Článek
Antidepresiva se používají k léčbě depresí, úzkostí, panických poruch, poruch spánku nebo třeba syndromu vyhoření a pod tímto pojmem je skrytá celá skupina léků s různým účinkem. Jsou to léky na předpis a léčba může zlepšit kvalitu života.
Podle údajů OECD a dalších statistik patří pět zemí mezi největší spotřebitele antidepresiv. Jsou to Island, Portugalsko, Spojené království, Austrálie a Kanada, někde jsou důvodem dlouhé zimy, jinde vysoká nezaměstnanost, stress, vysoká pracovní zátěž a v Kanadě je například tradicí psát antidepresiva na všechno a hraje tady i roli otevřený přístup ke zdravotní péči.
Česká republika b zaznamenala nejvyšší nárůst spotřeby o 577 procent, jen pro představu ve Francii to bylo pouze o 38 procent. U nás se jedná o alarmující vzestup na rozdíl od ostatních zemí, kde roste spotřeba pozvolně. ČR se ve statistikách pohybuje na 15. místě v užívání antidepresiv.
Výzkumem bylo zjištěno, že neexistuje žádná přímá úměra mezi štěstím a konzumací antidepresiv. Údaje z evropských zemí neukazují, že čím jsou lidé šťastnější, tím méně užívají antidepresiva. Pro příklad Island, který byl v roce 2020 druhou nejšťastnější zemí na světě podle World Happiness Report, má nejvyšší spotřebu antidepresiv v Evropě. Švédsko, které se umístilo na šestém místě ve zprávě o štěstí, má čtvrté nejvyšší užívání antidepresiv se 105 DDD.
Důvodem situace v Česku v nárůstu užívání antidepresiv může být kladení čím dál větších nároků na výkon v práci, ve škole, ve společenském životě, nepomáhají tomu ani sociální sítě, kde je vytvářen obraz dokonalého života, který neexistuje. Velkou roli hraje také pokrok v medicíně a větší dostupnost léků. Úzkostné a depresivní poruchy jsou lékaři diagnostikovány častěji a také častěji jsou předepisovány léky, možná někdy i v případech, kdy by třeba stačila změna životního stylu či pomohla psychoterapie. V každém případě se užívání antidepresiv stává v Česku trendem, který byl měl možná varovat, ne každá špatná nálada musí znamenat depresi, ale posouzení by mělo být na lékařích.
Pro nárůst výskytu depresivních poruch může být řada dalších vysvětlení a mezi nimi jistě také covidová pandemie, současná světová situace, válka na Ukrajině apod. Žijeme v nejistých časech, které jistě mají také dopad na psychiku.
Vědci, kteří studovali vlivy na trendy předepisování antidepresiv ve Velké Británii v letech 1995 až 2011, navrhli, že nárůst lze připsat lepšímu rozpoznávání deprese, dostupnosti nových léků na AD, změnám v postojích pacientů a praktických lékařů, dostupnosti terapií, vyvíjejícím se klinickým pokynům a rozšíření škály indikací léčených AD.
