Článek
Konečně! Po dlouhé době přišla z Poslanecké sněmovny zpráva, která dokázala potěšit občana bez ohledu na jeho politické přesvědčení. Ve Sněmovně zhasli.
A tentokrát opravdu.
Žádné obrazné zhasnutí rozumu, žádné temno v hlavách zákonodárců, žádné politické zatmění. Prostě obyčejný výpadek elektrického proudu.
Sedmdesát minut, během nichž nebylo možné schválit žádný nový zákon, žádný pozměňovací návrh ani jiné usnesení. Sedmdesát minut, během nichž nemuseli občané České republiky trnout hrůzou, co jim jejich volení zástupci zase odhlasují.
A představte si, že to naše republika přežila. Dokonce ani státní rozpočet se za tu hodinu a kousek nezhroutil.
Je až neuvěřitelné, co dokáže taková elektřina. Politici se mohou celé hodiny přít o program schůze, navrhovat přestávky, požadovat přítomnost ministrů, přednášet plamenné projevy a vzájemně se obviňovat z obstrukcí. Ale stačí, aby někde přestaly proudit elektrony, a je po debatě.
Žádné procedurální hlasování. Žádná žádost o přestávku poslaneckého klubu. Žádné veto opozice. Prostě tma.
A co je na tom nejkrásnější? Poprvé po dlouhé době se koalice a opozice dokázaly shodnout. Nikdo nemohl prosadit vůbec nic.
Opozice nemusela blokovat vládní návrhy a vláda nemohla přehlasovat opozici. A občan měl konečně jistotu, že mu alespoň na chvíli nikdo nic nového nezakáže, nenařídí ani nezdaní.
Možná bychom měli začít uvažovat o tom, zda výpadky elektřiny nemají také své společenské přínosy. Zvláště pokud postihnou právě Poslaneckou sněmovnu.
Samozřejmě bychom neměli dělat předčasné závěry. Nejdříve bude nutné zjistit, kdo za tento nečekaný projev ochrany občanů odpovídá.
Nepochybně by stálo za úvahu zřídit parlamentní vyšetřovací komisi. Ta by mohla objasnit, kdo výpadek způsobil, zda jednal úmyslně a především, zda se podobná událost může opakovat.
Zatímco koalice by patrně hledala sabotáž, opozice by mohla požadovat vysvětlení, proč výpadek netrval déle.
A možná by se našel i poslanec, který by navrhl zákon o zákazu přerušování dodávek elektrické energie do parlamentu. Samozřejmě ve zrychleném legislativním řízení.
Obávám se však, že by to byla škoda.
Vždyť dnes jsme měli jedinečnou možnost sledovat Poslaneckou sněmovnu, která nemohla schválit vůbec nic. A tím také nemohla napáchat žádnou novou legislativní škodu.
Zvlášť pikantní je, že se to stalo v budově, kde se rozhoduje mimo jiné o energetické bezpečnosti celé republiky. Poslanci, kteří dokážou hodiny debatovat o budoucnosti české energetiky, si tak na vlastní kůži vyzkoušeli, jak nepříjemné je, když není proud.
A také jak příjemné je, když není možné hlasovat.
Bohužel každá dobrá zpráva má v české politice omezenou životnost.
Elektřina se po sedmdesáti minutách vrátila. Rozsvítila se světla, ožily mikrofony, hlasovací zařízení opět začala fungovat a republika se musela smířit se skutečností, že její zákonodárci mohou znovu vykonávat svou práci. Můžeme jen doufat, že se rozsvítilo i v hlavách našich zákonodárců.
Jisté je pouze jedno. Sedmdesát minut nebyl schválen jediný nesmysl.
A tak zatímco energetici budou dnešní výpadek jistě hodnotit jako nepříjemnou technickou poruchu, já bych ho označil za jeden z nejpříznivějších okamžiků letošního parlamentního provozu.
Neboť se ukázalo, že pro blaho občanů nemusí Poslanecká sněmovna vždy něco udělat.
Někdy úplně stačí, když nemůže dělat vůbec nic.
Upraveno pomocí AI
