Článek
Úryvek:
„Kdykoli s některým vládcem se střetl a s význačným mužem,
přistoupil k němu a zadržoval ho vlídnými slovy:
„Bláhový, třást se jak sketa ti nesluší; naopak, zůstaň,
seď, a s tebou ať sedí i ostatní mužstvo; vždyť nevíš
doposud jasně, co Átreův syn má v mysli; teď zkouší,
pak ale zkruší achájské syny. Co pověděl v radě,
neslyšel každý. Aby tak v hněvu achájským synům
nechtěl se mstít! Hněv chovance bohů, krále, je velký;
od Dia má svou čest a moudrý Zeus mu přeje.“
Kdykoli uviděl muže z lidu a shledal, že křičí,
vždycky ho uhodil žezlem a přitom se rozkřikl pravě:
„Bláhový, bez hnutí seď a slyš, co říkají druzí,
lepší než ty, neb ty jsi slaboch a sketa, ty v boji
neplatíš nic, ani v radě. Zde nebudou Achájci všichni
panovat; zlo je mnohovládí; ať vladař je jeden,
jeden král, jejž k tomu syn chytrého Krona si vybral.““
Už víte? Dneska hádáme příběh, který tvoří páteř veškeré světové literatury. Kdo váhá, nechť scrolluje pro odhalení.
Správné řešení:
Dnes jsme četli ukázku z textu Illiady od Homéra.
Víte, že:
Zvláštní je, že o autorovi jednoho z nejvýznamnějších děl západní civilizace, slavném Homérovi, vlastně s jistotou nevíme vůbec nic – a je dost možné, že vůbec neexistoval. Vědci dodnes řeší tzv. „homérskou otázku“, tedy zda tisíce veršů Iliady složil jediný geniální slepý básník, nebo zda jde o poskládanou mozaiku lidových vyprávění předávaných po staletí ústní lidovou slovesností. Samotný epos přitom překvapí každého, kdo očekává kompletní kroniku trojské války. Iliada totiž nepopisuje celou desetiletou válku, nezachycuje únos krásné Heleny a paradoxně v ní vůbec nenajdete ani slavný příběh o trojském koni. Místo toho se zaměřuje na pouhých 51 dní z celého desetiletí trvajícího konfliktu a vypráví téměř výhradně o spalujícím hněvu hrdiny Achillea, který se pohádal se svým vojevůdcem. O tom, jak Troja nakonec lehla popelem, se tak čtenář dozvídá až z úplně jiných mýtů a pozdějších děl. Ironií osudu se z tohoto zdánlivě úzkého výseku krvavé roztržky stalo základní dílo evropské literatury, které po tisíciletí formovalo řeckou kulturu, filozofii i představu o hrdinství.
Příběhy o trojském koni nebo únosu Heleny máme spojenou s Iliadou především díky tomu, že starověcí Řekové vytvořili celý propojený literární vesmír. Iliada byla ve skutečnosti jen jedním ze složek tzv. Antického epického cyklu – série osmi eposů od různých autorů, které na sebe navazovaly a mapovaly kompletní historii trojské války od její příčiny až po návraty hrdinů domů. Události předcházející Iliadě, jako byl únos Heleny, vyprávěl epos Kypria, zatímco samotný lstivý nápad s dřevěným koněm a pád města popisovala díla Malá Iliada a Zkáza Ilia. Většina z těchto ostatních eposů se však v průběhu staletí nenávratně ztratila a dochovaly se z nich jen drobné fragmenty a shrnutí. Příběh o trojském koni tak přežil v povědomí lidstva zejména díky tomu, že jej o staletí později mistrně sepsal římský básník Vergilius ve svém eposu Aeneis, a také díky tomu, že o něm v krátkosti vyprávějí postavy v Homérově druhém dochovaném díle, eposu Odysseia. Protože se z celé této rozsáhlé série do dnešních dnů v úplnosti dochovaly pouze dvě Homérovy knihy (Iliada a Odysseia), popkultura i pozdější autoři si časem všechny tyto legendární příběhy zjednodušili a hodili je pod jednu „společnou nálepku“ – Iliadu.
Bylo to lehké? ? A koho byste chtěli hádat v budoucnu? Diskuse otevřená.
Literární kvíz bude vycházet pravidelně každou středu a neděli ve 12.00 (pro odběratele, ostatní jej uvidí po schválení redakcí).
