Článek
V řekách teče občas hodně vody, málo vody nebo některé časem úplně vyschnou. Naprostou kuriozitou ale je, když veškerá voda z poklidně plynoucího toku během několika okamžiků zcela zmizí a suchým korytem začne znovu poklidně téct až po několika hodinách. Jakoby někdo, nahoře, proti proudu, zatočil kohoutkem – nejprve na jednu a pak na druhou stranu.
Tento záhadný případ se stal v roce 1140 přímo u nás, v Čechách, na Sázavě. Popisuje ho tzv. letopis Kanovníka Vyšehradského:
„Řeku Sázavu, jež teče podle kláštera tého jména Sázava, stihlo dne 19. listopadu přerušení jejího toku v délce přes dvacet honů odshora dolů. Mlýn téhož kláštera, jenž odedávna nebyl bez vody, stál tehdy na suchu. Opat i bratří toho kláštera a služebníci přišli k břehu a pozorovali ten div; a aby byla pověst o tomto zázraku ještě větší, sbírali neobyčejně veliké ryby a raky v suchém řečišti. ta změna řečené řeky trvala z řízení božského od první do šesté hodiny.“
Kdo tajemný vodu ze Sázavy odklonil, jestli tok zavalil nějaký sesuv půdy, jestli se voda vypařila nebo ji třeba vypila nějaká středověká obluda :-) o tom už se v letopisu Kanovníka Vyšehradského nepíše. Můžeme pouze spekulovat. Sázavská záhada, z roku 1140, zůstává záhadou.
Martin Lavay
Přečtěte si také další články autora:
