Článek
Výše uvedená slova spisovatele G. B. Shawa proslula až díky Robertu F. Kennedymu. Jaké byly osudy klanu, jehož ambiciózní členové neohroženě kráčeli za svým snem vydobýt si slávu a postavení, získali tisíce příznivců na celém světě a nejen tvořili součást dějin, ale napsali několik jejích kapitol?
Pojďme se na začátek dozvědět něco o rodinných kořenech slavných bratrů, k nimž nemusíme ani za oceán.
Příslib nové budoucnosti
Rok 1848 pro většinu obyvatel Evropy znamenal obrovské změny. Buržoazie se chopila iniciativy a pokusila se prosadit své ideály rozdělení moci ve státě, lidé se přestali bát projevovat svůj názor a protestovali proti veškerým druhům útlaku, které na nich vládnoucí absolutismus do té chvíle praktikoval, dožadovali se svobody a rovnosti ve všech směrech života. Avšak starý kontinent poznamenaly i jiné události, než snahy o demokratizaci a volnost. Ve stejném čase, kdy se Francie stala republikou, Itálie urputně válčila s Rakouskem, ve Frankfurtu nad Mohanem se horlivě debatovalo a v Habsburské říši vyšly kabinetní listy, v dalekém Irsku mělo davové šílenství zcela jinou příčinu.
Představovala ji sněť napadající brambory. Plodina tehdy tvořila téměř sto procent irské zemědělské produkce, tudíž po zavlečení škodné na irská pole nemohlo následovat nic jiného než velký hladomor doprovázený navíc epidemiemi tyfu a cholery. Jakožto přesvědčení katolíci, většina obyvatel Irska dlouho žila v domněnkách, že lidé z blízkých států, a to především z Anglie, opomenou alespoň na okamžik fakt, že uznávají jiné náboženství a pošlou pomoc, ale tato myšlenka zůstala pouhým snem. Naopak. Angličtí protestantští statkáři se díky hladomoru snažili zbavit nepohodlných nájemníků půdy a nutili je pracovat za mizivou mzdu, a to jen za podmínky, že se vzdají nároků na svá pole. V důsledku řádění bramborové sněti tak nakonec zemřelo více jak jeden milion lidí a dvojnásobné množství uprchlo do Ameriky a Velké Británie.
Mezi vystěhovalce patřil i tehdy pětadvacetiletý Patrick Kennedy z Dungastownu v jihovýchodním Irsku. Poté, co dal sbohem svým rodičům, dvěma starším bratrům a v sousední vesnici dostal požehnání od faráře, vyrazil s rancem na zádech a drobnou sumou v kapse, představující téměř celé jmění rodiny, do nevelkého přístavu New Ross, odkud v říjnu roku 1848 odplul do Ameriky.
Plavbu dlouhou šest týdnů odehrávající se za otřesných hygienických podmínek, téměř bez jídla, pití vody se stále výraznější příchutí octa, obklopen nemocnými, nakonec mladík jako zázrakem přežil. V prosinci téhož roku se tedy vylodil v Bostonu v Americe. V zemi opředené stovkami pověstí o hrdinství, demokracii, svobodě vyznání, rovnosti, bohatství, kráse. V zemi vítající ho s otevřenou náručí, ačkoliv je bez peněž, umí sotva číst, vyrostl na venkově a kromě mládí a fyzické síly nemá nic. V Novém světě, v zemi vonící příslibem lepší budoucnosti. Brzy po svém příjezdu však Patrick Kennedy poznal, že Spojené státy zdaleka nejsou takovým ideálem, jakým se zdály.
Jediné, co někdo jako Patrick Kennedy pro Ameriku znamenal, byla totiž skutečně levná pracovní síla. Irští přistěhovalci kopali průplavy, stavěli železnice, města, lodě. Žili ve zvláštních čtvrtích na spadnutí - prvních ghettech. Opět se ocitli v nepřátelském protestantském prostředí tvořeném bostonskými potomky prvních anglických a skotských přistěhovalců, proto děti posílali do farních škol a jediné rozptýlení pro ně představovaly hospody založené podnikavějšími krajany, kde se scházeli, aby popili kořalku, zatančili si a zazpívali. Na rozdíl od domoviny tady alespoň nepanuje hladomor. Podobně zcela jistě uvažoval i Patrick, když těžce pracoval jako bednař v loděnicích, usínal ve svém brlohu, modlil se v kostele nebo vzpomínal na domov s ostatními přistěhovalci v irské putyce.
Světlejším okamžikem života mladého muže se stal až rok, kdy se seznámil s Bridgetou Murphyovou, pocházející rovněž z Irska. Jakmile se vzali, založili rodinu a oslavili příchod na svět hned tří dcer. Otec však nemohl osudy svých dětí sledovat příliš dlouho. Zemřel krátce po narození syna Patricka Josepha na epidemii cholery, kterou do přístavu zavlekla jedna z lodí. Za celých deset let ve Spojených státech téměř nic nevydělal, manželku zanechal bez prostředků a zcela jistě by ho ani ve snu nenapadlo, že ačkoliv sám sobě nedopomohl k lepší životní pozici, učinil obrovský krok. Krok, který znamenal příslib nové budoucnosti nejen pro jeho potomky, ale i pro samotnou Ameriku.
Pokračování za týden.
Zdroje:
Albatros- 99 filmů moderní kinematografie
Budín Stanislav- Dynastie Kennedyů
Diderot-Všeobecná encyklopedie
Hlavačka Milan- Dějepis pro gymnázia a střední školy
Kennedy Edward M.- True Compass
Kennedy John F.- Profily odvahy
Reader´s Digest Výběr- Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti
RF Hobby- History Revue
Svojtka a Vašut-Významné události světových dějin XX. století
Trento Angelo-Castro a Kuba od revoluce k dnešku
https://www.nps.gov/articles/000/a-rise-to-prominence-john-f-kennedy-s-patriarchal-lineage.htm
