Článek
Nová éra manipulace
Dezinformace nejsou nic nového — existovaly dávno před internetem. Co se ale změnilo, je rychlost a dokonalejší forma jejich šíření.
Dříve bylo třeba týmy lidí, kteří psali falešné zprávy nebo upravovali fotky. Dnes to zvládne jeden člověk s AI nástrojem během pár minut.
Modely jako ChatGPT, Gemini nebo Claude dokážou napsat přesvědčivý článek na libovolné téma. Obrázkové generátory jako Midjourney nebo DALL·E pak vytvoří realistické snímky událostí, které se nikdy nestaly.
A výsledkem je prostředí, kde se pravda a lež začínají vizuálně i jazykově prolínat.
Jak AI vytváří falešný obsah
Moderní generativní modely fungují tak, že se učí na obrovském množství textů, obrázků a videí.
Díky tomu dokážou napodobit styl novinových článků, diplomatických prohlášení i vědeckých textů.
Příklady z praxe:
- Na sociálních sítích se objevují falešné citace politiků, které nikdy neřekli.
- Deepfake videa ukazují veřejně známé osoby, jak říkají nebo dělají věci, které se nestaly.
- AI generuje stovky účtů s realistickými profilovými fotkami, které šíří jeden a týž narativ.
Znaky, podle kterých poznáš AI obsah
Rozpoznat výtvor AI není jednoduché, ale několik indicií ti může pomoci.
Text:
- Vypadá příliš „uhlazeně“, bez chyb, emocí nebo nuance.
- Obsahuje opakující se fráze nebo nejasné formulace.
- Vyhýbá se konkrétním jménům a detailům (AI se často drží obecností).
Obrázek:
- Lidé mohou mít nepřirozené prsty, uši, zuby nebo asymetrické obličeje.
- Texty na cedulích či nápisech bývají rozmazané nebo nečitelné.
- Osvětlení působí nelogicky – například stíny z více směrů.
Video / zvuk:
- Pohyby rtů nejsou synchronní se zvukem.
- Hlas má plochou intonaci a chybí mu přirozené pauzy.
- Oči postavy se často nepřirozeně dívají „mimo“.
Pomocníci, kteří odhalí generovaný obsah
Existují nástroje, které dokážou zjistit, zda je text nebo obrázek pravděpodobně vytvořený AI.
Užitečné služby:
- GPTZero – analyzuje text a odhaduje, zda je napsaný člověkem nebo AI.
- HuggingFace Detector – open-source model pro rozpoznání jazykových vzorců.
- AI or Not – online detektor AI obrázků.
- Reality Defender – plugin, který označuje deepfake videa.
Tyto technologie nejsou stoprocentní, ale mohou výrazně snížit riziko, že uvěříš něčemu falešnému.
Rizika dezinformací řízených AI
Hlavní hrozba spočívá v tom, že AI dokáže vytvářet velké množství obsahu ve velmi krátkém čase.
To umožňuje ovlivňovat veřejné mínění, manipulovat s volbami nebo poškodit reputaci konkrétních osob.
Reálné dopady:
- V USA i Evropě už byly zaznamenány falešné kampaně vytvářené pomocí AI.
- Deepfaky se šíří rychleji než skutečné zpravodajství.
- Mnoho lidí sdílí falešné informace, aniž by tušili, že je vytvořil stroj.
Jak se chránit jako čtenář
- Ověřuj zdroj – neznámý web nebo profil bez historie bývá varováním.
- Zkoumej detaily – fotka s „rozteklými“ prsty nebo nerealistickým pozadím je podezřelá.
- Porovnej informace – pokud o události píše jen jeden zdroj, zbystři.
- Používej fact-checkingové portály – např. Demagog.cz, Snopes, AFP Fact Check.
- Buď skeptický k emocionálním výzvám – dezinformace často hrají na strach a hněv.
Budoucnost boje s AI dezinformacemi
Paradoxně právě umělá inteligence může být klíčem k jejich odhalování.
Technologické firmy vyvíjejí AI systémy pro detekci deepfakeů, sledování šíření falešných zpráv a ověřování autenticity zdrojů.
Do budoucna se pravděpodobně rozšíří digitální vodoznaky, které označí obsah vytvořený AI.
Například OpenAI už testuje systém, který dokáže do textu vložit „neviditelný podpis“.
Závěr
AI a dezinformace představují dvojsečný meč. Na jedné straně přinášejí efektivní nástroje pro tvorbu obsahu, na druhé straně ohrožují důvěru ve zpravodajství i společnost.
Klíčová obrana? Kritické myšlení, ověřování informací a pochopení, že v digitálním světě už „vidět“ neznamená „věřit“.
