Článek
Sledují na internetu příspěvky, nedokáží se bránit manipulacím a k neonacismu se dostávají izolovaně. Tyto informace uvádí ve zprávě o extremismu a předsudečné nenávisti za první pololetí letošního roku ministerstvo vnitra a podotýká, že případy bez vazeb na extremistické skupiny je těžší odhalovat.
On-line radikalizace mládeže je podle ministerstva pravděpodobně i jedním z důvodů přibývajícího počtu případů, kdy nezletilí a mladiství vyhrožují násilím. „Tyto případy často spojuje fascinace násilím a nenávistí zaměřenou proti konkrétním skupinám obyvatel. Jedná se přitom převážně o jednotlivce bez vazeb na známé extremistické struktury, což ztěžuje jejich včasné odhalení,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Adam Rözler.
Na pomoc řešení problému schválila vláda na konci června preventivní program Bezpečné dětství. Program se zaměřuje na včasné rozpoznání rizikových situací a podporu dětí i rodin v průběhu celého vývoje dítěte. Opatření zahrnují mimo jiné distribuci informačních materiálů pro rodiče v porodnicích a pediatrických ordinacích, revizi školních vzdělávacích programů s důrazem na práci s emocemi, posílení školní psychologické péče nebo vznik mobilních týmů duševního zdraví pro školy. Zahrnuje také posílení krizových služeb, linka bezpečí by měla fungovat nonstop a v každém kraji vznikne centrum duševního zdraví pro děti a dětské advokační centrum.
Trendu radikalizace nahrává i anonymita prostoru v internetových komunitách a uživatelé se do konverzací často dostanou přes on-line hry a komunitní servery. Jsou náchylnější k manipulaci, ale přece jenom mám pochybnosti, zda může dítě propadnout a obdivovat násilí a nenávist, pokud pochází z normální rodiny a nemá k tomu žádné dispozice či předpoklady. Rodina spolu komunikuje a hovoří o různých nebezpečích, které jsou nejen v online prostoru.
Vychovala jsem tři děti jistě v jiném prostředí, kde nehrozilo tolik nebezpečí a internet začínal, ale oni sami dnes vychovávají svoje děti a neumím si představit, že by naše vnoučata se někdy nějak radikalizovala. A už jsou i v „nebezpečném věku“ ve věkovém rozsahu od 16, 14, 12, 10 a ve věku 2 let, ale s žádným z dětí není možné nijak manipulovat, každý již dokáže vyjádřit svůj názor, a i to nejmenší, to samozřejmě někdy velmi vehementně odpovídajíc věku. Jsou vychovávány k sebevědomí a uvědomění si své individuality, ale především v lásce a netoxickém prostředí.
Ne, nechci tento alarmující problém nějak zlehčovat, ale přece jen si myslím, že základ je v rodině a v netoxickém prostředí, kde není dítě přehlíženo a je vnímáno jako partner, jsou akceptovány jeho názory. Nemá tedy potřebu vyhledávat náhradu, kde bude třeba více vnímáno a bude se považovat za více důležité než ve vlastní rodině.
