Článek
Pokud je předkládán zákon poslanci místo vládou, nemusí projít mezioborovými připomínkami expertů a je schvalován hned. To znamená, že jsou psány lidmi bez právní praxe, patřičného vzdělání i zkušeností. Právníci České advokátní komory nyní vyzvali politiky k vrácení odborné diskuse nad návrhy zákonů. Z poslaneckých či senátorských iniciativ nyní vycházejí i návrhy změn trestního práva bez vyjádření expertů. Navíc bývají nesrozumitelné nebo špatně technicky zpracované. Předsedkyně a místopředseda ČAK Monika Novotná a Lukáš Trojan uvedli, že poslanec sepíše zákon i kvůli jedinému případu. Ten případ se může vymykat běžné praxi a to už mohou psát zákony všichni laici. Na první pohled nemusí být vůbec znát, že zákon bude v praxi neproveditelný. „Jedná se o dílčí iniciativy, které jsou nepochybně způsobilé vyvolat pozitivní obraz u laické veřejnosti, ale zároveň jsou také způsobilé zarýt hlubokou rýhu do teoreticko-právní báze toho, jak je strukturované trestání a trestní politika státu,“ prohlásil Trojan k „nápadům, které se pečou ve Sněmovně nebo v Senátu“. Novotná uvedla, že poslanecké návrhy vznikají bez analýzy, často na základě jednoho případu, který zákonodárce negativně zaujme. Jejich autoři podle ní neberou do úvahy, že takový případ může být excesem a že se na jeho základě nedá posuzovat celková legislativa. Jinými slovy i můj názor, tedy názor naprostého laika. Je tristní, že to nevidí poslanci a dokonce vláda.
Zákonodárci se takto podle Trojana prosazují v trestním právu změny, které se budou líbit lidem, například zvýšení trestů za týrání zvířat, nepromlčitelnost vražd, snížení věku trestní odpovědnosti nebo zavedení samostatného trestného činu omezování svobody v rozhodování. Podle advokátů by se zákonodárci měli vrátit ke standardnímu legislativnímu postupu – tedy aby nechali návrhy posoudit Legislativní radou vlády a připomínkovými místy, než je pustí do rozhodovacího procesu ve Sněmovně a Senátu. Současný nestandardní postup degraduje legislativní proces a není jím možné vytvořit kvalitní zákony, což už si asi všimla většina z nás a jsem ráda za kritiku ze strany právníků. „Stát neví, co chce,“ poznamenal. „Způsob trestání v České republice je extrémní a přepjatý. Jsou nadužívány tresty odnětí svobody,“ uvedl Trojan s tím, že aktuálně se kurz obrátil o 180 stupňů a stát se vrací k penalizaci, tedy k trestání. Česko má přitom společně s Polskem, Maďarskem a Lotyšskem nejvyšší míru uvězněných z celé EU. Advokát upozornil na diskutované snížení věku trestní odpovědnosti, které by přineslo náklady spojené s tím, že takto mladé pachatele není možné zařadit k výkonu trestu společně s dospělými. Ke snaze zvýšit sazby za týrání zvířat řekl, že zvířata by v některých případech požívala větší ochrany než lidé.
Se znovuzavedením trestnosti neplacení alimentů nesouhlasí Novotná a problematiku řeší v první řadě civilní právo. Brát si na pomoc trestní legislativu je nesmysl. Zrovna tak přidání omamné látky do nápoje, tzv. spiking byl doposud součástí trestného činu krádež, znásilnění nebo vražda a zavedení samostatné skutkové podstaty by podle advokátů mohlo být nadbytečné.
Nyní prosazují senátoři a ministr Tejc zavedení nepromlčitelnosti vražd a advokáti poukázali na setkání s novináři na to, že k problematice se opět neuskutečnila odborná diskuse nebo na to, že promlčecí doba vražd se teprve letos zvyšovala z 20 na 30 let. Neslyšela jsem od Tejce ale žádné relevantní zdůvodnění tohoto návrhu. Je otázka, zda trest po tak dlouhé době od činu má ten patřičný dopad. Je to stejné jako s některými zločiny komunismu, které jsou trestány po dlouhé době, kdy už dotyčný možná ani vzhledem k svému věku a nemocem si nevzpomene, že něco někdy provedl. Po tak dlouhé době to ani nevnímám jako prevenci. Promlčecí doba 30 let se mi zdá dostatečná a pokud se do té doby zločin nevyšetří, jen těžko lze předpokládat s větším odstupem času se tak opravdu stane.
„Nepromlčitelnost trestného činu otvírá prostor pro justiční omyl způsobený tlakem poptávky na odsouzení,“ uvedla šéfka ČAK Monika Novotná. Podle ní by tak docházelo k narušení trestněprávní zásady, že v případě pochybností se rozhoduje ve prospěch obviněného. Míní také, že ani pozůstalým pozdní spravedlnost nepomůže. Podle ní si věc potřebuje vnitřně rychle uzavřít. Další změna v promlčení jen několik měsíců od účinnosti té původní nedává smysl ani logiku, dodala. Místopředseda Komory Lukáš Trojan zdůraznil, že trest musí následovat v přiměřené době po spáchaném činu, aby mohl splnit svůj účel. „S rostoucím časovým odstupem se oslabuje nejen preventivní a výchovný účinek trestu, ale především možnost spolehlivě zjistit skutkový stav a vést spravedlivý proces.“ Nejprve by se měly zhodnotit statistiky, kolik trestných činů vraždy bylo objasněno určitý časový úsek před jejich promlčením a u kolika případů skutečně zůstal pachatel kvůli promlčení nepotrestaný.
To je přesně, co mi tady pořád chybí. Relevantní analýzy před schvalováním změn, které se v současnosti vůbec nedělají, jako by nebyly důležité. Analýzy jsem si nechávala dělat každý rok i v souvislosti s marketingem, i když to je méně důležité než zákony. Potřebovala jsem přece vědět, co přineslo nějaký užitek a v čem je tedy možné pokračovat a na druhou stranu vědět, že jednou na vyzkoušení a zjištění neúspěšnosti to stačilo.
