Článek
Je mi smutno, že jsem Čech.
Protože Češi jsou mistry v přežívání okupací, ale díky tomu se neumíme zastat sami sebe.
Když jsem udělal svou první petici na ochranu před lživým informováním rozhlasu, vůbec jsem nečekal, že bych získal jen 9 podpisů. A to jsem ji přitom zveřejnil ve skupině, která chtěla bojovat proti zmíněné lži. A z dvou set lidí, kteří souhlasili, když je nikdo neviděl, se našlo jen asi 5 lidí, kteří podepsali.
To jsem tehdy vůbec nevěděl, že já jsem jen náhodná oběť v rozjeté kampani, aby PSYCHOterapeuti získali právo vlastnit terapii.
A protože já nechci být oběť, pracuji na tom, abych mohl poděkovat paní redaktorce i panu ombudsmanovi, za to, že klidně nechají na svém webu asi 40 prokazatelných lží v jediném článku. Protože já rozhoduji o tom, co se mnou daná situace udělá – zda budu Oběť nebo Tvůrce.
Dobře, petice nefungovala, protože byla o mně.
I přestože jsem pevně přesvědčený, že byla pro každého, protože já chci být informován pravdivě a ne lživě a věřím, že to chceme všichni. Kromě těch, kterým lež slouží.
Ale začaly se objevovat nové a nové příznaky, o co jde ve skutečnosti lidem kolem paní Košlerové a pana Waltera. Protože kdo lže jednou, proč by neměl lhát podruhé nebo podesáté?
A sepsal jsem další petici, která dle mého nejlepšího vědomí a svědomí, by měla ochránit terapie i psychoterapii před zlovůlí špatných psychoterapeutů. A zatím ji podepsalo 52 lidí.
V podstatě jen malá část mých kurzistů, která měla odvahu se veřejně vystavit + pár lidí odjinud.
Jsem strašlivě rád, že nejsem Rus
Protože v Rusku už bych byl asi po smrti. Protože tam je boj za svá práva nemilosrdně likvidován. Nebo bych byl v emigraci. A tam bych musel nést stigma toho, že mí spoluobčané podobnou petici podepsali v počtu 5 lidí (můj odhad) a díky tomu tam vládne Putin.
Nenesl bych následky svých činů. Nesl bych následky nečinnosti svých spoluobčanů.
A naštěstí nejsem ani Ukrajinec
Protože i ti nesou následky nečinnosti běžných Rusů. Teď musí umírat statisíce Rusů a Ukrajinců, protože Rusové se báli projevit svůj názor, když ještě za to nebyly dlouholeté tresty ve vězení.
A tak je to s každým strachem – čím víc mu ustupuji, tím je silnější.
Chcete ustupovat svým strachům
a pak se dívat, jak naše země končí jako ráj tunelářů, kteří se stihli přejmenovat na oligarchy?
Chcete dopadnout jako Slovensko, jehož vláda zamete s těmi, co by chtěli dojít spravedlnosti pro vrahy (v pozadí) pana Kuciaka a jeho snoubenky?
Chcete, aby vaše děti na tom byly ještě hůře?
Když budou pokračovat ve vašich šlépějích.
Nebo aby se za vaši nečinnost styděli? Když z nich vystoupí.
Všechno začíná maličkým krůčkem
Uděláte dnes svůj maličký krůček ke svobodě nebo ke strachu? Naštěstí budete mít ještě mnoho možností znovu si vybrat. Ale v roce 1933 už bylo rozhodnuto na základě voleb o tom, že Německo bude zničeno o 12 let později. A všichni, co se báli, museli zaplatit daleko vyšší cenu, než trochu nepohodlí.
Chcete také platit později, ale se strašlivým úrokem?
