Článek
Zuzana Strachotová bez debat patří mezi autorky, u jejichž děl se rozhodně nespálíte. Kdo by neznal její mimořádně úspěšný titul Vypůjčený čas či novější litrpg sérii HEX, kterou píše společně se svým manželem, herním vývojářem Tomášem Koškem. Zuzana stojí také za skvělým postapokalyptickým románem Devět dní, který loni vyšel v přepracovaném vydání a který mě naprosto uchvátil. Nyní vychází přepracované pokračování s názvem Devět nocí.
Vítězství s hořkou pachutí
Děj novinky přímo navazuje na události předchozí knihy. Sera a Lee sice vybojovali cenné vítězství, místo vytoužené svobody však čelí dalším problémům. Tam, kde mělo zazářit hrdinství, zůstalo v očích lidu selhání. Prosperita Bloku upadá, zatímco Citadela svírá Sabrii v ještě krutější formě diktatury. Bez elektřiny se lidské potřeby rychle mění v boj o přežití a praktiky povstalců se začínají nebezpečně přibližovat těm citadelským. Když se cena za normální život stane pro Leeho příliš vysokou, rozhodne se Sera zaplatit ještě víc. Osud Sabrie leží v rukou toho, kdo se první dostane k memoáru – zničit, zachránit, nebo zneužít. Každá strana má jiné úmysly. Jenže kolik těch stran vlastně je?
Ve vyjetých kolejích
Předchozí díl mě opravdu nadchl – přinesl zajímavě vystavěný svět plný tajemství, skvěle napsané postavy a především zábavný, lehce dystopický příběh nabitý akcí i nečekanými zvraty. S tím souvisela i vysoká očekávání od pokračování, která se naštěstí podařilo naplnit. Devět nocí opět nabízí promyšlený příběh, jenž neztrácí nic z kvalit svého předchůdce. Čeká vás napínavá akce, vypjaté momenty, při nichž tuhne krev v žilách, ale i politikaření a intriky. Kniha navíc odpovídá alespoň na některé otázky, které otevřel první díl.
Hlavní předností knihy zůstává vypravěčský talent Zuzany Strachotové. Její styl je neobyčejně čtivý a poutavý – dokáže čtenáře zcela pohltit. Troufám si říct, že i kdyby napsala knihu o štípání dřeva nebo přesívání písku, byla by to stále skvělá zábava.
Důležitou roli opět hrají postavy. Především ústřední dvojice Lee a Sera a chemie mezi nimi tvoří koření celého příběhu. Zapomenout ale nelze ani na vedlejší postavy – kladné i záporné –, které jsou opět výborně vykreslené a posouvají děj kupředu.
Abych jen nechválil – drobnou výtku bych přece jen našel. Některé pasáže by podle mého názoru mohly být o něco kratší, místy působí lehce natahovaně. Jde však spíše o subjektivní dojem, který jiným čtenářům vůbec nemusí vadit.
Skvělá práce
Celkově je Devět nocí velmi povedeným pokračováním, které byste rozhodně neměli vynechat. Stejně jako první díl je kniha zábavná od začátku až do konce a nabízí silný čtenářský zážitek, který tuto duologii řadí na špičku svého žánru. Zuzana Strachotová opět potvrdila, že umí napsat skvělý příběh – a já se těším, s čím přijde příště.
HODNOCENÍ: 10/10
