Hlavní obsah

Řešení skutečné příčiny bolavého zubu. Důsledky znásilnění na další generace

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Jiří Vítek / Seznam.cz

Když láska je nahrazena zimou. 967

Vypadla mi plomba a moje zubařka onemocněla, takže jsme musel čekat déle, než by bylo záhodno. Takže mi nezbylo, než problém řešit tak, jak to umím, skrze hlubinné konstelace.

Článek

A když se kolegyně postavila do „příčiny, proč mě bolí zub“, tak uviděla pána, který se snaží zahubit červa (což je symbolické označení původce zubného kazu). A čím víc se snaží ho zabít, tím víc se rozdvojuje.
Takže jsem poprosil pána, aby své snahy (která je kontraproduktivní) zanechal. A poprosil jsem kolegyni, aby si stoupla do toho „červa“. A bohužel tady nefungovalo nic, co běžně funguje. Protože kaz je zřetelně živý.

Takže jsem kolegyni poprosil, aby si stoupla do „podmínek, kterými ten kaz k sobě přivolávám.“ A ona uviděla mastnotu. Kterou já nemám rád a tudíž mastné věci nejím. Ale na druhou stranu vím, že mám rád maso a tak mě bylo jasné, co to je. Ale protože nedokážu být vegetariánem, tak mi toto vysvětlení nestačilo a chtěl jsem jít dále ke skutečné příčině.

A kolegyně najednou uviděla mou mámu, jak je jako ta mastnota. A po chvilce mého tátu, jak se kolem mámy ovíjí a chce jí zabránit v tom, aby ta mastnota šla ke mně. Ale tím pádem ta mastnota spíše ještě zahnívá.
Takže jsem poprosil kolegyni, aby si stoupla do mého táty. A poděkoval mu, že mě chce chránit. Ale protože nikdo mrtvý nemá žít ve světě živých, tak jsem tuto část mého táty poprosil, aby to přestal dělat a odešel do světla. Což se i stalo.

Když prožijete celý život v transu

Takže jsem kolegyni poprosil, aby si stoupla do mé mámy. A ona se cítila jako v transu. Ani mě téměř neslyšela. Tak jsem ji poprosil, aby si stoupla do toho, kdo způsobil ten trans. A objevil se její otec. Který byl velice přísný. Což odpovídalo i skutečnosti. Takže jsem mu zkusil říct, kam jeho přísnost vede. Ale on jen řekl: „Tak si ji zkroť.“ Ale to já jako syn nemohu udělat. A řekl jsem mu, že přesně to má udělat on, jako její táta. Ale to ho nezajímalo. Jeho zajímaly jiné ženy. O čemž já nic nevím. Buď ho zajímaly skutečně a byl proutník. A přede mnou se tato jeho vlastnost ututlala. Ale daleko spíš si myslím, že na jiné ženy jen myslel. Protože žil na malé vesnici a tam se téměř nic neskryje. Protože v konstelacích vyjdou najevo skutečné přání, takové, o kterých dotyčný ani nemusí vědomě vědět.
Takže protože pořád básnil o ženách a přitom své neviděl, tak jsem poprosil kolegyni, aby si stoupla do jeho mámy. Která mu doopravdy chyběla, jak ukazovala jeho touha po ženách. A najednou se ukázala moje prababička, jak ho mlátí. A má z toho radost. Protože se mu chce pomstít. Protože v jeho očích vidí toho, kdo ji znásilnil.

Chce se pomstít svému manželovi

A tady jsem udělal chybu. Protože jsem si spletl rody. Táta babičky zemřel těsně po narození babičky. Zatímco dědečkův táta žil déle. Takže jsem řekl prababičce, že svou zlobou svého muže zabila. Ale z toho, že ona neprotestovala, tak jsem možná ani chybu neudělal. A jen jsem uviděl možná, proč se ty dva rody musely potkat? Nevím. Ale vůbec bych se nedivil, kdyby to tak bylo.

V každém případě už nemám možnost si tuto informaci ověřit. Protože tehdy, když muž ženě udělal dítě, tak si ji „za trest“ musel vzít. A znásilněná žena musela předstírat, že nebyla znásilněná, protože tehdy všichni by stáli na straně toho mocnějšího, tedy muže.

Ale dává to pro mě veliký smysl. Protože se celé roky snažím přijít na kloub tomu, proč mám své problémy a proč máma má deprese. Což se navenek projevuje u ní jako by byla v transu, kdy nic neslyší (!!!). A protože máma mluví pořád, ale nikdy neřekne nic, co by mi aspoň trochu pomohlo, tak jediná informace, která dávala smysl, ale není možnost, jak si ji ověřit nebo vyvrátit, protože máma neřekne ani ano ani ne, byla nejasná informace, kterou jsme získal ještě s pomocí kineziologie, že snad mámě se stalo nějaké znásilnění. Ale u toho nebyl táta a nevím, zda to byla pravda nebo ne. Zatímco vím, že máma si stěžuje na tátu, že jí v podstatě také „znásilnil“ tím, že jí udělal dítě, které ona nechtěla. Ale protože vím, že máma si téměř vždy stěžuje na tátu, i když jsem u toho byl a věděl jsem, jak celá věc byla doopravdy, tak vůbec nevím, zda to byla pravda, že ji znásilnil (nevím), že jí udělal dítě (ano, důsledkem byla moje sestra) proti její vůli (asi ano, táta se tak moc bál, že by ztratil další ženu, že mě to k němu sedí) a že si ji tím pojistil (ano). Ale ve skutečnosti bylo problémem to, že se máma bála jiných lidí, co na to řeknou, když si bere rozvedeného muže a navíc už je těhotná. Protože nevím, co je příčinou deprese. Ale určitě tím, co depresi u mé mámy umožňuje, je veliký strach z toho, co na to řeknou lidi.

Když si to prababička uvědomila,

najednou byla ochotná vzít si mě na klín a dát mi svou lásku. Takže jsem jí poděkoval za to, že už mě vidí. Ale je už ochotná to dát i svému synovi? A ukázalo se, že pořád ne. Že ho pořád nenávidí.

Takže jsem poprosit kolegyni, aby si stoupla do „Proč byla znásilněna“. A kupodivu ona uviděla malého chlapečka, kterého se matka dotýkala s odporem. Obzvlášť když měla uvidět jeho pohlaví. Čemuž se nejde u malého kojenečka vyhnout. A vyšlo najevo, že ten maličký byl pak ten, co ji znásilnil. Protože k znásilnění potřebujete (podvědomě) nenávist ke (svému) pohlaví. Protože kdo má rád své pohlaví, ten má rád i pohlaví opačné. A k jeho nositelce se chová s empatií. Zatímco kdo nenávidí své pohlaví, tak klidně zabije nebo aspoň způsobí bolest ženě a opačnému pohlaví. Protože ten člověk nevidí nic jiného.

Ale ani to nestačilo k pochopení. Tak jsem poprosil kolegyni, aby si stoupla do minulého života prababičky, ve kterém to všechno začalo. A najednou tady byl muž, který právě znásilňuje ženu. A když to prababička uviděla a poznala sebe, že ona znásilněná, je v minulém životě ten muž, který znásilňuje ženu, tak se začaly dít věci. Začali se dívat do očí a to vše, co bylo nemocné v jejích pohlavích, se uzdravilo a oni dva se spojili. A najednou se prababička chtěla starat o svého syna, s láskou a péčí. A dědeček, když dostal to, co mu chybělo, tak se mohl starat o svou dceru i se svou ženou.

A co můj zub?

Víte, že to je to nejmenší, co teď řeším? Protože já teď vím daleko víc o mých předcích. A oni i já jsme dostali daleko víc.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz