Článek
Úryvek:
„U nás v kibucu Jikhat žil jeden starý mládenec jménem Cvi Provizor, byl pomenší, asi pětapadesátiletý, měl tik a liboval si v šíření špatných zpráv: o zemětřeseních, o leteckých neštěstích, o budovách, které se zřítily, o požárech a záplavách. Ráno si pokaždé přivstal, aby si stihl přečíst noviny dřív než ostatní a poslechnout si v rádiu všechny zpravodajské relace a mohl vás pak ve dveřích jídelny ohromovat informacemi o dvou stech padesáti hornících uvězněných v zavaleném uhelném dole v Číně bez naděje na záchranu nebo o trajektu, který se převrátil a potopil se šesti sty cestujícími na palubě během bouře v Karibském moři. Sypal z rukávu úmrtní oznámení. Vždycky jako první věděl, která slavná osobnost právě zemřela, a zpravil o tom celý kibuc. Jednou ráno mě zastavil na cestičce před zdravotním střediskem:„Znáš spisovatele Wislavského?“„Ano. Znám. Proč?“„Umřel.“„To je mi líto.“„I spisovatelé umírají.“Jindy mě zastihl, když jsem měl službu v jídelně: „Viděl jsem ve smutečních oznámeních, že ti zemřel dědeček.“ „Ano.“„A před třemi lety ti taky zemřel dědeček.“„Ano.“„Tak to už ti žádný nezbyl.““
Už víte? Dneska hádáme knihu významného izraelského autora a mírového aktivisty s iniciály A. O. Kdo váhá, nechť scrolluje pro odhalení.
Správné řešení:
Dnes jsme četli ukázku z knihy Mezi svými od Amose Oze.
Víte, že:
Slavný izraelský spisovatel Amos Oz v knize popisuje život v fiktivním kibucu Chulda s mrazivě přesnou autentičností, protože sám na podobném místě přes třicet let žil a těžce fyzicky pracoval. Jako mladík totiž utekl z rodného Jeruzaléma, změnil si příjmení z Klausner na Oz (což v hebrejštině znamená „síla“) a chtěl se stát ideálním socialistickým rolníkem. Život v kolektivní komunitě, kde neexistovalo soukromé vlastnictví a všichni si viděli až na dno talíře, ho však naučil, že ani ten nejideálnější utopický systém nedokáže lidstvo zbavit osamělosti, drbů a drobných lidských tragédií. Příběhy v této povídkové sbírce zavedou čtenáře mezi zdánlivě spokojené obyvatele kibucu, z nichž každý uvnitř svádí svůj osobní boj s nepochopením a touhou po porozumění. Ironií osudu tak člověk, který vstoupil do kibucu, aby splynul s ideálem kolektivu, v něm nakonec našel ten nejlepší materiál pro své komorní, psychologicky hluboké příběhy o lidské samotě.
Bylo to lehké? Existuje ideální šťatsná společnost? A koho byste chtěli hádat v budoucnu? Diskuse otevřená.
Literární kvíz bude vycházet pravidelně každou středu a neděli ve 12.00 (pro odběratele, ostatní jej uvidí po schválení redakcí).
