Článek
Přičemž kdyby tomu tak bylo, tak prognóza, že se uzdravíte a třeba i úplně bez dalšího braní prášků, by byla rapidně lepší, než kdyby váš stav byl způsoben jinou příčinou.
Jak poznám přivtělenou duši u sebe?
- Mám studené nohy nebo jinou část těla.
- Jsem citlivý na doteky. Buď celkově nebo na nějakém místě. (Třeba my jsme s mou ženou zjistili, že přesně v okamžiku, kdy je „pod vládou“ někoho, tak téměř vždy nechce, abych se jí dotýkal prsou, i když jinak je za to ráda. Tady je ale problém, že tímto způsobem to nesmí nikdo cizí u vás „diagnostikovat“. Ale jestli máte manžela, od kterého to běžně máte ráda a teď najednou to nesnášíte, tak je pravděpodobnější, že jste „pod vlivem“, než že jste se svému manželovi odcizila a musíte se rozvést.)
- Když muž nechce sex, téměř s jistotou se něco děje. Přičemž často je za tím přivtělená duše, i když pro to má „logické vysvětlení“.
- Zvýšená potřeba sexu, zejména tvrdšího a necitlivého až necitelného.
- Svědění.
- Vzdychání.
- Brnění v těle. Nebo zvláštní pocity.
- Zmatenost.
- Odosobnění. = Cítíte se, jak byste to vůbec nebyli vy.
- Pocity v části těla, které jinde nejsou. Úplně ukázkový je příklad Syndrom cizí ruky. Tato vaše ruka je vám tak nepřátelská, že vás může chtít i zaškrtit. Děje se to v takto extrémní podobě zřídkakdy, ale i v lehčím formách to může znamenat totéž.
- Noční můry.
- Možná i náměsíčnost.
- Poruchy koncentrace, nepozornost, roztěkanost.
- Pocit na omdlení.
- Rozpory ve svém chování nevidím nebo je přisuzuji druhým.
- Chovám se neracionálně. V extrémní podobě lidé, kteří věří že země je placatá. Ale i lidé méně bludní mohou mít přivtělenou duši, když je žádný argument nemůže přesvědčit aspoň k tomu, aby o svém přesvědčení přemýšleli.
Čímž se dostáváme k diagnózám,
které s vysokou pravděpodobností jsou ve skutečnosti špatně diagnostikovanou přivtělenou duší:
- Panická úzkost, zejména generalizovaná.
- Úzkost nebo strach, že umřu (tady si možná můžete pomoct sám: Zkuste říct tomu, co se ve vás bojí, že už umřel. Že už se nemusí bát. A sám sobě řekněte: Já žiju. A nemusím se bát toho, co se už stalo. Někomu jinému. Prosím jen, abyste mi dali vědět, zda to zabralo nebo ne.).
- Schizofrenie a všechny podobné.
- Mnohočetná osobnost.
- Deprese (nejméně ta část depresí, dříve nazývaná endogenní)
Samozřejmě některé mohou být v důsledku traumatu v tomto životě.
Diagnózy, u kterých je jistá šance, že by za nimi mohla být přivtělená duše
- Epilepsie
- Roztroušená skleróza
- Autismus
Co s tím?
Lidé, kteří se našli v prvním odstavci nebo v prvních dvou řádcích druhého odstavce mohou navštívit kteréhokoliv hlubinného konstelatéra. A v některých případech po jediné návštěvě mohou být v pořádku.
Ti ostatní z druhého odstavce musí počkat na to, až se daná informace dostane k uším psychiatrů. Protože když vaše diagnóza vyžaduje hospitalizaci, tak nemám na to vám pomoci. A v každém případě nevysazujte léky a uvědomte si, že vaše bludy a halucinace nejsou vaše. Toto samotné uvědomění by vám časem mělo pomoct.
Lidé, kteří se našli ve třetím odstavci: Nemohu vám absolutně nic slíbit. Ale jestli to i tak chcete zkusit, rád zjistím, zda je můj pocit správný nebo ne.
Tohle bohužel nejsou prášky, které fungují nezávisle na tom, jestli je chcete nebo ne. Tohle je vaše práce a já jsem jen ten, kdo vás doprovází. Nejsem léčitel, který to dělá za vás.
