Článek
Carcharodontosaurus saharicus žil přibližně před 100–95 miliony let v křídě, přesněji v cenomanu, v severní Africe, na území dnešního Maroka, Alžírska a Egypta. Obýval prostředí s řekami a mokřady, které se výrazně lišilo od dnešní Sahary. Své prostředí sdílel s mnoha různými masožravými teropody a různými býložravci, včetně několika obřích titanosaurů.
V oblasti dnešního Maroka se nacházely říční systémy, vodní plochy a záplavové oblasti. Nebyla to tehdejší poušť Sahara v podobě, jakou známe dnes. Fosilie Carcharodontosaura se objevily v dnešním Maroku a pocházejí ze souvrství Kem Kem.
Jaká byla jeho anatomie?
- Byl dlouhý 12–12,5 metru (největší jedinci mohli dosahovat délky až 13,3 metru, jedná se pouze o odhad) při odhadované hmotnosti 5,9–6,3 tuny a výšce v kyčlích cca 3,4 metru.
(Do vašeho obýváku by se nevešel.)
- Lebka dlouhá až 1,63 metru byla protáhlá s poměrně úzkým čenichem a jeho zuby měly čepelovitý tvar a byly zploštělé ze stran. Na obou řezných hranách se nacházely výčnělky jako pilování, zvané dentikuly. Oproti T-Rexovi měl zuby uzpůsobené k hlubokým řezným ranám a trhání kusů masa.
- Jeho ocas mohl dosahovat délky 4–5 metrů, ale to je pouze odhad, nikoliv přesně změřená hodnota.
Měl dlouhý a svalnatý ocas, který plnil dvě důležité funkce:
- Udržování rovnováhy – vyvažoval těžkou hlavu a trup při chůzi a běhu.
- Stabilizace pohybu – pomáhal kontrolovat polohu těla při změnách směru.
S kým sdílel své prostředí?
Své prostředí sdílel s mnoha různými masožravými teropody, ale také s býložravci a několika druhy pterosaurů. Z nich byl nejznámější jeden.
- Spinosaurus aegyptiacus mohl dosahovat délky přes 14 metrů a byl největším chodícím masožravým predátorem, který kdy kráčel po zemi. Žil v křídě, přesně v cenomanu, před 99–94 miliony let. Je výjimečný svou anatomií a svými typickými prvky, jako jsou hřbetní plachta a dlouhý, svalnatý, z boku zploštělý ocas, který pomáhal pohybu ve vodě. Spinosaurus aegyptiacus byl silně vázaný na vodní prostředí. Jak mohli Spinosaurus aegyptiacus a Carcharodontosaurus saharicus žít ve stejném prostředí? Každý lovil jinou potravu a na rozdílných místech.
- Deltadromeus agilis byl osmimetrový, lehce stavěný dravý teropodní dinosaurus, který žil na území dnešního Maroka v křídě, přesněji v cenomanu, přibližně před 99–94 miliony let. Měl nápadně dlouhé, gracilní zadní končetiny. Právě od nich pochází jméno Deltadromeus, tedy přibližně „běžec z delty“.
- Neurčený abelisaurid – v souvrství Kem Kem jsou doloženy také pozůstatky dalšího velkého masožravého teropoda z čeledi Abelisauridae. Nemáme však dost důkazů, abychom mu bezpečně přiřadili konkrétní rod.
Z řad býložravců
- Rebbachisaurus garasbae byl obrovský býložravý sauropod z čeledi Rebbachisauridae, který žil na území dnešního Maroka ve spodní křídě, před 112–99 miliony let. Odhaduje se, že měřil zhruba 20 metrů na délku, ale jeho kostra je známá jen neúplně, takže podoba zvířete je zčásti rekonstrukcí. Byl zajímavý především velmi vysokými trnovými výběžky obratlů. Mohly podpírat zvýšený hřbet nebo jakousi plachtovitou strukturu, jejíž účel je nám neznámý.
- Další dva neurčení býložravci:
Neurčený titanosauriformní sauropodV Kem Kem byly nalezeny také fragmentární pozůstatky dalšího dlouhokrkého býložravce ze skupiny titanosauriformů. Fosilie zatím neumožňují bezpečně určit konkrétní rod.
Neurčený iguanodontní dinosaurusZe souvrství Kem Kem je znám také jediný otisk stopy připisovaný velkému iguanodontnímu dinosaurovi. Je to důkaz jeho přítomnosti v oblasti, ale nikoli dostatečný podklad pro určení konkrétního druhu.
Z řad pterosaurů
Pterosauři nebyli dinosauři, ale létající plazi.
- Alanqa saharica byl větší bezzubý azhdarchidní ptakoještěr ze střední křídy, který žil na území dnešního jihovýchodního Maroka. Je znám především z nápadně dlouhých čelistí. Většina jedinců dosahovala rozpětí křídel 3–4 metry, zatímco některé pozůstatky můžou ukazovat na jedince s rozpětím křídel 5–6 metrů.
- Afrotapejara zouhrii byl ptakoještěr s rozpětím křídel 3,5–5 metrů. Pocházel z čeledi Tapejaridae. Nejnápadnější byl jeho dlouhý, dolů zahnutý bezzubý zobák a výrazný hřeben na přední části lebky, což jsou znaky typické pro tapejaridy. Žil přibližně před 100 miliony let v křídě, přesně v cenomanu, v souvrství Kem Kem, na území dnešního jihovýchodního Maroka.
Kromě toho v oblasti dnešního Maroka žila spousta jiných živočichů. Mimo dinosaury to byly čtyři druhy krokodýlovitých živočichů:
- Elosuchus – krokodýlovec s protáhlými čelistmi. Nejnápadnějším znakem byla dlouhá, úzká tlama, tedy stavba připomínající dnešní gaviály.
- Laganosuchus maghrebensis – velký krokodýlovec s dlouhými čelistmi. Mohl dosahovat délky až 4–6 metrů.
- Hamadasuchus rebouli – krokodýlovec ze skupiny peirosauridů.
- Aegisuchus witmeri – další neobvyklý krokodýlovec známý z fosilních pozůstatků.
Z řad ryb
- Onchopristis Pilounovitá paryba s dlouhým rostrumem opatřeným zuby po stranách. Patřila k nápadným obyvatelům tehdejších vod.
- Žraloci V oblasti se vyskytovalo více druhů žraloků. Některé fosilie dokládají predátory, jiné druhy měly odlišné potravní strategie.
- Mawsonia a další kostnaté ryby Ve vodách žili také velcí lalokoploutví coelacanti a řada dalších kostnatých ryb.
