Článek
V médiích se stále častěji objevují články o již schválené platbě emisních povolenek počínaje rokem 2027. Fakticky tedy stejný start pro všechny státy EU, aniž by byly zohledněny, resp. zvolenými zástupci členských zemí prosazeny rozdílné výchozí pozice jednotlivých členských zemí. Nikdo z nás by zřejmě nic nenamítal proti tomuto rozhodnutí v situaci, pokud by v ČR nyní čekaly na své spuštění další bloky jaderných elektráren. My se ale musíme podívat pravdě do očí a ve skutečnosti se nejprve musíme vypořádat s uhelnými elektrárnami. To je skutečná realita ČR, jejíž řešení si vyžádá zvýšenou spotřebu zemního plynu. Nevěříte? Z aktualizované verze Státní energetické koncepce /1/ cituji: „Využití zemního plynu jako tranzitního paliva: V krátkodobém až střednědobém horizontu se očekává zvýšení spotřeby zemního plynu, který bude sloužit jako tranzitní palivo, zejména ve výrobě elektřiny a tepla.“ Pokud tedy nechceme vyrábět elektřinu a teplo z uhlí (plánovaný konec v roce 2033), z jádra to zatím pokrýt nedokážeme (stále mnoho otazníků, např. kam budeme ukládat radioaktivní odpady) a sluneční energii neumíme logicky využívat bez významných tokových výkyvů, budeme v následujících letech nakupovat a spotřebovávat více zemního plynu. To je naše reálná startovní pozice.
Já sám používám plynový kotel a plynový ohřívač vody na jednom odběrném místě a plynový sporák na druhém odběrném místě. Jsem tedy malým odběratelem zemního plynu. Všechny mé spotřebiče byly ve výrobě nastaveny na spalování ruského zemního plynu s podtlakovým přisáváním spalovacího vzduchu. Všechny mají platnou revizi. Aby dobře spalovaly zemní plyn je pro ně zásadním faktorem stabilita na straně vstupů, tedy i parametru skutečného chemického složení zemního plynu. Toto má významný vliv na skutečné průtočné množství a chemické složení spalin, které vypouštějí mé plynové spotřebiče do atmosféry. Chcete vidět trošku pod pokličku? Tak pojďme na to.
Mám před sebou 5 vlastních ročních vyúčtování odběru zemního plynu pro časové období 2018-2023. Zatímco v období 2018-2019 mi byl dodáván zemní plyn s průměrnou hodnotou spalného tepla 10,6515 kWh/m3. Tak v období 2022-2023 mi byl už dodáván zemní plyn s průměrnou hodnotou 10,9254 kWh/m3. Pokud se podíváte pozorně na obrázek, tak zřetelně uvidíte, že v časovém období 2021-2022 proběhla skoková záměna odběru ruského zemního plynu za „západní“ zemní plyn s vyšší hodnotou spalného tepla. Matematicky se tedy zvýšila hodnota spalného tepla mně dodávaného zemního plynu o 2,6 %, což se přímo propsalo do peněžního vyúčtování mé spotřeby. Vůbec se ale tento fakt nepropsal do informací mého dodavatele plynu, natož do vyřčených slov našich politických „odborníků“. Do budoucna je zcela zřejmé, že hodnota spalného tepla distribuovaného zemního plynu zůstane nad hodnotou 10,90 kWh/m3 (podle údaje GasNet, s.r.o. je pro mou zónu č. 12000300 aktuální roční vážený průměr spalného tepla dodávaného zemního plynu 10,9108 kWh/m3/2/).
Nárůst hodnoty spalného tepla odebíraného zemního plynu
Co je vlastně to spalné teplo zemního plynu, které se přímo propisuje do mých plateb za odběr zemního plynu? Budete možná překvapeni, protože je to výpočtem stanovená hodnota. ČR přijala pro výpočet spalného tepla v roce 2017 metodiku dle evropské normy EN ISO 6976:2016. Pokud byste pro zcela shodný zemní plyn vypočetli spalné teplo podle jiné národní normy, dostanete rozdílnou výslednou hodnotu.
Údaj o chemickém složení zemního plynu opět načerpám z internetových stránek „gasnet.cz“ /2/. Má odběrná místa se nachází v síti SZČ. Z nabídnutých odběrových míst si vybírám „Rozvadov 1“. Chci znát skutečná chemická složení distribuovaného ruského zemního plynu (XII/2018) a „západního“ zemního plynu (VII/2024). Z obsahu protokolů vidím, že údaje o chemickém složení zemního plynu nejsou úplné. Pro náš účel jsou ale uveřejněné údaje plně dostačující. Na internetu je možné najít několik online kalkulaček, které vám podle zadaného chemického složení zemního plynu vypočtou podle vybrané národní normy hodnotu jeho spalného tepla. I já jednu použiji /3/. Pro zadané chemické složení ruského zemního plynu získávám výpočtovou hodnotu spalného tepla 10,681 kWh/m3. Pro zadané chemické složení „západního“ zemního plynu získávám výpočtovou hodnotu spalného tepla 10,904 kWh/m3, což s minimální chybovou odchylkou odpovídá informaci distributora /2/. Výpočet nám tedy potvrdil údaj z mého vyúčtování = hodnota spalného tepla dodávaného zemního plynu významně stoupla.
Nyní mi dovolte udělat malé kouzlo. Pokusím se do aktuálně distribuovaného zemního plynu uměle přimíchat vodík, tzn. udělám to, co se již nyní cíleně provádí v Německu /4/. Chci se přiblížit hodnotě 10 % molovému podílu H2 (hydrogenu) v chemickém složení zemního plynu. Pro tuto namíchanou plynnou směs získávám výhřevnost 10,152 kWh/m3, což by pro mou peněženku byla pozitivní změna. Doufám ale, že si nikdo nemyslí, že se v Německu přimíchává do zemního plynu vodík proto, aby se prodejní cena zemního plynu pro spotřebitele snížila. Citace: „Německý projekt ukázal, že přidávat vodík k zemnímu plynu v množství do 20 % je reálně možné. Není potřeba jakýchkoliv technických úprav spotřebičů. Integrací vodíku do současné plynovodní sítě je možné rychle začít snižovat emisní stopu celého plynárenství. Už při 20% směsi zaznamenali výzkumníci DVGW pokles emisí oxidu uhličitého ve spalinách o 7 %“/4/.
Takže pojďme na ty emisní povolenky. Emisní povolenka je fakticky cenný papír, který opravňuje majitele spotřebiče k vypuštění 1 t CO2 do ovzduší. V mém případě je předpokládána úhrada teoretické, resp. výpočtem stanovené hmotnosti CO2 , která odejde ve spalinách mých plynových spotřebičů do ovzduší. Už víme, že je mi nyní dodáváno plynné palivo se zbytečně vysokou hodnotou spalného tepla. Já nemohu tuto kvalitu ovlivnit, nemohu ji odmítnout a nemohu ji u svých spotřebičů ani efektivně využít (možné téma jiného příspěvku), musím ji ale distributorovi „spravedlivě“ zaplatit. Otázka zní: „Má vyšší hodnota spalného tepla zemního plynu pozitivní vliv na emisi CO2 ? “ Prostá odpověď: „Nemá!“. Aby to bylo úplně jasné, nechme si to opět spočítat. Takže pro ruský zemní plyn získáváme dle výpočtu emisní faktor 1,9206 kg CO2 /m3 spalin /3/. A pro „západní“ zemní plyn získáváme dle stejného postupu emisní faktor 1,9956 kg CO2 /m3 spalin. Tedy spalováním „kvalitnějšího“ a tedy i dražšího zemního plynu produkujeme výpočetně o 4% větší množství CO2 ve stejném objemu spalin. Co to znamená? Přechodem na zemní plyn s vyšší hodnotou spalného tepla jsme naší planetě ve skutečnosti ublížili. A co ten německý pokus? Stejným výpočetním postupem se dostaneme k výsledku 1,7969 kg CO2 /m3 spalin. To je oproti české současnosti o 10% nižší ekologické zatížení naší planety. A Němci chtějí jít na této cestě ještě dál.
Jsem technik a nejsem politikem. Tento příspěvek jsem napsal již před několika týdny a vážně jsem chtěl, aby zůstal do budoucna pouze v mém PC. Slova, která ale vyslovují někteří naši ministři aktuálně do médií, mě přesvědčila o tom, že možná budou pro čtenáře, spotřebitele, občany zajímavá i konkrétní technická čísla. Mým plynovým spotřebičům je úplně jedno, jestli v nich bude hořet ruský zemní plyn nebo zemní plyn z Aljašky. On v nich totiž nějak shoří každý zemní plyn. Pokud to ale myslíme s ochranou naší planety skutečně vážně, tak musíme cíleně řešit to, jaký zemní plyn a za jakých podmínek (i s ohledem na existující plynové spotřebiče) budeme skutečně spalovat (viz např. německý pokus). Pokud nám ale jde hlavně o výběr „peněžních odpustků“ od spotřebitelů a sekundárně o jejich přerozdělení podle vlastního subjektivního uvážení, tak tímto postupem planetu nebráníme, protože zbytečně větší množství CO, CO2 , NOx , atd. bylo již do atmosféry nevratně vypuštěno. Chceme-li tedy plánovaně primárně ukončit provoz uhelných elektráren a střednědobě je nahradit plynovými elektrárnami, měli bychom na stanovené technické cíle a problémy hledat hlavně technická řešení a nikoliv řešení politická. Tudy přímá cesta k ochraně naší planety nevede.
Zdroje:
