Článek
Sama jsem dost zodpovědná, takže na mě varování extra vliv neměla a samozřejmě jsem si namyšleně myslela, že jako bývalý bankovní úředník poznám falešného bankéře. No napálit jsem se nenechala, nicméně jsem v pátek ale na chvíli příběhu uvěřila. Falešný bankéř oplýval znalostí bankovních procesů, byl dobře připraven. Podvod byl sofistikovanější než ty, které jsem dosud znala.
Ale od začátku. V pátek jsem měla telefonát, a když se ozvala Česká spořitelna, brala jsem to jen jako marketing a telefon ihned položila. Přestože zákaz telemarketingu platí od 1. července 2022 podle zákona č. 374/2021 Sb. o elektronických komunikacích a za porušení zákazu hrozí pokuty, otravné telefonáty neustaly, i když jsou možná v menší míře. Bez souhlasu vám smí volat jen společnosti, jejichž služby využíváte, ostatní potřebují váš souhlas. Nicméně stejně volají, a když řeknu, jestli vědí, že porušují zákon, ptají se mě jaký.
Za pár sekund mi volalo neznámé číslo znovu, opět jsem je položila, ale otrava volal ještě několikrát, tak jsem se rozhodla telefon zvednout. Rozčílený hlas mě žádal, ať mu nepokládám telefon, že mi nechce nic nabízet. Volá proto, že jsem údajně byla včera na jejich pobočce a jeho telefon se týká mé návštěvy. Skočila jsem mu do řeči a vehementně mu sdělila, že na žádné pobočce České spořitelny jsem nikdy nebyla a natož včera. Znovu mě přesvědčoval, že jsem byla na pobočce a dokonce až v Plzni a ověřil si mé jméno a adresu. Vše bylo správně. Znovu tvrdil, že jsem tam byla a předložila občanku. Když pochopil, že mu nic jiného neřeknu, ptal se, zda jsem tedy neztratila občanku, poslechla jsem a občanku zkontrolovala. Ujistila jsem ho, že ji mám a ani v minulosti jsem o ni nikdy nepřišla. Sdělil mi následně, co už jsem pochopila sama, že jsem se zřejmě stala obětí podvodu. Nijak mě nepřekvapilo, že „bankéř“ zná mé jméno, adresu i telefon. Moje nákupy se odehrávají právě na internetu a nakupuji hodně často.
Nepojala jsem podezření ani při jeho vysvětlení, co tedy bude následovat. Paní prý na pobočce žádala o kreditní kartu, takže oznámí na centrále banky, že se jedná zřejmě o podvod, po té to bude oznámeno policii, která mě bude pravděpodobně do dvou dnů kontaktovat. Pak se mě zeptal, u které banky mám účty. Na to jsem se zasmála a řekla, že nevím, s kým skutečně hovořím a v době podvodů nejsem ochotná cokoliv sdělovat a navíc jako bývalý zaměstnanec banky mám představu, co se může stát. Najednou přestal být tak urputný a řekl, že chtěl jen vědět jméno banky, aby ji mohl rovněž upozornit. Chvíli jsem přemýšlela a uvědomila jsem si, že jméno banky není žádné riziko a že je pochopitelné, že ji bude informovat. Nakonec jsem se mu ještě omluvila, že jsem se k němu nechovala na začátku slušně, ale že mě rozčiluje, jak se pořád porušuje zákon. V té chvíli mi popřál, ať vše dobře dopadne a okamžitě zavěsil.
Podívala jsem v jedné vteřině se na mého muže a vykřiknu, ježíš já jsem nemožná kráva, to byl rozhodně podvod. Podívám se do telefonu, kolikrát jsem mu ten telefon položila a zjistím, že mi volal ze čtyř různých telefonů. I můj muž se ke mně přidá a začneme si probírat v hlavě, že jsem mu vlastně do telefonu vůbec nic neřekla. Ale stejně jsem z toho rozhozená a naštvaná na sebe, že jsem na chvíli uvěřila a potřebuji to někomu říct. Pro jistotu tedy volám na policii linku 158 a omlouvám se, že zdržuju, protože nejde o život a ani o zdraví. Velmi ochotný a příjemný policista mě vyzve, ať mu řeknu, co se mi stalo a pozorně naslouchá, potvrdí mi, že to byl určitě podvod. Překvapí mě velkou znalostí problematiky podvodů. Poté mi klade otázky a na závěr si o tom ještě povídáme a on mě uklidňuje, že jsem to ustála a nic jsem nesdělila. Říká mi vzhledem k tomu, že jsem provalila, že píšu, ať tenhle příběh napíšu jako osvětu tak, jak jsem to dělala v minulosti.
No pyšná na sebe stejně nejsem, ale storka je celkem uvěřitelná a podvodník to měl v hlavě dost srovnané. Je mi jasné, že kdybych povolila, došlo by na číslo účtu a další osobní údaje s varováním, jestli si na mě někdo náhodou nevzal úvěr. Jak říkám, jsem dost opatrná a při platbě kartou nikdy na eshopech kartu neukládám pro případné další použití a raději zadám pokaždé znovu. Jo a v pátek po telefonátu jsem okamžitě kontrolovala účty, člověk najednou ztratí sebevědomí a nevěří si. V sobotu jsem se docela těšila na údajný telefonát policie. Samozřejmě nikdo nevolal a můj muž, který mě celou dobu poslouchal, mi řekl, že jsem působila natolik sebevědomě, že jsem podvodníka odradila, aby na mě poslal falešné policisty, aby na mě dále tlačili. Podle mého muže podvodník dospěl k závěru, že to se mnou nemá smysl. A já jsem se tolik na ten telefonát těšila. Tedy hlavně na to, až jim poděkuji a oznámím, že pomoc nepotřebuji, že už jsem s policií hovořila včera.
Po nějaké době po telefonátu jsem si najednou vzpomněla na červencový email s názvem předmětu Důležitá informace týkající se zabezpečení Vašich údajů. Byl zaslán eshopem Lidl, kde občas nakupuju a týkal se právě odcizených dat u části zákazníků. To byl pravděpodobně zdroj mých údajů.
A je k naštvání, že člověka napadá, co všechno měl udělat pro ověření až po akci. Najednou mám hlavu plnou skvělých nápadů. Měla jsem se zeptat, jaké bylo na občance rodné číslo, můj muž doplnil a kdy byla občanka vydána, a tak jsem debatovali ještě dlouho večer, přestože normálně nějaké kdyby naprosto nesnáším a debatou už nic nezměníte. No možná jen zvýšíte svoji naštvanost. Tak dnes trochu osvěty na základě vlastní zkušenosti.
