Článek
přijde mi, že vše zvládám jen tak tak ……od vynechání beru léky pravidelně …čím to je ? K doktorce jdu za půl měsíce … Co dělat ..prodýchávání mi nepomáhá ..mám zvýšit dávku neurolu?“
Podotýkám, že jsem bývalý psychiatr. Ale jsem divný lékař, protože se vždy dívám na fakta, i když svědčí proti farmakologickému účinku.
Takže trocha faktů z odpovědí paní lékárnic, které by měly vědět o účincích psychiatrických léků více, než běžný lékař jakéhokoliv oboru a skoro totéž, co psychiatr. A o farmakokinetice by měl každý farmaceut vědět víc, než jakýkoliv lékař. Protože lékař se léky zabývá tak maximálně z ½, druhou polovinou je samotný proces diagnózy, zatímco farmaceuti se zabývají jen léky. A protože odkazy pro lékaře jsou určeny jen jim, tak si dovoluji v této odpovědi citovat z informací pro pacienty.
Asentra
„Za léky první volby dané diagnózy v primární péči s nejmenším výskytem nežádoucích účinků jsou považovány látky ze skupiny SSRI (sertralin - Asentra a escitalopram). Nástup terapeutického účinku lze pozorovat do 7 dní. K dosažení úplné terapeutické odpovědi je obvykle zapotřebí delší období (do 6 týdnů).“
Jinými slovy, když vám Asentra uleví za 1 či dva dny po prvním podání, tak vám nezabral lék, ale pomohla vám vaše psychika na základě placebo efektu. A protože účinek nastává opožděně, tak i jednorázové vynechání léku nemůže mít žádný efekt na účinnou hladinu léku v krvi. Takže vaše problémy nemohou mít příčinu v nedostatku Asentry.
Neurol je zcela opačný příklad
„Neurol má silný anxiolytický (proti úzkosti), středně silný až silný sedativní a antikonvulzivní (proti křečím a křečovým záchvatům spojených s epilepsií), maximální hladiny dosahuje za 1-2 hodiny, anxiolytický účinek nastupuje za 1-1,5 hodiny, biologický poločas (čas, který je třeba k tomu, aby léčivo ztratilo polovinu své farmakologické aktivity) je 11-12 hodin.“
Takže když jste si nevzala Neurol 6 hodin, tak sice došlo k výraznému snížení jeho hladiny, o dalších 25% oproti oproti stavu v 8 hodin (a o 12,5% oproti stavu ve 14 h předchozího dne), ale kdyby to bylo příčinou potíží, tak by se vám nejpozději za 1 hodinu od polknutí Neurolu zase mělo udělat dobře. Tedy kdyby příčinou vašich problémů byl farmakologický účinek Neurolu, nejpozději v 15 hodin by vám už mělo být zase dobře.
Podle mnoha komentujících jsou příznaky paní projevem jejího „absťáku“
A lidé mají pravdu, benzodiazepiny by se měly užívat jen krátce. A lékaři o tom vědí, ale když už něco zabere, jen málo z nich má tu odvahu zkoušet dál něco bezpečnějšího. Ale v každém případě byste to měla říct svému psychiatrovi, aby zkusil něco bezpečnějšího. A vy zase musíte vědět, že je velká pravděpodobnost, že vám bude dočasně hůř a malá pravděpodobnost, že nic lepšího nenajdete.
Ale vaše problémy nejsou příznaky abstinenčního syndromu. Protože kdyby to byl příznak „absťáku“, do hodiny po podání další dávky by zmizel.
Jiní lidé měli stejné příznaky po Asertře
Ale u nich se to projevilo hned na začátku, takže řešením pro ně bylo najít jiný lék. To není váš případ.
Zatímco celý váš příběh je známkou, že vám pomáhá placebo
Placebo je situace, kdy vám nepomáhá lék, ale vaše víra, že vám lék pomáhá. Placebo není nic špatného, běžně se udává účinnost placeba kolem 15-30%, u některých diagnóz dokonce ještě výše. Naopak u závažných, život ohrožujících nemocí placebo nefunguje. Já osobně nechápu, proč medicína nepracuje na zvýšení účinnosti placeba a místo toho obviňuje léčitele a alternativní metody z používání placeba. Ale neuvědomují si, že kdyby to byla pravda, tak by účinnost placeba musela být u nejhorších z nich přes 50% a u těch lepších by to bylo ještě podstatně víc. Takže buď mají pravdu a pak proč nepoužívají placebo zadarmo? Ale podle mých zkušeností se i v tom pletou, protože téměř žádné povídání vám nedá tolik jako psychoterapie nebo konstelace. A když je účinek podobný, tak to vypovídá o nekvalitě psychoterapeuta.
Placebo je ten nejlepší lék, když je účinný
Už Paracelsus (zakladatel medicíny) věděl, že každý lék je jedem a každý lék se může stát jedem, záleží jen na dávce. Takže když máte zdraví, aniž musíte do sebe cpát léky, nemusíte za ně platit a nemusíte se starat o správné dávkování, tak je to ideální stav. A to splňuje placebo. Které je absolutně zavrženíhodné u všech lékařů.
Proto téměř vždy platí pravidlo, že když si zapomenete vzít lék, nesmíte si zvýšit dávku, když si na to vzpomenete. Sice rozdíl mezi dávkou léku, kdy se projevuje jako lék a jako jed, je veliký, ale přesto je téměř vždy lepší lék vynechat, než si vzít dvojnásobnou dávku potom.
A stejně tak vám teď škodí opačný jev - nocebo. Což je zhoršení vašeho stavu v důsledku vaší víry, že vám dotyčný lék uškodí. A v tomto případě vy věříte tomu, že vám škodí jednorázové vynechání vašich léků. Ale lékaři a farmaceutické firmy počítají s možností, že občas zapomenete, takže když si máte vzít lék 2×denně, tak zcela s jistotou dostanete takovou dávku, aby hladina léku v krvi byla dostatečná ještě nejméně další půlden až den a někdy i déle.
Samozřejmě to neplatí pro léky jako inzulín, léky na ředění krve a podobné, kde je velmi úzký prostor mezi dávkou léčivou a dávkou, která by vás mohla zabít.
Každý, kdo bere psychiatrické léky a po 1 vynechání je mu hůř
Tak mu téměř s jistotou nepomáhají léky, ale aspoň zčásti placebo. A teď mu škodí nocebo. Samozřejmě pro farmaceutické firmy je to velmi žádoucí stav, ale já dávám přednost užitku lidí. A protože je drtivá většina lidí, kterým léky skutečně pomáhají, tak když o 5% klesne zisk farmaceutických firem, nic se nestane a 5% lidí se může ulevit, když budou hledat řešení bez zbytečného braní léků.
A i kdyby to neudělali a místo málo účinného léku jim jejich lékaři našli víc účinný, tak i to by pro ně bylo úžasné.
U jiných léků najít, kdy vám pomáhá placebo, není tak jednoduché a tudíž nezbývá, abyste je i nadále brali s tím, že váš pan lékař ví, co dělá.
