Bros: Sláva na Wembley, dluhy a tři životy po rozpadu

Když 19. srpna 1989 vystoupili Matt a Luke Gossovi na londýnském stadionu Wembley, čekalo na ně přibližně 77 tisíc diváků. Byli jednou z největších britských popových senzací své doby. Po jejich boku už ale nestál Craig Logan, třetí člen původní sestavy. Ten se rozhodl opustit skupinu právě ve chvíli, kdy její popularita dosahovala vrcholu.

O čtyři roky později Luke Goss v rozhovoru pro britský deník The Independent popsal mnohem méně oslnivou stránku úspěchu. Přestože skupina podle jeho tehdejšího vyjádření vygenerovala příjmy kolem šesti milionů liber, její členové se potýkali s vážnými finančními problémy. Pohádková kariéra, jak ji vnímala veřejnost, měla docela jinou podobu pro ty, kteří ji skutečně prožívali.

Příběh Bros přitom není pouze historií rychlého vzestupu a následného pádu populární skupiny. Je zajímavý především tím, co se stalo potom. Všichni tři muzikanti totiž dokázali začít znovu, ale každý úplně jinak.

Skupina Bros vznikla v roce 1986 v anglickém Camberley. Matt Goss se stal zpěvákem, jeho dvojče Luke bubeníkem a jejich přítel Craig Logan baskytaristou. Důležitou roli sehráli producent a skladatel Nicky Graham a především manažer Tom Watkins, který se předtím podílel na úspěchu Pet Shop Boys.

Watkins dobře rozuměl tomu, jak mladou hudební skupinu představit veřejnosti. Výrazná vizáž, kožené bundy, odbarvené vlasy, náušnice a pečlivě budovaná image pomáhaly Bros odlišit od konkurence. Rozhodující však byly samotné písně, jejichž melodie dokonale odpovídaly tehdejšímu britskému popu.

První singl I Owe You Nothing vyšel v roce 1987, ale původně se dostal pouze na osmdesáté místo britské hitparády. Skutečný průlom následoval se skladbou When Will I Be Famous?, která vystoupala na druhou příčku. Stejného výsledku dosáhla také Drop the Boy. Když pak v roce 1988 vyšlo I Owe You Nothing znovu, tentokrát se dostalo až na samotný vrchol žebříčku.

Debutové album Push obsadilo druhé místo britské albové hitparády a udrželo se v ní úctyhodných 54 týdnů. Bros se stali idoly celé generace dospívajících posluchačů.

Jejich příznivkyně si začaly říkat Brosettes. Čekaly před hotely, obléhaly koncertní sály a napodobovaly styl svých idolů. Zvláštním symbolem se staly kovové uzávěry z lahví piva Grolsch, které si Matt připevňoval k botám. Z módního detailu se rychle stal poznávací znak části fanouškovské komunity.

V únoru 1989 získali Bros cenu BRIT Award pro nejlepšího britského nováčka. O šest měsíců později následoval koncert na Wembley. Mezi těmito dvěma událostmi už se ale začalo naplno ukazovat, jak vysokou cenu mladí hudebníci za svou popularitu platili.

Prvním, kdo nedokázal pokračovat v nastaveném tempu, byl Craig Logan. Neustálé cestování, koncerty, rozhovory a tlak hudebního průmyslu se podepsaly na jeho zdraví. Devatenáctiletý muzikant skončil v nemocnici a rozhodl se ze skupiny odejít.

V rozhovoru pro The Independent v roce 2011 vzpomínal, že o slávu vlastně nikdy příliš nestál. Rozhodnutí opustit Bros učinil během hospitalizace v roce 1988. Definitivní odchod z původní sestavy následoval v roce 1989.

Jeho příběh ukazuje jeden z paradoxů tehdejšího hudebního průmyslu. Zatímco miliony mladých lidí snily o podobném úspěchu, jeden z jeho skutečných aktérů se jej dobrovolně vzdal. Ztráta soukromí a fyzické vyčerpání pro něj převážily nad výhodami popularity.

Ještě bolestivější událost zasáhla bratry Gossovy v roce 1988. Jejich osmnáctiletá sestra Carolyn zahynula při automobilové nehodě. Podle pozdějšího Mattova svědectví ji usmrtil opilý řidič. Bratři se museli vyrovnávat se ztrátou blízkého člověka právě v období, kdy od nich veřejnost očekávala nepřetržitou energii, úsměvy a další vystoupení.

Matt později přiznal, že na skutečné truchlení tehdy prakticky nezbýval prostor. V rozhovorech vzpomínal také na necitlivé chování části médií během sestřina pohřbu. Za dokonale upravenými tvářemi na plakátech se odehrával život, který neměl s bezstarostností jejich hitů mnoho společného.

Po Loganově odchodu pokračovali Matt a Luke jako dvojice. Druhé album The Time z roku 1989 dosáhlo čtvrtého místa britského žebříčku. Třetí studiová deska Changing Faces, vydaná v roce 1991, se dostala už pouze na osmnáctou příčku. Hudební vkus se měnil a někdejší fanouškovské šílenství postupně sláblo. V roce 1992 se Bros rozešli.

Teprve po rozpadu začala veřejnost více poznávat také finanční pozadí jejich kariéry. Luke Goss v rozhovoru z roku 1993 hovořil o mimořádných příjmech skupiny, které však neznamenaly odpovídající osobní bohatství muzikantů. Poukazoval na nákladný provoz koncertů i nevýhodné ekonomické důsledky smluvních vztahů.

Z jeho vyprávění vyplýval nepříjemný závěr: skupina, která dokázala zaplnit Wembley a prodávat miliony nahrávek, nezanechala svým hlavním protagonistům očekávané finanční zabezpečení.

Matt Goss zůstal především zpěvákem. Po rozpadu Bros začal budovat sólovou kariéru a postupně se prosadil také ve Spojených státech. Významnou součástí jeho profesního života se stalo Las Vegas, kde více než deset let pravidelně vystupoval. Svůj repertoár rozšířil o hudbu ovlivněnou swingem a tradicí velkých amerických show.

V roce 2022 vydal album The Beautiful Unknown. Aktivní zůstává i v roce 2026. V srpnu představil singl Thank You for the Pain a během léta absolvoval řadu koncertních vystoupení. V říjnu se vrátil do studií Abbey Road, tentokrát kvůli natáčení televizního projektu pro BBC One. Na červenec 2027 má potvrzené vystoupení na britském festivalu Brit Fest.

Luke Goss našel své další uplatnění ve filmu.Po divadelních zkušenostech se prosadil jako herec a postupně získával role v mezinárodních produkcích. Diváci jej mohou znát například ze snímků Blade II nebo Hellboy II: Zlatá armáda. Oba natočil režisér Guillermo del Toro.

Luke se nespokojil pouze s herectvím. Vyzkoušel si také režii, mimo jiné v akčním thrilleru Your Move z roku 2017, a začal se věnovat výtvarnému umění. V roce 2021 představil vlastní kolekci obrazů LOVE and FAITH. Pro někdejšího bubeníka chlapecké skupiny znamenaly film a malířství příležitost uplatnit tvořivost bez závislosti na společném hudebním projektu.

Craig Logan se vydal možná nejpozoruhodnější cestou ze všech tří. Muž, který odešel z Bros kvůli zdravotním problémům a nechtěl dál žít pod neustálým dohledem veřejnosti, se postupně stal respektovaným manažerem hudebního průmyslu.

Už v pětadvaceti letech zastával vysokou pozici ve společnosti EMI Music. Během další kariéry spolupracoval s řadou světových interpretů, mezi nimiž byli Tina Turner, Robbie Williams, Sade nebo Pink. Působil také ve vedení vydavatelství RCA a vybudoval společnost Logan Media Entertainment.

V listopadu 2025 obdržel na britských Artist & Manager Awards ocenění Entrepreneur Award. Podle organizátorů se jeho společnost nadále věnovala umělcům, jako jsou Pink, Dido či Anastacia.

Právě Loganův osud představuje zajímavý protipól příběhu obou bratrů. Zatímco Matt a Luke po rozpadu Bros hledali další příležitosti před publikem a kamerami, Craig si vybudoval úspěšnou kariéru převážně za scénou.

Společná historie se přesto ještě jednou výrazně připomněla.

V srpnu 2017 se Matt a Luke vrátili jako Bros na pódium londýnské O2 Areny. Fanoušci se po téměř třech desetiletích dočkali společného vystoupení. Craig Logan se reunionu nezúčastnil.

Návrat zachytil dokumentární film Bros: After the Screaming Stops z roku 2018. Kamera nesledovala pouze koncertní přípravy, ale také vzájemné neshody, citlivé rodinné vzpomínky a obtížnou komunikaci mezi bratry. Dokument zaujal i diváky, kteří původní skupinu nezažili. V roce 2019 získal jeho střihač Will Gilbey televizní cenu BAFTA za střih dokumentárního pořadu.

Matt a Luke spolu ještě několikrát vystoupili, mimo jiné v roce 2019. Obnovené profesní partnerství však jejich osobní vztah trvale nenapravilo.

Bratři prožili také další rodinnou ztrátu. V roce 2014 zemřela jejich matka Carol. Matt v pozdějších rozhovorech otevřeně popisoval, jak hluboce jej úmrtí blízkých poznamenala a jak složité pro něj bylo hledat cestu zpět ke svému dvojčeti.

V únoru 2026 v rozhovoru pro ITV News potvrdil, že s Lukem stále nemluví. Současně nevyloučil, že by se jednou mohli znovu sejít na koncertním pódiu. K obnovení jejich pravidelné společné činnosti ale podle dostupných informací nedošlo.

Je to zvláštní pokračování příběhu skupiny, jejíž nejslavnější hit nesl název When Will I Be Famous? Tři mladíci tehdy získali slávu mimořádně rychle. Jenže zatímco Craig Logan dokázal za hudební minulostí udělat profesní tečku a uspět v jiné roli, oba bratři Gossovi zůstávají se společným příběhem spojeni dodnes.

V roce 1989 dokázali Matt a Luke přivést na Wembley 77 tisíc lidí. O sedmatřicet let později je nejisté, zda se znovu postaví společně před publikum. Matt by si to podle vlastních slov přál. Zatím však zůstává otevřená i mnohem obyčejnější věc: kdy spolu oba bratři znovu promluví.