Proč je důležité se dívat na činy a ne na slova aneb co mají společného oběti domácího násilí a my

Pravda to není, ale zatím je tak málo rozšířená, že se nedivím nikomu, kdo si myslí, že to nejde. A pokud by tomu i věřili, tak si myslí, že mám na mysli nějaké nucené násilné převychování, které nezmění podstatu toho člověka, ale jen ho donutí se chovat způsobně, ale uvnitř to v něm bublá.

A ještě druhý předpoklad mají téměř všichni lidé, totiž že oběť si zaslouží úctu, neboť se obětuje. Ale lidé nevidí, že oběť je právě tou svou ochotou se obětovat také trochu vinna. Protože to, co udělala moje žena, totiž že odešla po první facce a teď s tím mužem má velice dobrý vztah, neumí udělat oběť a tím se kolotoč násilí roztáčí. A dokud oběť nechce uzdravit, proč nechce odejít ani po 10. facce, pak může tato žena skončit jako paní Monyová, která byla zabita svým mužem a až po její smrti se ukázalo, že byla celých 11 let obětí domácího násilí.

Takže pro účely tohoto článku budu věřit spolu s vámi tomu, že se takovýto muž nemůže uzdravit a že oběť je zcela bezmocná. (Kdo se chce dozvědět hlubší pravdu o  tom, jak se vyvarovat domácímu násilí, ten nechť si přečte všechny ostatní mé články.)

tak nejpozději po 1. facce odejděte. A když neznáte možnost, jak se uzdravit z toho být obětí, tak se i rozveďte.

No protože ženy neumí rozlišit mezi slovy a činy. Slova mluví jednoznačně.
Ale on „on můj muž se mi omluvil a slíbil, že to již nikdy neudělá.“ Samozřejmě může se stát, že takový muž se skutečně poučil a už nikdy nic podobného neudělá. Ale proč ženy ani po 10. facce neodejdou?

No jestli si nevážíte svého života, máte plné právo se nechat zabít jen proto, abyste splnila svou představu, že můžete druhého změnit svou obětí. Ale pravý opak je pravdou. Když druhému nedovolíme, abychom my byli obětí, ten druhý se MŮŽE změnit. Když se mu jeho chování vyplácí, proč by se měnil?

Aspoň se tak tváříme, když neděláme všechno pro to, aby „náš domácí násilník“ nebyl potrestán, ale odměněn za to, že napadl Ukrajinu. Protože tento „domácí násilník“ má jaderné zbraně, tak nemůže být potrestán. Ale aspoň můžeme způsobit, aby se mu jeho chování nevyplatilo. A co my děláme?

To je totéž jako když domácímu násilníkovi jeho žena udělá první poslední. A pokud je to skutečně násilník, tak si tento najde důvod, proč má právo ji zase zmlátit. Ono se něco najde. A čím mu žena ustupuje, tím víc si na ni troufne. Protože každý zbabělec si nejvíc troufá na ty nejbezbrannější.

Takže čím více budeme chtít mír za každou cenu, tím více námi bude pan Putin pohrdat. Protože jeho představa, že má co do činění se slabým a zbabělým západem, se ukáže být pravdivou.

A na nás je, jestli se mu osolíme, před tím, než si nás dá k obědu nebo jestli mu ukážeme, že si na nás vyláme zuby. A nebo jestli si vyláme zuby na Ukrajině a válka k nám vůbec nemusí dorazit.

Ale k tomu musíme mít odvahu vidět pravdu. Totiž že

My máme tu čest, že jsme byli na seznam nepřátel postaveni hned jako druzí. Protože jsme si dovolili říct, že sklad ve Vrběticích odpálili Rusové. A Rusko se zachovalo jako typický domácí násilník. Místo omluvy nás zařadilo na seznam nepřátel. A našim chcimírům to nestačí a chtějí být k Rusku ještě vstřícnější a pan Putin námi pak bude opovrhovat ještě víc, protože my jsme se nepostavili za své zájmy, ale proti nim.
Pan Medvěděv hrozí pravidelně, že zničí Berlín, Londýn, Paříž. Když se Rusku nepodvolíme. Co ještě musí Rusko udělat, abychom pochopili, že už jsme ve válce? Zatím se ještě nebojuje u nás. Ale Rusko už jede v režimu válečné ekonomiky a my místo toho řešíme ESG a banky v důsledku ní odmítají financovat zbrojní výrobu. Ale až Ukrajina prohraje, tak se zbrojní výroba Ruska ještě nejméně o 30% zvedne (o Ukrajinu, která se pak bude jmenovat Rusko). A my pak budeme v podobné situaci jako je dnes Ukrajina. Až na to, že my nemáme šanci se proti Rusku sami ubránit. Zatímco Ukrajina to s naší pomocí zvládne.

Vy skutečně věříte, že tento boj se Ukrajinců netýká? Vy se tak moc cítíte bezvýznamní, že věříte, že podobně jsou na tom i ostatní? Prosím řekněte si o pomoc. Protože jinak rozehraje svou šachovou partii pan Putin s námi a my jsme bez NATO snadné sousto.

A o to jde panu Putinovi nejvíc. On ví, že je slabší a tak nás musí rozhádat mezi sebou. A zatím se mu to daří velice. A využívá vaší slabosti k tomu, aby si nás mohl dát. Protože nejvíc se mu líbí, když my nechápeme, že naši chcimírové chtějí mír a my také. Jen ve způsobu provedení se lišíme.
Chcimírové žijí v ideálním světě, kde každé dobré slovo je po zásluze odměněno. A my žijeme v reálném světě, kde platí „Čiň čertovi dobře, peklem se ti odmění.“ My můžeme pomoct našim chcimírům uvidět rozdíl mezi válečným štváčem, který se tváří jako milovník míru. Ale jeho činy ho prozradí. A mezi „válečným štváčem“ (dle pana Babiše), který jen reaguje, aby nebyl snadnou obětí „hodného chcimíra“ Putina.
Pan Fico vyhrál volby, protože Slováci neuměli rozlišit skutečného vlka v masce beránčí od beránka, který se rozhodl, že se musí bránit a tak si nasadil masku vlka.

Protože ubližují sobě jen lidé se sebedestruktivními sklony. Někteří lidé si ubližují fyzicky, tito lidé si ubližují tím, že jsou sami proti sobě. Protože ať už je pravda jakákoliv, nebezpečí nám hrozí nejvíce od Ruska. Kdybychom žili v Panamě, bylo by pro nás bezpečné manifestovat za Rusko. Ale my žijeme v ČR. Takže i ti, kteří kašlou na lidskost a zbytečné utrpení nevinných lidí (i ruských), i ti by si měli vybrat naši stranu. Tedy kdo chce být vlastenec, ten musí bojovat za Ukrajinu. Zatímco každý kdo bojuje proti ní, bojuje proti lidem v České republice, i v Rusku, ale zato pro Putina.

se musí postarat o své přežití. My také. Máme tady násilníka, který slíbil, že mu stačí Krym a Donbas. To byla už nejméně 3. facka. Teď nám už dává 4. když už více, než 2 roky válčí na Ukrajině. Kolik jich ještě potřebujeme dostat, než řekneme DOST?

Jsme ideální oběť domácího násilí. Buďte konzistentní. Buď řekněte, že každá oběť má být zabita (doufám, že nikdo takový nebude) nebo udělejme to, co chceme aby udělala každá oběť domácího násilí. Přestaňme chránit pana Putina a pojďme mu říct: Tahle naše sousedka je pod naší ochranou.
Chápu, že můžeme mít strach, když soused má 2 metry a je to obávaný vyhazovač a násilník. Ale od toho máme policii.
V případě panu Putina jsme policie my. Každý z nás. Protože kdyby pan Putin dobyl Ukrajinu, tak každý 4. tank, který by šel proti nám, by byl ukrajinský. Stejně jako každý třetí tank Hitlerův, který útočil na Polsko, Francii a všechny další země, byl český. Proč chceme pomoct Putinovi, aby útok proti nám byl úspěšný? Proč si tak moc chceme nechat ublížit?

Samozřejmě. Dokud jsme slabší, jen blázen by šel do války. Ale až opanuje ukrajinskou výrobu….