Článek
Když chci změnit celý svět.
Tak vlastně říkám, že věřím, že je snazší změnit dalších 8 miliard lidí než jednoho jediného.
Skutečně i takhle tomu věříte?
Někde dávno jsem četl příběh. Ten byl prý na náhrobní desce jednoho člověka: Když jsem byl mladý, chtěl jsem změnit celý svět. Ale ve 30 mi došlo, že to nejde. Tak jsem se rozhodl změnit aspoň svůj kraj. Ale ve 40 mi došlo, že je to nad mé síly. Tak jsem se rozhodl aspoň změnit své město. Ale v 50 mi došlo, že ani to nesvedu. Tak jsem se rozhodl změnit aspoň mou rodinu. Ale v 60 mi došlo, že i to je nad mé síly. Tak jsem se rozhodl změnit aspoň mou manželku. A teď když umírám a je mi 70 let, tak mi dochází, že jsem to měl udělat naopak. Nejdřív jsem měl změnit sebe. A kdybych změnil sebe, bylo by snazší změnit náš vztah. A kdybych byl schopen spravit k lepšímu náš vztah, snadněji bych měnil svou rodinu. A kdyby se změnila moje rodina….
Když chci změnit sebe,
nemusím nic dělat s druhými. Prostě změním jen sebe. A že to nejde? Když tomu věříte, tak proč pak věříte, že můžete změnit druhé?
A změnit sebe lze. Jen musíte vědět jak.
Ale psychologové o tom nic neví.
Pak se musíte rozhodnout, čemu chcete věřit. Slovutní vídeňští lékaři také v roce 1855 věřili, že jejich kolega Semmelweis se hluboce mýlí, i když za 4 roky v Pešti zemřelo pouhých 8 žen na horečku omladnic, protože tam se začala praktikovat tehdy hluboce nevědecká metoda antisepse. Zatímco všude jinde, kde se praktikovala tehdy uznávaná metoda nemytí si rukou, umíraly po porodu stovky žen na každé klinice ročně. Pan Semmelweis zemřel neuznán. A přitom by stačilo, kdyby přestal bazírovat na takových podružnostech, jako je zbytečné úmrtí tisíců žen na celém světě každý rok. Pak by se byl dožil doby, kdy by byl oslavován. Protože změna nastala až po objevu mikroorganismů. Do té doby ani jím zdokumentované výsledky nestačily ani k tomu, aby jeho hypotéza byla ověřena ve Vídni. Místo toho byl zesměšňován.
