Článek
Pro jakoukoliv změnu Ústavy však potřebuje vládní koalice třípětinovou většinu v obou komorách Parlamentu. Ve Sněmovně jde ovšem o tři pětiny ze všech poslanců – ke svým 108 hlasům tedy vláda potřebuje i alespoň 12 opozičních a na rozdíl od běžných zákonů u těch ústavních nemůže přehlasovat Senát. Tam je potřeba pro schválení změny Ústavy třípětinová většina všech přítomných senátorů. Senát odmítá nápady vlády většinově a nesouhlasí ani část klubu ANO. Drtivou většinu Senátu drží opoziční strany a to jakoukoliv změnu Ústavy komplikuje, což je po dlouhé době velmi pozitivní zpráva. Tohle si ovšem mohla vláda zjistit sama a většina z nás pochybovala, že budou moci Ústavu změnit. Místo, aby řešili členové vlády důležité záležitosti, zabývají se nepotřebnými věcmi, které ani nemají šanci projít.
„Chraň pánbůh, na Ústavu prosím, pokud možno, vůbec nesahat. Že je napsána mezerovitě nebo tak obecně, aby umožňovala její interpretaci, výklad a aplikaci v průběhu dějin, aniž by se do ní neustále sahalo, je její největší výhoda. Máme opravdu kvalitní Ústavu, a že máme občas nekvalitní politiky, za to Ústava opravdu nemůže,“ říkal v Osobnosti Plus k podobným nápadům bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Podobně se k tomu vyjádřili i senátoři na základě ankety, kterou uspořádal iRozhlas zasláním otázek. Jako nejméně přijatelný vyšel z ankety návrh na upřesnění prezidentských pravomocí, který hned zamítlo 53 senátorů a pouze hrstka nad touto možností uvažuje či váhá.
Referendum je hlavním bodem hnutí SPD a po půlroční koaliční debatě znění ústavního zákona představil na základě programového prohlášení vlády ministr spravedlnosti Jeroným Tejc a oproti původním představám Okamury jsou navržené parametry nakonec poměrně přísné. Referendum neobsahuje vystoupení Česka z mezinárodních organizací, jako je EU a NATO, a aby bylo závazné, muselo by pro vítěznou odpověď hlasovat alespoň 35 procent všech voličů. Původně to vypadalo, že by referendum mohli podpořit Piráty, kteří jej mají jako jeden z programových bodů. Nyní se však nezdá příliš pravděpodobné, že by chtěli Piráti podpořit změnu Ústavy kvůli vládnímu návrhu, který tlačí především SPD. Vzhledem k tomu, jak s nimi zachází hnutí ANO ve Sněmovně, je málo pravděpodobné, že by referendum podpořili. Pokud by prošlo Sněmovnou, neprojde pravděpodobně v Senátu. Hned 49 současných senátorů dle ankety ústavní zákon o celostátním referendu rovnou odmítá.
„Již v současné době v čl. 2 odst. 1 a 2 Ústavy je zajištěna možnost konání celostátního referenda: ‚(1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. (2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.‘ Pro naši parlamentní demokracii považuji tuto možnost za odpovídající a vyhovující,“ vyjádřil se Miloš Vystrčil.
V roce 2022 předložila skupina senátorů novelu, která by zakotvila v Ústavě hotovostní platby. Návrh ale neměl podporu a neprošel ani druhý pokus v roce 2023 a předložená novela ústavně garantovala hotovostní platby či právo na offline život, však také neuspěla. Letos v květnu byla předložena komplexní novela, která by kromě práva hotovostní platby, být off-line zakotvila do Ústavy i českou korunu jako národní platidlo. Ale Senát i napotřetí odmítl platbu v hotovosti. Čtvrtý pokus je starý jen dva týdny a na červencové schůzi zamítli senátoři návrh, který tentokrát obsahoval jen platbu v hotovosti. Podpora hotovosti a offline života je sice ze všech návrhů nejméně kontroverzní, přesto jej odmítá nadpoloviční většina senátorů (41), zatímco kladně odpovědělo 28.
Spoustu dalších kontroverzních zákonů hodlá vláda ještě předložit i přes odpor expertů a veřejnosti a nevnímá a ignoruje názory odborníků. Obzvlášť nebezpečný je pro nás všechny návrh zákona, který prezident vetoval. Dvacítka českých ekonomů dnes vyzvala poslance, aby se zabývali věcnými důvody, kvůli nimž prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti. Ekonomové v otevřeném dopisu varují před rozvolňováním rozpočtových pravidel. Schillerová v reakci na dopis uvedla, že změna rozpočtových pravidel nemá alternativu a vládní koalice už je připraveni veto na srpnové schůzi Sněmovny přehlasovat. Potom už bude zbývat jen Ústavní soud, aby odvrátil toto nebezpečí zvětšování dluhu.
„Vládní představitelé v médiích deklarují, že udrží deficity vládního sektoru pod třemi procenty HDP, ale zároveň trvají na tom, že má zákon umožňovat tuto hranici výrazně překračovat, a to hned několika různými způsoby. Především se jedná o únikovou doložku na infrastrukturní investice a platby za dostupnost v rámci PPP projektů a o možnost navýšení výdajů o deset procent na základě rozhodnutí Bezpečnostní rady státu,“ uvedli dnes ekonomové v otevřeném dopisu. „Rozpočtová pravidla jsou standardním a důležitým prvkem legislativy vyspělých zemí. Neohrožují ekonomický rozvoj, nezpochybňují důležitost obranyschopnosti, vzdělávání, veřejného zdravotnictví ani sociálního zabezpečení. Naopak napomáhají tomu, aby všechny tyto společenské potřeby mohly být zajišťovány stabilně a dlouhodobě, tedy aby současné neodpovědné hospodaření neohrožovalo budoucí generace,“ uvedli ekonomové.
Schillerová opět kritiku od skutečných odborníků, dopis podepsali mimo jiné bývalí guvernéři České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok a Zdeněk Tůma, předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl či bývalí členové Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská, Daniel Münich, Dominik Stroukal a Petr Zahradník, odmítla. A neustále trvá na svém názoru, kterým všechny už několikrát přesvědčila o své ekonomické nevzdělanosti a naprosté nekompetenci pro pozici ministryně financí.
