Článek
Doufám, že se shodneme na tom, že kritika by měla být vždy opodstatněná a smysluplná. Neměla by nikoho urážet a do určité míry by měla být i konstruktivní, i když to není nutností. Zároveň nemusí být vždy obsáhlá – například nejsem povinen nikomu vysvětlovat, proč se mi nelíbila olympijská kolekce. To, že se mi něco nelíbí, je čistě subjektivní věc, a nikdo by mě za můj názor neměl hanit, i když ho vyjádřím pouhým „nelíbí se mi to.“
Musíme být kritičtí
Rád bych toto zamyšlení nasměroval k literatuře. V knižní komunitě se pohybuji už delší dobu a nejen v posledních letech si všímám, že mnoho lidí považuje kritiku za něco špatného, urážlivého a dehonestujícího. Často argumentují tím, že i když je kniha vyloženě špatná, autor si kritiku nezaslouží, protože napsat knihu je přece složitý a náročný proces. Tento postoj však považuji za nesmyslný, protože právě takový přístup částečně přispívá k tomu, že je náš knižní trh zaplaven průměrnými nebo přímo špatnými knihami.
Není to dlouho, co jsem narazil na sociálních sítích na srdceryvný příspěvek, který vybízel recenzenty a knižní influencery k tomu, aby nedávali špatná hodnocení nepovedeným knihám. Respektive, když je kniha špatná, abychom ji nehodnotili vůbec. Jako důvod uváděla dotyčná osoba to, že kritika může autorům ublížit. S tím naprosto nesouhlasím. Kritika je přece pro tvorbu důležitá. Jako autor potřebujete zpětnou vazbu, a to i tu negativní. Jak jinak se chcete poučit s chyb, které jste udělali? Bohužel příspěvek tenkrát vyvolal docela vlnu nadšení a souhlasu. Mně osobně to tenkrát otevřelo oči a utvrdilo v tom, že ne všechna hodnocení na sítích je dobré brát vážně. Na druhou stranu se musím přiznat, že mám tendenci nadhodnocovat své výsledné hodnocení. Upřímně pár „desítek“, které jsem rozdal, bych o bodík nebo dva snížil. To však neznamená, že bych body rozdával jen za to, že si někdo dal práci napsat knihu.
Kritika je potřeba
Když se na to podíváme globálně, častým argumentem lidí, kteří neuznávají kritiku jako svobodné právo, bývá tvrzení, že pokud jste danou věc sami nevytvořili nebo neudělali, nemáte právo ji hodnotit či kritizovat. To znamená, že pokud jste nenatočili film, nemáte právo hodnotit ostatní snímky, nebo pokud jste nikdy nehráli hokej, nemáte právo se vyjadřovat k výkonům našeho národního mužstva. I když je tenhle argument opravdu mimo, setkávám se s ním bohužel docela často. Vždyť přece nemusím mít za sebou natáčení filmu, abych poznal, že daný snímek má nesmyslný děj, nebo že herec vyloženě přehrává. To samé platí u sportu. Přece nemusím mít za sebou několik sezón v NHL, abych mohl říct, že někdo hraje špatně.
Vraťme se ještě k již zmíněné olympijské kolekci. Jakožto člověk, který se v módě moc neorientuje, bych se rozhodně neměl vyjadřovat k tomu, zda bylo oblečení, do kterého byli naši olympionici ošacení, fresh či zda kopírovalo aktuální módní trendy. Na druhou stranu mám veškeré právo říct, zda se mi toto oblečení líbí nebo nelíbí. Bohužel na sítích to tenkrát vypadalo, že pokud nemáte návrhářskou školu nebo pokud za sebou nemáte deset let v oděvním průmyslu, nemáte právo říct, že se vám něco nelíbí. Na druhou stranu by neměl člověk kritizovat jen tak bez rozmyslu. Já například nerozumím politice, tudíž není vhodné, abych komentoval některé kroky politiků, aniž bych si doplnil kontext či vědomosti. Bohužel v těchto případech se kritika často mění v obyčejný „hejt.“ Proto tady rozhodně nechci obhajovat hloupé nebo často i nenávistné komentáře od lidí, kteří by s fleku mohli „řídit“ náš stát.
Není kritika jako kritika
Tím se dostávám k tomu, je třeba uznat, že hlavně s rozmachem sociálních sítích se na internetu objevilo spousta nenávistných, hloupých a zbytečných reakcí a komentářů. Věřím, že tyhle často urážlivé příspěvky mohly někomu ublížit a odradit jej od dalšího snažení. Tyhle „hejty“ bych však nezaměňoval s kritikou či názorem. Navíc se jich nezbavíme tím, že přestaneme být k dílům či výkonům kritičtí. Vždy se najde pár tupců, kteří vaši tvorbu, činnost, nebo vás samotné jen tak pomluví. I proto byste si s tím neměli lámat hlavu. Každopádně je třeba počítat s tím, že kritika je přirozenou součástí jakékoliv tvorby. Měli bychom mít na paměti, že nic není dokonalé a vždy se dá najít něco, co lze zlepšit. Pokud vám někdo něco vytkne, neberte to jako urážku nebo osobní útok, ale spíše jako příležitost se poučit a příště se podobné chybě vyvarovat. Snažte se také pochopit, že ne každému se trefíte do vkusu. Pokud vám tedy někdo napíše, že se mu něco nelíbí, aniž by to dále rozvedl, berte to jako jeho právo, a ne jako útok. Každý má nárok na svůj názor, i když ho nevyjádří do detailů. Kritika je zkrátka pro tvorbu důležitá a nenechme se o ni obrat.
