Článek
Zástupce komise v květnovém dopise požadoval posouzení Babišova fondu RSVP Trust, v němž jsou akcie Agrofertu, i popis opatření týkající se jeho dalších firem, které zůstaly mimo fond. „V dopise jsme opětovně potvrdili funkčnost nastavených kontrolních systémů i skutečnost, že žádné dotace nebyly žadatelům, kteří by byli dotčeni střetem zájmů, poskytnuty. Odpověděli jsme na všechny dílčí otázky a věříme, že tato reakce bude pro komisi uspokojivá,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Lukášová. Vzhledem k tomu, že odpověď je pravděpodobně stejná jako minulá, jen těžko lze věřit, že by byla uspokojivá.
Odpověď odeslaná 17. června koordinovalo spolu s resortem pro místní rozvoj ministerstvo spravedlnosti, pod které gesčně spadá zákon o střetu zájmů, a ministerstvo financí. „Je potřeba zdůraznit, že reakce ministerstva pro místní rozvoj se nevztahuje ke společné zemědělské politice, která je v gesci ministerstva zemědělství, a kolegové tak na dotazy odpověděli samostatně,“ dodala Lukášová.
V květnové korespondenci vysoký úředník Evropské komise Hugo Sobral zmínil, že dopis posílá i za Generální ředitelství pro zemědělství (DG Agri), se kterým ale komunikoval Státní zemědělský intervenční fond zodpovědný za zemědělské dotace napřímo. Posouzení českých úřadů se mělo výslovně zabývat souladem s článkem 61 evropského finančního nařízení, které upravuje střet zájmů, a také českým zákonem. Domnívám se tedy, že odpověď se měla týkat souhrnně i ministerstva zemědělství a odpověď by měla být společná. Zpráva se měla týkat i dalšího Babišova byznysu, který do svěřenského fondu nedal, tedy koncernu SynBiol, pod který patří i Hartenberg Holding, podnikající především ve zdravotnictví. Sobral rovněž připomněl, že české orgány by neměly Evropské komisi vykazovat žádné výdaje spojené s projekty Agrofertu nebo Babišových dalších firem, a to od momentu jmenování Babiše premiérem. V dalším pak požadoval odpověď k jedné konkrétní žádosti Kosteleckých uzenin, kterou má aktuálně na stole ministerstvo průmyslu. Evropská komise požadovala také informace o všech případech zjištěných vnitrostátními úřady, v nichž členové vlády nebo jiní veřejní funkcionáři přímo nebo nepřímo vlastní subjekty a získaly finanční prostředky EU ode dne 15. prosince, tedy od jmenování vlády.
Státní zemědělský intervenční fond zaslal mezitím Evropské komisi zprávu o dotacích vyplacených za květen Agrofertu ve výši 204 milionů korun. Komunikace mezi Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) a DG Agri (Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU) ohledně vyplácení dotací firmám z Agrofertu je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána bezproblémová a fond podle něj dosud nebyl Evropskou komisí vyzván, aby situaci ohledně opětovného vyplácení dotací Agrofertu jakkoliv řešil. Vyřizování bylo pozastavené do letošního dubna kvůli střetu zájmů současného premiéra Andreje Babiše a SZIF následně proplácení dotací na základě analýz obnovil. Bylo by celkem logické, kdyby fond počkal s proplácením dotací na závěr Evropské komise.
Předložené analýzy rozporovalo několik expertů. Dokonce probleskla informace o ústním zadání ministra zemědělství na zpracování dokumentu, který překonal předchozí analýzy nepříznivé pro Agrofert a výsledkem je úspora miliard pro Babišův holding. Evropská komise sice už dříve potvrdila, že české úřady mohly obnovit zemědělské dotace firmám z holdingu Agrofert, ale zatím žádné finance neproplácí, dokud neprověří střet zájmů. A o toto přece jde v první řadě, zda bude platit už proplacené dotace EU anebo český stát, tedy nota bene my všichni. Lhůta EU pro proplacení květnových podpor České republice by měla vypršet 3. července.
Podle včerejšího sdělení webu Seznam Zprávy začal nyní střet zájmů Babiše prověřovat Evropský úřad proti podvodům. Úřad proti podvodům dříve řešil i Čapí hnízdo a nyní zkoumá odblokování dotací pro Agrofert. Prověřují svěřenský fond, do něhož premiér Andrej Babiš vložil Agrofert, a tvrdí, že tím vyřešil střet zájmů. „Můžeme potvrdit, že se touto záležitostí v současné době zabýváme. V této fázi nemůžeme poskytnout další komentář,“ reagovalo na dotaz Seznam Zpráv ohledně zkoumání možného střetu zájmů Andreje Babiše tiskové oddělení OLAF. „Obecně platí, že OLAF analyzuje všechny přijaté informace s možným vyšetřovacím významem podle standardních postupů. Teprve po tomto úvodním posouzení OLAF rozhoduje o tom, zda vyšetřování zahájí, či nikoli,“ dodalo tiskové oddělení. Mluvčí Evropské komise Louise Bogeyová před 14 dny agentuře ČTK v Bruselu potvrdila, že i DG Agri po české vládě požaduje další doklady, že na zemědělské dotace nedopadá Babišův možný střet zájmů. Nyní jsou vyšetřovány i kroky představitelů DG Agri úřadem OLAF, v jehož gesci je i vyšetřování představitelů EU.
Zemědělský fond v samostatné odpovědi Bruselu tvrdí, že svěřenský fond RSVP Trust, do něhož Babiš vložil Agrofert, splňuje i evropské finanční nařízení, které zakazuje střet zájmů na evropské úrovni.
Názor právního týmu protikorupční organizace Transparency International, který analyzoval Babišem tajený statut svěřenského fondu, je však diametrálně odlišný. Z toho totiž plyne, že hned jak Babiš opustí vládu, RSVP Trust získají pod kontrolu jeho děti a ty mohou udělat správcem svěřenského fondu i samotného Babiše, který by tak Agrofert znovu dostal pod kontrolu. Evropské finanční nařízení zakazuje, aby z činů politika mohli profitovat jeho blízcí. Závěr zemědělského fondu, že vše je v pořádku, popírá výše uvedené závěry. „Struktura svěřenského fondu je optikou pokynů Evropské komise k předcházení střetu zájmů a jeho řešení podle finančního nařízení vhodným opatřením pro zabránění střetu zájmů,“ píše zemědělský fond v závěru dopisu, aniž by to více rozvedl.
