Článek
Buď se vidí „nad někým“ (jsem lepší než on), nebo „pod někým“ (jsem horší než on) a odtud odvozují další představy o druhých ve smyslu „buď je někdo se mnou, nebo proti mně“ (pro narcistu neexistuje nic mezi tím), mají problém s viděním sebe i druhého jako rovnocenných partnerů. Mají sklony idealizovat, nebo naopak devalvovat a ponižovat druhé lidi kolem sebe a v okolí tím, koho vnímají jako lepšího, nad sebou anebo i proti sobě, se cítí být neustále ohroženi, a tím, koho vnímají jako horšího, pod sebou nebo s nimi vnímají často jako sobě podřadnou nulu, která nikdy nemůže dosáhnout jejich vlastní velkoleposti a která se jim proto musí vždy ve všem podřídit, jinak bude narcist/k/ou bez milosti odvržena.
Podle jiného autora se vyznačuje narcista 5 charakteristickými vlastnostmi:
1. Egocentrismus
2,. Sebe přeceňuje, ostatní znevažuje. Ale tady je nutno říct, že tady autor neví o 2 typech narcisty.
3. Místo empatie čekejte aroganci a vysoké nároky
4. Využívá zkratky, ohýbá pravidla, porušuje hranice. Narcista si nepřipouští, že by v něčem pochybil. Na vše má totiž nárok.
5. Potřebuje ovládat
Co vidím já?
Já vidím nešťastného člověka, který nedostal hranice. A díky tomu je odsouzen nadosmrti k utrpení jeho i lidí kolem něj.
Ale já na rozdíl od všech vidím cestu. Dokonce sám mám klientku, která trpěla typickými projevy narcistické poruchy jejího otce. A ten dokonce zakázal celé rodině, aby jí přišla na svatbu. A po letech práce na sobě byla pozvána na letošní vánoce k jejímu otci a ten strašlivý bídák se proměnil a to, že jeho dcera přišla, považoval za nejlepší vánoční dárek.
A proč jsem jí mohl pomoct? Protože ani mě, ani ji nenapadlo dávat jejímu otci nálepky. A tak jsme řešili jí a její problémy. A protože problémy se nezametaly pod koberec, ale aktivně se řešily, tak se nakonec její táta změnil.
Má šanci každý?
Rozhodně ne. Dokonce bych řekl, že ten, kdo hází nálepkami, nemá šanci. Protože skutečně změnit narcise znamená ho nevidět jako zlo a pracovat na sobě. A sebe nevidět jako dobro, ale jako člověka s chybami. Stejně jako narcise.
A co když oběť narcise je největší narcis?
Třeba jako v tomhle případě. Citováno doslova z prosby o radu: „Jak se nejlépe „pomstít“ neoprávněně (!) uraženému partnerovi narcisovi nebo ho „potrestat"? Odhalila jsem jeho lži a dotklo se to jeho ega. Teď, asi jako trest (?) ignoruje jakoukoliv moji snahu o komunikaci či setkání už 3 týdny a já se hrozně trápím. Ačkoliv vím, že to nejspíš dělá naschvál, vím, že mu lhostejná asi nejsem a má dál o mně přehled. Vůbec nevím na čem jsem, zda je to konec nebo trucuje, ale 3 týdny? Zas na druhou stranu proč by měl o mně přehled dál, kdybych byla lhostejná? Chci mu to nějak vrátit, aby se taky cítil nepříjemně.“
Kdyby tato paní nebyla narcisem, napsala by něco jako „Jsem smutná, že se můj milovaný neozývá“.
Kdyby byla promiskuitní, nikoho by se na nic neptala a už by se za 3 týdny vyspala nejméně s 2 muži.
Kdyby byla v depresi, v žádném případě by nechtěla druhého trestat, protože by se trestala i za to, za co ona nemůže.
Kdyby měla partnera skutečně ráda, zajímala by se o skutečný důvod, proč se neozval.
Ale paní – zcela typická narcistka – obviňuje svého partnera z narcisismu. A možná to je ten důvod, proč se jí její partner neozývá. Protože už mu došlo, s kým žil doopravdy. A každé setkání s narcistou je pro běžného člověka velmi těžké. A když jste se zamiloval do dokonalé narcistky, tak to může přežít bez úhony jen narcis nebo ten, který velmi dobře ví, kdo je doopravdy.
Dokonalý narcis obviňuje druhé z narcisismu.
Tak na to myslete, až budete poslouchat, jaký je ten druhý. A dívejte se, jaký je on. Unese, když mu nabídnete jiný pohled na věc? Nenarcis přirozeně. Narcista vás zničí za to, že nechcete vidět svět jako on.
A proč nikdy nedostal hranice? Protože umí šermovat slovy jako pasivní agrese, gaslighting, victim blaming, sekundární victimizace. A normální člověk se těchto slov bojí. A jen málokdo tato slova zná velmi dobře a daného člověka se zeptá, kde se tato slova potkávají se mnou. A když se zeptáte, tak najednou už nemá čas. Nebo vyrazí do útoku. A nebo vůbec neví, co gaslighting znamená. A neví to proto, že on se nezajímá o pravdu. On jen chce každého přesvědčit, že on je ta největší oběť.
A jestli jen trochu necítíte laskavost k danému narcisovi, tak vám ze života udělá peklo. Takže pro člověka je skutečně nejjistější cestou se mu klidit z cesty. Ale pak skutečný narcis vyhraje. Protože se mu nikdo nevzepře. A proto je důležité vědět o skutečných narcistech, ne o těch, kteří jsou za ně označováni. A umět se zastat skutečných obětí. Které nejsou slyšet.
Zatímco dokonalí narcisté jsou slyšet pořád. Jak si stěžují na domnělé pachatele. A vytvářejí tak stav, kdy se společnost přidá k honbě na narcisty a přitom ubližuje obětem. Známe to z období nacismu: Kdy všichni ubližovali židům. Protože ti byli označeni za příčinu všeho zla. A skutečné zlo si libovalo.
A teď také vidím dokonalé narcisy. Jsou to lidé, kteří jsou pořád slyšet, nikdy za nic nemohou a za vše mohou jen ti druzí. Kteréhopak našeho politika tady vidíte?
Pamatujte si: Nejlepší pachatel si hraje na oběť.
A žádná bolest mě neopravňuje k tomu, abych ubližoval dalším lidem.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gaslighting
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obviňování_oběti
Důležité je říct, že skutečný victim blaming je strašlivý. Ale fakta o sekundární viktimizaci:
Empiricky sekundární viktimizaci zkoumal mediolog Michael Kunczik. Ten potvrdil, že některé oběti trestných činů, o nichž referovala média, se cítily médii poškozeny, avšak především kvůli zkreslení událostí. Naopak většina respondentů Kunczikova výzkumu tvrdila, že jim mediální zpracování pomohlo se s traumatizujícím zážitkem vyrovnat.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sekundární_viktimizace
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pasivní_agrese
I na vaše (klidně anonymní) dotazy ohledně zdraví a vztahů se těším na https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi
