Článek
Skotský spisovatel Anthony Ryan je u nás známý především jako autor epické fantasy série Stín Krkavce. Jeho novinka Sedm na rudé řece však míří žánrově jiným směrem - podle nakladatelství Host, které knihu vydalo, jde o postapokalyptický thriller. Označení thriller je ale poněkud zavádějící, ale nepředbíhejme.
Vlastní vzpomínky jako nepřítel
Na zdánlivě opuštěné lodi uprostřed pustého oceánu se probouzí sedm lidí, kterým kdosi vymazal paměť. Naši hrdinové nemají nejmenší tušení, odkud se na lodi vzali, kam mají namířeno ani co jsou vlastně zač. Jedinými vodítky jim jsou jizvy na hlavě, smyšlená jména vytetovaná na zápěstí a arzenál zbraní v podpalubí. Záhy však vyjde najevo, že každý člen skupiny je specialistou v určitém oboru, a že pokud chtějí přežít, budou muset táhnout za jeden provaz. Ovšem cesta, která je čeká, podrobí jejich vynucené spojenectví zatěžkávací zkoušce. A nejhrozivějším nepřítelem jim na ní budou jejich nejsilnější vzpomínky.
Nemastný neslaný příběh
Kniha má velmi pomalý rozjezd a zpočátku se děj téměř vůbec neposouvá. Ani lehce thrillerový nádech nepomáhá. A navíc se postupně zcela vytratí. Musím upřímně přiznat, že jsem se během prvních kapitol několikrát přistihl, že tápu. Nedokázal jsem se zorientovat v tom, co vlastně čtu a kam příběh směřuje. Postupem času se však věci dají do pohybu, příběh nabere tempo a čtenáři se dočkají akce i napětí, neboť na scénu vstoupí postapokalyptická složka děje.
Celé vyprávění se soustředí na skupinu hlavních postav, které svádějí boj nejen se ztrátou paměti, ale především s osudem, jenž jim byl předurčen. Při pročítání diskusí jsem narazil na názor, že postavy nejsou dostatečně propracované. Do jisté míry je to pravda, ale je otázkou, jak hlouběji rozvinout charaktery lidí, kteří si nepamatují ani vlastní jméno. Navíc to, že vlastně celou dobu nevíme, s kým máme vlastně do činění, je součást příběhu. Tak či tak jsem byl s charaktery hrdinů spokojený a výtky k nim moc nechápu.
Malou výtku mám k tomu, že autor mohl více rozebrat nastalou situaci, jak její příčiny, tak i důsledky, stejně jako u mnoha jiných postapokalyptických děl. Na druhou stranu nemohu říct, že by mě čtení vyloženě nudilo – tedy pokud nepočítám moje prvotní tápání ve tmě. Příběh nabízí několik napínavých momentů, při kterých tuhne krev v žilách, a nechybí ani svižné akční scény. Vše navíc doprovází ponurá atmosféra, která příjemně podtrhuje celkový zážitek.
Přečtěte si to
Shrnu-li to, musím říct, že román Sedm na rudé řece sice nenadchne, ale ani neurazí. Já osobně jsem si čtení ve výsledku užil, a přestože tuším, že fanouškům žánru nemá tahle kniha co nového nabídnout, byla by škoda, aby zapadla, neboť jsem přesvědčený, že tahle jednohubka za přečtení rozhodně stojí. Pokud tedy hledáte zajímavé, lehce napínavé čtení na volné odpoledne, tahle novinka z nakladatelství Host je vcelku dobrá volba. Jen neočekávejte zázraky.
HODNOCENÍ: 7/10
