Článek
Povídková kniha Divné počasí u nás poprvé vyšla už v roce 2018 a setkala se vcelku s vřelým přijetím. Čtyři hororové příběhy, které dílo obsahuje, se nějakým způsobem točí okolo počasí. Americký spisovatel Joe Hill, který je mimochodem synem slavného Stephena Kinga, si v nich klade zásadní otázky. Co kdyby mrak, který vypadá jako UFO, byl opravdu UFO? Co kdyby fotoaparáty opravdu uměly krást duši? Co kdyby při dešti místo kapek začaly z nebe padat ostré střepy? Nedávno vyšla u nakladatelství Beta kniha povídek Divné počasí ve zbrusu novém vydání a my se na ni mrkneme v této recenzi.
Divné počasí
První ze čtyř povídek se jmenuje Momentka. Třináctiletý Mike jednoho pošmourného dne potká na ulici zmatenou a vystrašenou ženu, která pronese jediná slova: ,,Nenech ho, aby si tě vyfotil. Nedovol mu, ať začne ubírat.“ Tato slova mu nejprve nedávají smysl. Ale když téhož dne potká podivného chlápka, který má na zadním sedadle svého Cadillacu polaroid a vedle něj spoustu alb s fotografiemi, pořádně ho zamrazí a dojde mu, co zprvu nejasný vzkaz pomatené ženy znamenal. Tahle povídka je od samého začátku napínavá jak kšandy, navíc má mrazivou atmosféru, která se vám zaryje pod nehty. Zkrátka taková „Kingovská“ klasika se vším všudy.
Druhá povídka nazvaná Nabito se věnuje hlavně zbraním. Autor v ní popisuje, jak moc dokážou zbraně ovlivnit naše životy i životy ostatních lidí. Zvlášť když jsou ve špatných rukou. Tenhle příběh měl za mě docela pomalý rozjezd. Když však vyprávění nabralo obrátky, bylo těžké se od něj odtrhnout. Celé to pak vyvrcholilo naprosto šokujícím závěrem, který mě odrovnal. Nabito je za mě nejlepší povídka v knize. Na čtenáře čeká pořádná dávka napětí s trochou té akce.
Divné počasí dostalo novou obálku, která vypadá skvěle.
Třetí povídka s názvem V nebi vypráví příběh mladíka, který se navzdory svému strachu z výšek rozhodl skočit s padákem. Jeho odvážný kousek však neskončí šťastným přistáním na zemi, ale z nejasného důvodu se ocitá na mraku. Na mraku, který, jak se zdá, není mrakem. Navíc potlučený a pořádně zmatený. Tahle povídka je zajímavější, než se možná na první pohled zdá. Pokud přetrpíte nudný začátek, dostanete vcelku napínavý příběh, který má navíc opravdu zajímavý konec.
Závěrečná povídka s názvem Déšť ve mně vzbuzovala asi největší očekávání. Autor v ní vypráví příběh o dni, kdy z nebe místo dešťových kapek začaly padat ostré střepy. Opravdu zajímavý námět, co říkáte? Očekávání se nakonec povedlo do jisté míry naplnit. Je to napínavé, je to tajemné, nechybí tomu akce. Ve výsledku jsem se opravdu bavil. Zároveň jsem se po celou dobu nemohl zbavit pocitu, že z toho šlo vytěžit více.
Napínavé čtení
Pojďme to celé nějak shrnout. Za mě si tahle kniha rozhodně zaslouží pozornost. A to i pokud nejste zrovna fanoušci povídek. Všechny čtyři příběhy jsou opravdu zábavné, velice poutavé a nechybí jim poctivá dávka napětí, kdy tušíte, že se každou vteřinou stane něco hodně špatného. Vyprávění má navíc jedinečnou atmosféru. Zkrátka geny se nezapřou a Joe Hill ukázal, že umí napsat chytlavý příběh. Pokud bych měl vypíchnout jednu povídku, tak to bude rozhodně ta s názvem Nabito. Musím říct, že bych si ji dokázal představit i v románovém zpracování. To samé bych mohl říct i o příběhu pojmenovaném Déšť.
Co říct na závěr? Snad jen to, že můžu povídky Divné počasí s naprostým klidem doporučit. Dostanete napínavé a poutavé čtení, u kterého vás bude mrazit. Zároveň musím říct, že mě moc mrzí, že jsem se tvorbě Joa Hilla, stejně jako tvorbě Stephena Kinga, tak dlouho vyhýbal, protože bez debat patří k tomu nejlepšímu, co literární svět vyprodukoval.
HODNOCENÍ: 8/10
