Hlavní obsah
Názory a úvahy

Argumentační fauly jako manipulativní nástroje politiků

Foto: Zadavatel: Martin Biravský / AI / deepai.org

Na obrázku je možná více než jedna loutka

Co to vlastně je a jak je poznáme? Tím se teď budeme zabývat.

Článek

Začal jsem se zajímat o argumentační fauly. Možná je to trapné, že jsem se dozvěděl teprve nedávno, že způsob argumentace se dá pojmenovat, přesto jsem to shledal jako zajímavé a velmi přínosné pro celou společnost.

Argumentační fauly jsou nástrojem ke klamání, ať už jedince nebo společnosti.

Proto jsem si vybral právě politiky, jakožto produkty společnosti, kteří produkují lži a používají argumentační fauly velmi často.

Poprvé jsem zaznamenal pojem ad hominem, který se objevil překvapivě v České televizi z úst Jakuba Železného. Byl tam zrovna pan Ševčík, moderátor ho nedostatečně představil, a tak pan Ševčík usoudil, že se představí sám. V tom se rozjela hádka, která mi zůstane v paměti. Když se rozjela diskuze o komunismu, chytil se s moderátorem a aby mu něco vysvětlil, řekl, že si to jeho tatínek (moderátora Železného) jistě pamatuje, že by mu (Ševčíkovi) dal za pravdu. To moderátora Železného tak dostalo, že ho obvinil, že používá ad hominem a  po skončení vysílání za ním běžel a řval po něm, co si bere do úst jeho tatínka.

No a právě dnes jsem si uvědomil, že jsem někoho obvinil z argumentačního faulu vůči docela známé osobě, kterou mám rád. Šlo o Tomáše Lukavce, který byl na sociální síti označen jako proruský kolaborant.

A protože Tomáše Lukavce znám z jeho videí, vím, že na jeho rozhovory zve lidi nezávisle na jejich přesvědčeních nebo ideologiích. Například v pohodě vedl rozhovor s Pavlem Novotným a to už je co říct. Otázka zní. Šel by Pavel Novotný do rozhovoru s ruským kolaborantem? O Tomášovi se zle nevyjádřil.

Co jsem řekl, posuďte sami. Viz screenshot.

Foto: Martin Biravský

Argumentace neargumentace a vyhranění se vůči ní, příklad

Pán Tomáše okamžitě onálepkoval, což je praxe mnoha lidí v obou názorově politických táborech. Dle mého názoru je to lidská přirozenost, ale média by měla být nad věcí a nezapojovat se do toho. Ať už to je používání nálepek typu dezolát, populista / sluníčkář, extremista. Ještě navíc, když víme, že se toto označení používá pro označení statisíců až milionů voličů. Stačí umět počítat. Já jako volič strany, kterou volí víc, než 5 % populace, logicky extrémista být nemůžu. Kdybych měl sečíst i mimoparlamentní strany, mohli bychom se dostat až k polovině obyvatelstva ČR. Každý, i lidé z opačných táborů, občas řeknou něco, co nekoresponduje se stranou, kterou obhajuje. Pokud bychom brali každého za slovo, tak už i Petr Pavel není havlista, ale chcimír, protože v nedávné době na adresu Ukrajiny řekl něco o realistickém vidění války, že na tom Ukrajina není tak dobře a že by se mělo jednat o míru. Samozřejmě byl chycen za slovo v pořadu komentátora Petra Holce, který ho takto z legrace označil. To jen dokazuje, že se dezolátem může stát úplně každý a vzájemně jeden druhého nálepkovat je pokrytecké, když se najde nějaká věc, na které se i oponenti shodují.

Takže jsem si dal za úkol vysvětlit argumentační fauly a dát příklady.

Zeptal jsem se ChatGPT, jaké existují argumentační fauly. Podle ChatGPT to mimo jiné znamená chybu v obsahu argumentu. První argumentační faul podle ChatGPT se jmenuje ad hominem.

Ad hominem neboli útok na člověka, je nejčastější argumentační faul v politických pořadech, kdy se často dva politici vzájemně napadají a místo, aby zpochybňovali argument toho druhého, napadají charakteristiku nebo vlastnost svého oponenta. Příkladem budiž, teď mě napadá, Japonec nám nemá co mluvit do politiky. Český vlastenec? Vždyť je šikmooký. Nemůžeme brát jeho názor v potaz, protože je taký, nebo onaký. Toto je ad hominem. Cílem této argumentace je oponenta poškodit. Je někdo, kdo neví, že tento Japonec má maminku z Moravy, nebo že něco z české historie zná?

Straw man neboli strašák, je argumentační faul, kdy se překrucuje řečený argument tak, aby byl snáz napadnutelný. ChatGPT uvádí i příklad, nedělám CTRL+C, uvedu jiný příklad. Kdo chce přestat posílat zbraně na Ukrajinu, dovolí Rusku slupnout postupně celou Evropu. Háček je v tom, že pokud nechceme přesně tady toto, musíme chtít, aby měl ještě kdo Ukrajinu chránit, protože více zbraní rovná se více mrtvých. Nikdo navíc neřekl, že bychom neposílali humanitární pomoc nebo peníze. Širší souvislosti jsou zapovězeny.

Mé oblíbené arg. fauly už dobře zní z názvu. False dilemma (Falešná dichotomie) je takzvaný argument, kdy předkladatel argumentu dává na výběr pouze ze dvou možností buď anebo, jako by už žádné další možnosti nebyly. Dám zase jiný příklad. Buď jsi rusofil nebo eurohujer. Máme na výběr jen mezi tím, jestli patříme na západ, nebo budeme lézt Putinovi do konečníku.

Slippery slope (klanitý svah). Argument, kdy malá akce vykoná extrémně negativní nebo i obráceně, pozitivní reakci. Typickým aktuálním příkladem je boj o vyšší koncesionářské poplatky. Zastánci zvyšování poplatků tvrdí, že jen tak bude ČT nadále nezávislá. Nebo, že nezavedením korespondenčních voleb v zahraničí těmto lidem neumožníme hlasovat, přestože na to mají právo. Naopak zavedením budeme lepší demokraté. Pokud nezvyšíme daně, nebude na důchody. Neříkám, že to někdo tvrdí výslovně. Dávám jen příklad.

Appeal to authority (apel na autoritu). Odkazování se na člověka, který není expert dané oblasti. To také často dělají TV moderátoři. V domnění, že jde o autoritu, je často nechají mluvit bez konfrontačního argumentu. Ministr Výborný tvrdí, že dotace proti korozi půdy jsou pro zemědělce skvělé a neobejdou se bez nich. Na to proti němu jsme mohli slyšet experta, jak protiargumentuje, že jen blbec by si nechal zničit půdu korozí. Lepší příklad si můžeme představit prostě politika, jež se řídí svými poradci, které posbíral někde pod mostem (To byla nadsázka, malý vtípek).

Appeal to emotion (apel na emoce). Cíli na emoce. Takoví lidé jsou často velkými manipulátory. Pokud je člověk prokoukne, těžko si získají znovu důvěru. Bambilion věci, které mě napadnou. Nebudu psát, kdo co říká, ale jen ve spojení s Ukrajinou tady kdekdo hýří emocemi.

Red herring (falešná stopa). Odvedení pozornosti od tématu a přeskočení na jiné téma. Sledoval jsem Rakušanovy debaty Bez cenzury a nestačil jsem se divit. Nebo v televizi taky moderátorka chce po někom, ať jí někdo něco vysvětlí, ale politik pořád mele tu svou. Otázka je spíš, kdo to nedělá.

K závěru bych chtěl říct to, co říká ChatGPT. Tyto argumentační fauly jsou často používány nevědomě, ale také mohou být úmyslně zneužívány k manipulaci a politickým účelům. Důležité je umět je rozpoznat a kriticky posuzovat jednotlivé argumenty.

A jedno mé moudro.

Politici nejsou pro nás, my jsme pro ně.

Kéž se nad sebou zamyslí.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz