stenozáznam třetího čtení, vyšel mi prostý závěr: Sněmovna návrh schválila 111 hlasy, ale k 11. dubnu 2026 z něj pořád není účinné pravidlo. To je první korekce titulku.
Číslo 715 neříká, kolik opravdu odejde z účtu
Samotné číslo 715 ale nevzniklo ze vzduchu. Pro OSVČ, tedy osobu samostatně výdělečně činnou, která podniká na hlavní činnost, tedy má podnikání jako hlavní zdroj obživy, dnes platí minimální sociální záloha 5 720 korun podle přehledu ČSSZ pro rok 2026. Z propočtu, který vychází z návrhu zákona, by po dokončení novely klesla na 5 005 korun. Rozdíl dělá 715 korun měsíčně, za rok 8 580 korun.
Jenže tím neklesá celé povinné minimum. VZP pro rok 2026 uvádí minimální zdravotní zálohu 3 306 korun a návrh ji nemění, protože míří na sociální část. Kdo čte jen titulkové číslo, snadno získá dojem, že se zlevní vše. Skutečná otázka ale není jen 715 korun, nýbrž kolik by po přepočtu opravdu odešlo z účtu.
Chladný součet vrací očekávání na zem. Dnes minimální odvody znamenají 5 720 korun na sociální pojištění a 3 306 korun na zdravotní, tedy dohromady 9 026 korun podle ČSSZ a VZP. Pokud by novela doběhla beze změn, celý balík by neklesl dramaticky, ale přesně na 8 311 korun. To je pořád úleva, jen menší, než naznačuje samotná sociální záloha.
Důvod je technický, dopad praktický. Minimální vyměřovací základ, tedy částka, z níž se minimální sociální záloha počítá, drží podle zákona č. 589/1992 Sb. u hlavní činnosti od roku 2026 hranici 40 procent průměrné mzdy. Návrh novely ji vrací na 35 procent. Proto sedí číslo 715 hlavně na OSVČ na hlavní činnost, ne obecně na všechny podnikatele. Na vedlejší činnost, tedy podnikání vedle zaměstnání, rodičovské, studia nebo důchodu, titulková úleva nedopadá stejně.
Paušál ukazuje, proč titulek mate
Zkratka mate i u paušálu. Paušální režim neboli paušální daň znamená jednu měsíční platbu, v níž už sedí daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění. ČSSZ u I. pásma pro rok 2026 uvádí dnešních 9 984 korun měsíčně. Když jsem porovnal tento přehled s návrhem zákona, vyšel scénář 9 162 korun, ale jen za předpokladu, že zákon dokončí cestu beze změn. To není dnešní účinná platba.
Z toho plyne jediná poctivá věta. Nejde o úlevu pro všechny podnikatele a nejde ani o částku, kterou si lze hned přepsat v bankovnictví. Dnes stále platí 9 026 korun u klasického minima a 9 984 korun v I. pásmu paušálu. Jenže nejpraktičtější problém teprve přichází: co se stane s vyšší zálohou, kterou už někdo letos odeslal.
Přeplatek se bez žádosti nevrátí
Právě tady vstupuje do hry retroaktivita, v tomto tématu snaha promítnout nižší částku i na měsíce od začátku roku 2026. Schválená verze návrhu ve Sněmovně počítá s tím, že rozdíl mezi vyšší zálohou zaplacenou od 1. ledna 2026 do dne účinnosti a novou nižší zálohou vytvoří přeplatek, tedy částku zaplacenou nad nově stanovenou úroveň. Vrácení by ale přišlo jen po žádosti podané do 31. prosince 2026. Na účet by tedy peníze nespadly samy.
Kdo o vrácení nepožádá, ten podle návrhu o rozdíl nepřijde, jen ho neuvidí hned. Tentýž text přechodných ustanovení říká, že pro stanovení pojistného za rok 2026 se za zaplacenou zálohu považuje záloha po snížení o tento přeplatek. Jinými slovy: bez samostatné žádosti by se rozdíl měl projevit až při ročním vypořádání. Když jsem tu formulaci četl vedle sebe, automatickou vratku z ní vyčíst nešlo.
To potvrzuje i politické vysvětlení celé úpravy. Ve stenozáznamu druhého čtení k tisku 11 předkladatel popsal žádostní režim i technické úpravy vracení tak, aby systém nevracel stejnou částku dvakrát. Proto je slib automatické vratky nebezpečné zjednodušení. Dokud se návrh nestane účinným zákonem, nic na zálohách neměňte jen podle titulku a pokud letos platíte minimum, hlídejte si žádost o vrácení přeplatku do 31. prosince 2026.
Zdroje: Poslanecká sněmovna – tisk 11, stav projednávání, Poslanecká sněmovna – stenoprotokol 13. schůze z 25. března 2026, ČSSZ – Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026, ČSSZ – OSVČ v paušálním režimu, VZP ČR – Platby zdravotního pojištění v roce 2026, Text návrhu zákona k novele zákona č. 589/1992 Sb.
